Anne s E na konci

První díl ještě ušel. Docela zajímavá nepovrchní poetická Anna s bujnou fantazií, tak trochu malá podivínka, s bohatým vnitřním světem a vděčná za každý projev něčeho milého, vděčná za rozkvetlou alej, nadšená ze stříbrného rybníku, ohromená krásou koní a letem ptáků, za krásu okolního světa... Tyto prosté dary si nechce nechat nikým a ničím vzít, raduje se ze všeho milého a mimoděk ukazuje na drobné životní radosti, které přenáší na ostatní... Je srdečná, recituje ohromeně, okouzleně pasáže z knih, je bystrá, bezejmenným zvířatům a místům dává přiléhavá jména .... Navíc se upřímně snaží zavděčit novým pěstounům, kteří váhají zda se jí ujmout, neboť chtěli dostat místo dívky ze sirotčince chlapce, který by dvěma postarším sourozencům pomáhal s hospodářstvím, na které už vlastní silou kvůli věku sourozenci nestačí. Anna si prožila toho tolik zlého, v jiných rodinách byla neplacenou služkou až otrokem, s níž bylo surově a nespravedlivě zacházeno. V prvním díle jsem s ní musela sympatizovat a líbila se mi její upřímnost a byla jsem si jistá, že jí ta vděčnost a pozitivismus zůstane. - Bohužel od druhého dílu se z ní náhle stává svéhlavej, nevděčnej spratek, který tak snadno něco neodpouští, druzí se o její přízeň musí doprošovat, patrně kvůli přílišnému důrazu na její "hrdost", ztrácí svojí dětskou "diplomacii" a pokoru za to, že nalezla domov... Nevím jestli hned naleznu ty nesprávnější slova. Anna se vzteká, mračí, poroučí, je mnohdy nedůtklivá, nevlídná například k chlapci-konkurentovi, který byl za plat najat na práci, jíž měla původně vykonávat ona, nechá si několikrát dokazovat lásku od svých pečovatelů a dlouho jí to nestačí. Ne že bych byla zastáncem dětské práce, ale když Anna při vstupu do domu, jež je nejhezčím stavením v jakém kdy bydlela, urputně slibuje, že zastane veškeré domácí práce a dokonce i práci na farmě a pak jí vidím převážně, jak se tato původně bezprizorní dívka jen znuděně poflakuje kolem, například s bohatou kamarádkou a nahlas fantazíruje a vymýšlí si prapodivné historky, mám dojem, že se dívám na zcela jinou postavu. Navíc se chová zbrkle a náhle mění temperament a chování, že by se těžko své kamarádce-slečince z lepší rodiny svými zkraty zalíbila. Také chápu, že může být znejistělá svojí pozicí z kraje seriálu, která opravdu nevypadá růžově, ale ta nedůvěra a ujišťování se v něčí lásce je protivně, necitlivě natočeno. Ten přerod (nejenom v této záležitosti u této konkrétní postavy) je tak unáhlený, že mi do příběhu nesedí. Právě kvůli tomuto přerodu ztrácí mé sympatie nejenom " pozměněná" hrdinka Anna, ale vlastně i celý seriál. (12.08.2017)

Toto nemá s adaptáciou Anny naozaj nič.. Radšej by som tvorcov obvinila z diletantstva, že si prečítali zle knihu, obávam sa však, že problém je oveľa hlbší. V podstate vzali z Anny iba tie najpovrchnejšie vlastnosti (ryšavé vlasy, pravda, nesmú chýbať..) a jej skutočné charakterové "ja" odhodili do koša. Toto v žiadnom prípade nie je Anna. Je to tendenčne znásilnená "predloha", pretože chceme byť veľmi moderní, veľmi aktuálni a veľmi psychologickí, zabúdajúc, že dielo vzniklo v inej dobe a tendenčné myšlienky ho urobia akurát tak neautentickým a zbytočným. Ak robiť takúto "adaptáciu", tak ju radšej zasadiť do súčasnosti. To by dávalo aký taký zmysel.. (01.01.2020)

První 3 - 4 díly pro mě byly velmi rozpačité. Anne mě štvala a já jsem váhala, zda u seriálu zůstat. Nakonec jsem zůstala a jsem hrozně ráda. Anne mi přirostla k srdci, její postava a se krásně vyvíjela a postupem času i zklidnila. Já jsem si uvědomila, že je to po dlouhé době nějaký seriál bez vražd, kde se jen nechávám unášet dobou a jejich zvyky. Poslední dva díly pro mě byli trošku zrychlené - klidně se dalo ještě něco vykouzlit a mě je teď líto, že jsou natočené pouze tři série. (06.01.2021)

Kníh, ktoré formovali moju detskú predstavivosť nie je až tak veľa. Okolo dvadsiatky. Pamätám si, ako som milovala cez prázdniny posadiť sa na deku na lúke u babičky a čítala som, že o mne celé dni nevedeli. Krásne sa tam snívalo. „Anna zo Zeleného domu“ je jedným z kľúčových románov, ktoré najmä nám, dievčatám, pomáhali v období dospievania. Predstavovala v období socializmu jednu z foriem „hodnotovej orientácie“, učila o kráse vzťahov na úrovni prežívania mladej slečny. Veľkým plusom tohto seriálu je obsadenie postáv – presne takto som si predstavovala Annu, Marillu, Matthewa či Miss. Stacy. Čo ma však rozčúlilo, (hlavne v druhej sérii) boli nepresnosti voči pôvodnému obsahu, navyše som nadobudla pocit, že zámerné. (22.07.2022)

Z dětství si pamatuji seriál o Anně ze Zeleného domu, který se mi líbil, a už není možnost ho nikde vidět. Takže zjištění, že se natočil něco jako remake, mě samozřejmě nalákal. Vybavily se mi některé postavy,děj úplně už nevím... Knihu jsem nikdy nečetla. Každopádně příjemná oddychovka, při které se skvěle relaxuje 🤗 ____ Úprava po shlédnutí 3.série - ježiš já chci další!!! Musím říct, že spousta dílů byla nic moc, místy mi připomínaly Doktorku Quinnovou 🙈 Ale ten konec! Tvůrci odvedli skvělou práci na gradaci celého příběhu 👌🏼🔝 Takhle jsem si dlouho nepobrečela, amen. EDIT: Zjištění, že jsem knihu jako dítě četla 😀 Leč nepamatuji si... (01.02.2020)