Anne s E na konci

Pokud máte náladu na nějaký ten milý lidský příběh, kde hrdinové prožívají různé dramatické peripetie, ale na konci vždy skončí na lepším místě, tak je Anne seriál pro vás. Tohle je relativně jednoduchý příběh o sirotkovi s bohatou fantazií a zvláštní povahou, který se snaží zapadnout do nového prostředí. Obzvlášť první díly jsou velice emocionální, ale na city hraje i řada dílů dalších - dokonce nabízí i témata k zamyšlení (různé podoby lásky, touha jít si za vlastní vizí budoucnosti, gay vztahy atd.). Fajn milý seriál, který na obrazovkách chyběl. (11.11.2018)

První díl ještě ušel. Docela zajímavá nepovrchní poetická Anna s bujnou fantazií, tak trochu malá podivínka, s bohatým vnitřním světem a vděčná za každý projev něčeho milého, vděčná za rozkvetlou alej, nadšená ze stříbrného rybníku, ohromená krásou koní a letem ptáků, za krásu okolního světa... Tyto prosté dary si nechce nechat nikým a ničím vzít, raduje se ze všeho milého a mimoděk ukazuje na drobné životní radosti, které přenáší na ostatní... Je srdečná, recituje ohromeně, okouzleně pasáže z knih, je bystrá, bezejmenným zvířatům a místům dává přiléhavá jména .... Navíc se upřímně snaží zavděčit novým pěstounům, kteří váhají zda se jí ujmout, neboť chtěli dostat místo dívky ze sirotčince chlapce, který by dvěma postarším sourozencům pomáhal s hospodářstvím, na které už vlastní silou kvůli věku sourozenci nestačí. Anna si prožila toho tolik zlého, v jiných rodinách byla neplacenou služkou až otrokem, s níž bylo surově a nespravedlivě zacházeno. V prvním díle jsem s ní musela sympatizovat a líbila se mi její upřímnost a byla jsem si jistá, že jí ta vděčnost a pozitivismus zůstane. - Bohužel od druhého dílu se z ní náhle stává svéhlavej, nevděčnej spratek, který tak snadno něco neodpouští, druzí se o její přízeň musí doprošovat, patrně kvůli přílišnému důrazu na její "hrdost", ztrácí svojí dětskou "diplomacii" a pokoru za to, že nalezla domov... Nevím jestli hned naleznu ty nesprávnější slova. Anna se vzteká, mračí, poroučí, je mnohdy nedůtklivá, nevlídná například k chlapci-konkurentovi, který byl za plat najat na práci, jíž měla původně vykonávat ona, nechá si několikrát dokazovat lásku od svých pečovatelů a dlouho jí to nestačí. Ne že bych byla zastáncem dětské práce, ale když Anna při vstupu do domu, jež je nejhezčím stavením v jakém kdy bydlela, urputně slibuje, že zastane veškeré domácí práce a dokonce i práci na farmě a pak jí vidím převážně, jak se tato původně bezprizorní dívka jen znuděně poflakuje kolem, například s bohatou kamarádkou a nahlas fantazíruje a vymýšlí si prapodivné historky, mám dojem, že se dívám na zcela jinou postavu. Navíc se chová zbrkle a náhle mění temperament a chování, že by se těžko své kamarádce-slečince z lepší rodiny svými zkraty zalíbila. Také chápu, že může být znejistělá svojí pozicí z kraje seriálu, která opravdu nevypadá růžově, ale ta nedůvěra a ujišťování se v něčí lásce je protivně, necitlivě natočeno. Ten přerod (nejenom v této záležitosti u této konkrétní postavy) je tak unáhlený, že mi do příběhu nesedí. Právě kvůli tomuto přerodu ztrácí mé sympatie nejenom " pozměněná" hrdinka Anna, ale vlastně i celý seriál. (12.08.2017)

Škoda. kto pozná literárnu predlohu musí byť riadne sklamaný. Takúto Annu nepoznám. Čo to s ňou urobili ?!?! Pozrela som si ďalšie diely a mením hodnotenie na odpad. Akým právom mohla Moira Walley-Beckett tak hrubo zneužiť hodnotnú a krásnu klasiku!!? Fuj!! Hrubo zneužila a zmenila celý príbeh na svoj modernistický, feministický a liberálny obraz s podmazom LGBT. Žasnem, že je to vôbec možné. Také zneužitie klasického literárneho diela by malo byť trestné!!! .Anna zo Zeleného domu ovplyvnila generácie dievčat na celom svete. Prežívali sme s ňou nielen vtipné situácie, ale aj vážne problémy, učili sme sa od nej dodržiavať zásady, posilňovala nás v správnych životných hodnotách, obdivovali sme jej silu, statočnosť.....V tomto paškvile tvorcovia veľmi rafinovane dávajú do úst sympatických hrdinov zlo v zlatom pozlátku. Kvapky jedu v sladkom nápoji. Povymýšľali si nové príbehy, nových "hrdinov"....Som nahnevaná a smutná zároveň. Keď už chcú tvorcovia šíriť svoje zhubné názory (napr. aj proti rodine, proti manželstvu...) nech si vymyslia vlastných hrdinov a nezneužívajú svetoznámu, krásnu a hodnotnú klasiku. (27.12.2020)

Dlouho jsem neviděla seriál, který by mě zasáhl a pohltil tak jako Anne with an E. Nevím, jestli je to scénářem, hereckým obsazením, hudbou nebo nádherným prostředím, ale každá epizoda ve mě vyvolávala tolik emocí, že jsem se ne jednou přistihla, jak brečím. Ať už smutkem, dojetím, občas i vzteky kvůli zobrazené nespravedlnosti... Bylo to tak dokonale propracované a plné lásky... Anne má úžasnou osobnost, líbilo se mi dívat, jak se postupně učí, vyvíjí, pracuje na sobě... Jak mění životy ostatních (vlastně úplně všech) a dokáže všechno podat tak rozumně... Udělala jiné lidi i z Marilly a Matthewa a otevřela jim srdce. Líbilo se mi i to, jak byla podaná témata jako rasismus, feminismus, homosexualita... Možná je to stoletím, ve kterém se příběh odehrával, ale všechno to působilo tak skutečně a občas i drsně, vůbec ne jako ty filmy a seriály, které cpou tato témata do svého děje na sílu... Tady to dávalo dokonalý smysl... Cením i to, jak seriál zobrazoval různé druhy výchovy a nabádal diváky jít si za svým srdcem a hlavně spolu mluvit a řešit problémy komunikací. Bavil mě úplně každý díl a jasně, není to seriál pro každého, ale pro lidi, co jsou snílci s hlavou věčně v oblacích, stejně jako Anne, můžu doporučit. S čistým svědomím dávám 100%, protože když mi postavy takhle přirostou v srdci a tolik toho ve mě příběh zanechá, tak nejde jinak. (04.12.2020)

Jsem si naprosto jistý, že po Anne mi v mém životě zbyde opravdu velké prázdné místo... Dlouho jsem přemýšlel nad tím, co dělá filmové a seriálové umění tak silným a jedinečným... Myslím, že jsem na to přišel. Filmy a seriály jsou vskutku nekonečné, obohacují nás, plní naše nitra, dostávají nás do jiného světa a především nás učí. A to nejlepší, co nás seriál či film může naučit je mít rád lidi. Když díky své síle a lásce v nás vyvolá takové emoce, které všechny okouzlí a my je můžeme rozdávat všude kolem sebe... Anne s E na konci vám takových emocí předá nespočet. Již od prvního dílu mi bylo jasné, že tento seriál mě nepustí. Samotná postava Anne, její zvídavé kouzlo, představivost a její osobnost jako taková zkrátka nemůže nikoho neokouzlit. Všechny úžasné postavy, zápletky, prostředí a veškeré strasti i radosti, které během sledování seriálu prožíváte s Anne jsou jako opravdové. Cítíte s každou postavou, cítíte každý nový nádech nového prostředí a cítíte i veškeré emoce, které se celým seriálem skrze postavy linou. Poslední díl se týká tématu odloučení a nového začátku. Po zhlédnutí posledního dílu jsem stále plný stejných směsicí emocí jako Anne, kdy sama netuší, co jí nový začátek přinese, ale její úžasnou minulost a lásku ke všem, které poznala a ještě pozná nikdy nezmizí. Cítím se úplně stejně. Doufám, že i po rozloučení s tímto seriálem narazím na něco stejně tak milujícího jako Anne s E na konci. Nejen doufám, ale i věřím. Děkuji tvůrcům, že tento seriál přivedli do mého života, předně Amybeth McNulty, která dala Anne nezapomenutelnou tvář a charakter. Tímto mu dávám důstojně sbohem a děkuji za všechno, co mi do života dal a jistě ještě po čase dá. (02.12.2020)