Mimo zákon

Zvláštní. Jak mě Noc na Zemi nadchla, tak mě Mimo zákon zklamalo. Hned z několika důvodů jsem si myslel, že to bude perfektní film pro mě: 1) natočil to Jarmusch, 2) hudbu obstaral Waits, 3) hraje v tom Benigni a 4) je to jeden z 1001 filmů, které údajně musím vidět, než umřu. Jsem zvyklý, že popisy Jarmuschových filmů bývají skromné, obsahují jen pár vět. Ale ta jednoduchost mu právě slouží k úžasně nenásilnému filosofování o světě, mezilidských vztazích, k dokonale zvládnuté psychologii postav... A tady u mě právě Mimo zákon narazilo. Pod jednoduchým příběhem se neskrývá vůbec nic. Tlachání tu je bohužel jenom tlacháním a nemá žádný vážnější podtón jako v Noci na Zemi nebo Kafech a cigárech. Tři maníci se potkají v cele, chvíli kecají o ničem (a Benigni si pořád plete jména ostatních dvou, haha) a pak utečou, přičemž cestou občas kecají o ničem... Mrzí mě to, ale nezaujalo.. (18.08.2009)

Od Jarmusche mám jiné srdcovky, v kterých všechny jednotlivosti slouží celku – tady na mě některé „vyhnívací“ pasáže a občas i ta krásná černobílá kamera ještě působí dojmem lehkého exhibičního naschválu. Boží momenty jsou ale v drtivé převaze. — Vždycky mi vrtal hlavou ten název a teď jsem k němu našel vysvětlení údajně přímo od Jarmusche: Když jste byli v půli osmdesátek v pouličním slangu s někým „down by law“, byli jste si hodně blízcí, chránili jste se navzájem; a ještě předtím ve vězeňském slangu, když byl někdo váš „down by law“ a pustili ho dřív než vás, zašel za vaší rodinou nebo se vám venku o někoho postaral, když bylo třeba. A přitom to byla fráze, která zněla, jako kdybyste byli utlačovaní zákonem – líbil se mi ten rozpor. Tož ja, teď už to dává lepší smysl. (29.09.2015)

Jim Jarmusch je pro mě celkem zajímavý úkaz. Naprosto chápu, když se někomu jeho tvorba vůbec nelíbí a někdo by mu nejradši líbal nohy. Já jsem nejspíš někde mezi. Pár jeho filmů mi celkem otrávilo a některé byly výborné. A právě Mimo zákon se pohybuje také někde uprostřed. Je to film, kde se skoro vůbec nic neděje a napětí taktéž vůbec negraduje a film se soustředí hlavně na atmosféru a specifický humor. Černobílý obraz dělá zkrátka své a je zkrátka výjimečné, když v době, kdy jasně dominují barvy se někdo pustí do černobílého filmu. Trojice hlavních hrdinů, kteří se nespravedlivě ocitli za mřížemi (přičemž ve filmu nevidíme žádné vyšetřování a soudní proces, prostě je chytla policie a šup s nimi do vězení) hraje velmi dobře, ovšem nejvíce dominující je postava Roberta Benigniho. Ten se totiž stará v podstatě o veškerý humor ve filmu a myslím, že Toma Waitse a Johna Lurieho strčil se svým výkonem do kapsy. Je to takový moula, s lámavou angličtinou (přičemž titulky, nebo český dabing nemůže zachytit spoustu vtipů, které říká v italsko-anglickém jazyce) a zároveň jedno velké plus celého filmu. Jinak je film celkem obyčejný. Na druhou stranu má v sobě Jarmusovské kouzlo minimalismu a Benigni kvalitu snímku rovněž zvedá. Proto dávám silnější 3 hvězdy a 65% (08.02.2021)

Na Jarmusche určitě dobré. Dialogy byly zajímavě napsané. Humor je založen na příjemném prznění angličtiny sympaťáka Roberta Benigniho. Celkově se film nese na vlně velice příjemné romantické atmosféry. Příběh o tom, jak dokáže osud spojit tři naprosto rozdílné lidi, mezi kterými se vyklube snad i cosi jako přátelství, nebyl určitě marný. Slabší tři kousky. (16.09.2018)

Hlavní rozdíl mezi tímto filmem a Jarmuschovým předcházejícím spatřuji v jejich odlišném rytmu. Podivnější než ráj plyne po celou svou stopáž na určité stabilní vlně dějovosti, přestože dost minimalistické. Narozdíl od toho Mimo zákon střídá poměrně výrazné scény se scénami "tichého očekávání dalšího". Mnohem více mi vyhovuje první přístup. Dalším důvodem mého nižšího hodnocení jsou mé ryze subjektivní antipatie vůči zvuku italštiny a vůči maximalistické postavě Benigniho, která je v kontrastu s minimalistickou maďarskou dívkou z Podivnější než ráj, kterou jsem si jakožto postavu oblíbil mnohem více. Jakožto celkové hodnocení jsem během projekce zvažoval pouhé 3*, ale uplný závěr mě natolik dostal, že jsem své hodnocení zaokrouhlil na čistých 7/10. No a ten film je tak pěkně natočený a zahraný, že své hodnocení zaokrouhlím ještě jednou nahoru na 4*. Po technické stránce obrovský skok oproti předcházející Jarmuschově tvorbě. (30.11.2019)