Vlákna

Co by bylo, kdyby... Tvůrci si pro diváky připravili celkem věrohodnou a snadno akceptovatelnou vizi budoucnosti. Pravděpodobně proto se snímek těší takové divácké oblibě a útočí zde na 90 %. Čekal jsem obrovský nářez, u kterého nebudu pravděpodobně ani dýchat. Po obsahové stránce je fantastický. Na plné čáře selhává forma. Tím teď nemyslím pouze stránku nějakých efektů, ty nechť vezme čert. Film z roku 1984 vás nemá potenciál okouzlit nějakou technickou stránkou po 32 letech po jeho vzniku. Úplně mě neoslnil spíš styl vyprávění. To, co snímek řekl bylo rozhodně super. To, jak to snímek řekl už super prostě nebylo. Veškeré lidské emoce a chování v krizové situaci snímek zachytil velmi dobře. Jen to bylo hrozně odosobněné. K jediné postavě jsem si nevytvořil jakýkoli vztah. Celý snímek kolem mě proplul bez sebemenší angažovanosti k ději. Příliš mě nenadchlo ani sdělování klíčových informací a statistik neatraktivní psanou formou. Film celou stopáž balancuje na hraně mezi hraným filmem a pokusem o dokument, a to v mých očích má potenciál uspět opravdu jen zřídkavě. Ani nemám pocit, že by divákům sděloval něco zásadně nového. Hrozba jaderných zbraní tu bude do té doby, dokud lidstvo nevymyslí nějaké ještě o trošku destruktivnější. V celkovém hodnocení se budu držet někde v průměru. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (27.11.2016)

Velmi drsný a depresivní pohled na svět, kterak by vypadal a nejspíše i fungoval po následcích nukleární války. K čemu všemu ty americké, moderní, velkorozpočtové post-apo spektákly, když stačí jeden britský, zdánlivě malý, starší televizní film? Tíživá atmosféra, těžknoucí vzduch prosycený radioaktivitou, pachem nákazy, nemocí a umírajících. Prosycený rozkladem a rozpadem společnosti. Lidé potulující se mezi troskami jako duchové, kteří už zapomněli, jak vypadá jejich domov. Zástupy lidí s prázdnými tvářemi, z nichž už vyprchaly veškeré emoce. Lidé bez minulosti a bez budoucnosti. Co bude dál? (08.03.2013)

Jedna z nejsilnějších filmových depresí. Bohužel jsou Threads mnohem více dokumentárnější (popisnější) než filmová (vyprávěcí), já bych raději viděl tu samou situaci normálně odvyprávěnou. To by pak mohlo být geniální dílo. Takhle je to jenom geniální výpověď, kterou by měl vidět každý. Upřímně doufám, že nikdy nebudu mít příležitost srovnat tuhle filmovou vizi se skutečností. (30.08.2009)

Beznádej a depresia . U tohto filmu je výhodou byť dobre najedený ! Ak by k niečomu takému malo dôjsť , budem mať okolo krku zavesený v zálohe otvarák na konzervy . Scénka s pôrodom ... brrrrr . Je to jeden z najpekelnejších apokalyptických filmov , ktoré som doposiaľ mal možnosť vidieť ! (23.08.2010)

Tu jedine škoda toho televízneho vizuálu a možno až moc výraznej dokumentárnej formy na úkor filmovosti, kvôli čomu som si k postavám nedokázal vytvoriť lepší vzťah. Ale inak je to rozhodne pôsobivé dielo, ktoré túto nie až tak nereálnu katastrofu rozoberá dosť detailne a komplexne, vďaka čomu je to dejovo po celý čas nadmieru zaujímavé, aj keď ma prekvapilo, že paradoxne najzaujímavejšia je časť pred katastrofou, kedy je to stupňovanie napätie prostredníctvom rôznych televíznych správ výborne zvládnuté, ale aj po nej to hlavne vďaka dusnej atmosfére plnej beznádeje rozhodne nestráca na zaujímavosti. Takže síce sa nejedná o film, ktorý by sa mi chcelo pozerávať opakovane, ale aj kvôli vážnej téme sa rozhodne oplatí pozrieť a navyše mi to prišlo kvalitnejšie, než tématicky podobný, o rok starší Deň potom z americkej produkcie. 75% (01.08.2015)