Threads
Režie:
Mick JacksonScénář:
Barry HinesKamera:
Andrew DunnHrají:
Karen Meagher, Reece Dinsdale, Rita May, Anne Sellors, Phil Rose, Patrick Allen, Richard Albrecht, Ed Bishop, Michael O'Hagan, Brian Grellis, David Brierly (více)Obsahy(1)
Děsivý, nesmírně působivý a strhující film. Zachycuje pravděpodobné následky celosvětové jaderné války na Velkou Británii. Film zabírá časový děj od několika týdnů před útokem, až po 12 let po útoku. Má děj a hlavní postavy, ale je zpracován dokumentární formou - provází nás komentátor a občas ve filmu vidíme statistiky. Naturalistickým způsobem zachycuje všechny aspekty jaderné katastrofy - od demostrací před válkou, přes útok, destrukci, umírání, hladomor, nemoci, jadernou zimu až třeba po nevzdělanost dětí, které vyrostly po válce. Film ukazuje selhání společnosti a celkový kolaps civilizace. Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (404)
Aj keď sa film TV produkcie pohybuje viacmenej v náznakoch (vačšina prevzatých záberov, kopec detajlov, lacný komparz) a je evidentne zbúchaný na kolene za pár šupov, tak dokáže navodiť celkom slušnú depku a zavŕtať atomového chrobáka pekne hlboko. Nuklearne peklo hríbom iba začína a to si málo ľudí uvedomuje. 70% ()
V hysterii z atomové války jsem vyrůstal. Každý den mého dětství byl den s představou atomových hřibů na obloze, každá noc byla ve znamení strachu, jakmile jsem zaslechl letadla. Byla studená válka, a tohle do nás hustili každý den. Threads je velice výchovný film. Byl bych rád, kdyby se na něj dívali školáci, a měli z toho pořádné noční můry. Aby z nich nevyrostli necitliví debilové, kteří tohle jednou spustí. ()
Tak toto ma dostalo. Film už nie je najmladší, navyše kvalita v akej som film sledoval tomu tiež nepomáhala, ale spočiatku som mal pocit, že to bude nuda. Postupne však spoznávame postavy a dianie okolo, atmosféra začína hustnúť a po jadrovom útoku som sa nestačil diviť. Tento malý tv film dokázal to, čo nedokázali iní režiséri s miliónovými rozpočtami. Tak realistický a drsný film som určite nečakal. Po tom čo uvidíte ľahko prepáčite skromnejší rozpočet, lacnejšie postupy a občasné montáže, jednoducho ostane len drsná reálosť, ľudské trápenie, krik a beznádej. Ak raz niekto natočí remake s dnešnými možnosťami a neposerie to, tak všetci spadneme na zadok. Ja som takmer spadol a to je film z roku 1984! Pre mňa ešte donedávna úplne neznámy film. Som si istý, že po zhliadnutí na neho nikto nezabudne. 100%. ()
Těžká depresivní vize situace typu „co kdyby“ jedna z etap lidských dějin dopadla hůř, než tomu bylo. Žánru dokumentární se u Threads není třeba bát. Komentáře a statistické údaje neruší, vstupují jen zřídka a náplní zůstávají osudy na úrovni města i konkrétních osob. Přitom se film nepokouší strhnout prostřednictvím přiblížení citů, ale utvořit co nejpřesnější představu o tom, jaká hrůza by po záblesku čekala. Film s hlubokým názvem tak nese hlavně poselství. Poselství šokující, jasné a srozumitelné, aktuální v minulosti i budoucnosti. ()
Syrový, mrazivý a totálně depresivní "dokument" o tom jak by to vypadalo, kdyby vypukla nukleární válka. Točeno je to odtažitě. Hodně se používá shrnutí textem, který vidíme na obrazovce a poté následuje nějaká výmluvná scéna. Bezútěšná atmosféra upadající civilizace je zachycena opravdu věrohodně a nám nezbývá, nic než doufat, že představitelé současných i všech budoucích supervelmocí si tenhle film preventivně pustí a vyvarují se jakýchkoliv nukleárních konfliktů. ()
Galerie (13)
Photo © British Broadcasting Corporation (BBC)
Zajímavosti (23)
- Vlákna byla vysílána ve Spojených státech na kabelové stanici TBS 13. ledna 1985, úvodní slovo měl Ted Turner. Následovala panelová diskuse o jaderné válce. Byl také uveden v syndikaci na místních komerčních stanicích a později na mnoha stanicích PBS. V Kanadě byl film vysílán na stanicích Citytv v Torontu, CKVU ve Vancouveru a CKND ve Winnipegu, zatímco v Austrálii byl 19. června 1985 uveden na stanici Nine Network. (classic)
- Aby horor Vlákna fungoval, snažil se Mick Jackson některé věci nechat neviditelné. Později vzpomínal, že zatímco po odvysílání inscenace BBC obvykle ihned následovaly telefonáty s gratulacemi od přátel nebo kolegů, po prvním promítání Vláken žádný takový telefonát nepřišel. Jackson se snažil, aby se obrazy a emoce odehrávaly v myslích lidí, nebo spíše v rozšíření jejich představivosti. Jackson si později uvědomil, že lidé tam prostě seděli a přemýšleli o tom, v mnoha případech nespali a nebyli schopni mluvit. Prohlásil, že má z doslechu, že Ronald Reagan se na film díval, když se vysílal v USA. Spolu s Barrym Hinesem obdržel Jackson pochvalný dopis také od předsedy labouristů Neila Kinnocka, který uvedl, že „nebezpečí samolibosti je mnohem větší, než jakákoli rizika plynoucí z poznání“. (classic)
- Mick Jackson najal Barryho Hinese, aby napsal scénář, protože byl politicky uvědomělý. Vztahy mezi nimi byly několikrát napjaté, protože Hines trávil většinu času na place a neměl Jacksona rád kvůli jeho středostavovské výchově. Neshodli se také na vyprávění Paula Vaughana, které podle Hinese dramatu škodilo. V rámci výzkumu strávili oba týden ve školicím středisku ministerstva vnitra pro „oficiální přeživší“ v Easingwoldu, což podle Hinese ukázalo, jak neorganizovaná poválečná rekonstrukce bude. (classic)
Reklama