Mystery Train
Tajomný vlak
Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
John LurieHrají:
Masatoši Nagase, Júki Kudó, Cinqué Lee, Nicoletta Braschi, Tom Noonan, Sara Driver, Richard Boes, Steve Buscemi, Vondie Curtis-Hall, D'Army Bailey, Tom Waits (více)Obsahy(1)
Tři povídky odehrávající se v městě, které proslavil zpěvák Elvis Presley. Děj svého dalšího celovečerního filmu režisér Jim Jarmusch umístil do Mephisu, do rodiště známého zpěváka Elvise Presleyho. Tady se odehrávají tři tragikomické povídky a obrazně tvoří vagóny téhož vlaku. První je o mladém manželském páru z Japonska, dvojice přijela za rockenrolovými hrdiny a ještě si naplánovala návštěvu v Gracelandu. V druhé části Italka Lousia čeká na letadlo, jež ji má odvézt rakev se zemřelým manželem zpět do Říma, vše se ale poněkud zkomplikuje. Poslední povídka pojednává o skupince nočních výtržníků, kteří se uchýlí do téhož hotýlku... Vtipné a nezvyklé je zobrazení města očima cizinců, spojitosti mezi jednotlivými povídkami jsou vyjevovány postupně, z různých pohledů. Nezávislý filmový tvůrce také jakoby byl fascinován vytvářením souvislostí mezi různými prvky vyprávění, a tak „prostřídá" hned několik žánrů, přes nekonvenční variaci na romantickou komedii, duchařský příběh až po svérázný kriminální thriller. (Česká televize)
(více)Recenze (154)
Po minimalistickém ranném snímku Podivnější než ráj, který jsem přijal s rozpaky, se u mě Tajuplným vlakem Jarmusch opět rehabilitoval. Jde o jeho tradiční styl s pomalým tempem vyprávění, zdánlivě roztříštěnou strukturou několika paralelně se odvíjejících lidských osudů, hrdiny jsou poněkud zvláštní týpci, kteří se vyznačují drobnými či většími povahovými úchylkami, a jejich životní osudy se v jednom okamžiku střetnou v ospalém chátrajícím motelu s dvojicí bizarních zaměstnanců. Jako obvykle si Jarmusch střílí z hodnot americké společnosti a tzv. amerického snu plného konzumního pozlátka. Jeho hrdinové jsou buď absolutní looseři nebo návštěvníci z ciziny, kteří obvykle ztrácejí iluze při konfrontování s americkou skutečností. Zvláštní roli hraje Elvis Presley jako symbol americké popkultury. Film boduje atmosférou, drobnými vtípky i zajímavým castingem a předvedenými hereckými výkony. Celkový dojem: 80 %. ()
Jarmusch vie aj zdanlivo banálny a minimalistický príbeh, dialóg alebo scénu podať pútavo a zaujímavo a hoci sa vo veľa jeho filmoch v podstate nič svetoborné a prevratné nedeje, výsledný efekt je VŽDY skvelý (teda aspoň v tých 10tich filmoch čo som od neho doteraz videl:))). Mystery Train nie je výnimkou. Všetky tri "memphiské" epizódy sú skvelé (hoci v mojich očiach posledné dve mierne prevyšujú tú prvú)...Napriek tomu, že Mystery Train nie je taká perla ako Night on Earth alebo povedzme Dead Man, opäť som sa len utvrdil v tom, že mať Jarmuscha v mojej režisérskej TOP 5 je správna voľba:) ()
Takže, já jsem si z tohoto vysoce červeně postaveného filmu odnesla několik poznatků - Memphis v Tennessee je díra světa, všichni jsme tak trochu podobní Elvisovi a ne každý nezávislý film od Jarmusche má co říct, snad jen, že Memphis v Tennessee je díra světa a všichni jsme tak trochu podobní Elvisovi... ()
Nechapu, proc se to jmenuje Tajuplny vlak, o zadnej vlak tu nejde a tech par scen z vlaku jsou vsechno mozny, jen ne tajuplny. Jinak je to klasickej Jarmusch, tri povidky, vicemene o nicem, nic moc se nedeje a jen tak se keca, taky vicemene o nicem, ale jako ve vetsine Jarmuschovo filmech, i tady to vcelku funguje. Prvni povidka s dvema japoncema je asi nejslabsi, par kecu o hudbe a pak si to rozdaj v hotelu, pointa nikde. Druhej film s Nicolettou Braschi je aspon vcelku vtipnej, i kdyz nejakou vyraznejsi pointu by tu clovek taky hledal marne. Treti povidka tak ze zacatku pusobi nejzajimavejs, tri ozralove se schovavaj pred fizlama, bohuzel povidka dost ztraci svoji dylkou a ke konci uz nudi. Z hercu bych asi zminil sympatickou Nicolettu a looserskyho Buscemiho, nicmene nejvtipnejsi je asi dvojka cernochu v hotelu. Konec filmu se sice jakz takz snazi tyhle tri povidky provazat, ale stejne to cely vyzni tak nak do ztracena. Lepsi 3*. ()
Jim Jarmusch je jedním z mých nejoblíbenějších nudných režisérů. Ale upřímně - na vrcholná dílka (Ghost Dog, Zlomené květiny) tahle těžce okoukaná (bůh ví - třeba to v době vzniku bylo jinak) mozaika obyčejných-ale-podivuhodných osudů lidiček-freaků nemá. Tenhle demokratický způsob vyprávění v duchu všichni-sdílíme-jeden-svět-všechno-se-vším-souvisí-a-i-ten-nejnepatrnější-jedinec-can-make-a-difference, ždímaný režiséry jako Iñárritu, je tak vyčpělý, že by se dle mého svrchovaného názoru měl na chvíli vysadit. Kromě toho má moje ne-zcela-libost cosi společného se skutečností, že je mi "Král" a většina jím vyprodukované hudby těžce u zadku - to snad raději Carl Perkins :-) Kdyby Tom Waits ve filmu nejen mluvil z rádia a něco zabroukal, bylo by hned o poznání veseleji. Nemám rád řeči o "hluchých místech" a pomalém tempu, které si obvykle užívám, ale jen v případě, že se mohu s postavami naladit na jednu vlnu. Postavy zde (hlavně Japonec) mě iritovaly, což je čistě můj problém, ale postoj k filmu to silně ovlivnilo. Jarmusch z něj byl zřejmě naopak na větvi. Z filmu si odnáším zajímavou informaci - Memphis byl, je a asi dál bude (ne-)pěkná díra. A jako obvykle, nejzábavnější historka (ovšemže se proplétají) je umístěna na závěr. Aspoň že tak. ()
Reklama