Tajuplný vlak

Další z povídkových filmů z dílny Jima Jarmushe. I po všech komentářích musím zopakovat , že scéna je opravdu skvělá. Pravdou jest, že ke konci se film docela vleče, ale i tak musím říct, že se jedná o slušné dílko. Nejvíc mě asi bavila první povídka, kde si užijete opravdu krásných scén takřka opuštěného města. Herecké výkony hezky přirozené, hudební doprovod tak akorát. Navíc musím uznat, že záverečné opilecké trio mi přišlo tak dobře zahrané, že jsem úplně cítil tu nepříjemnou kocovinu, kterou protagonisti prožívali. Asi se nejdená o nejlepší Jarmushův film, ale i tak velmi slušné. (15.02.2012)

Povidka prvni, velmi dobre postavy dvou Japoncu a jejich herecke vykony. Scenar slaby. Povidka druha, me nejvice zaujala historkou se stopem, genialni. Stejne tak i dobrosrdecna Italka. Povidka treti, urcite nejzabavnejsi. Buscemi je opravdu vynikajici herec. Postavy recepcniho a pikolika jsou taky zdarile. Spojitost povidek tady je, nijak zajimave propleteny ale nejsou. Slusna ponura atmosfera Memphisu. Celkovy dojem malinko rozpacity, slaboucke ctyri hvezdicky. (30.07.2009)

Jimmy zvolnil tempo, a tak Mystery Train mírně postrádá ten typický Jarmuschovský drajv. Příběhy jsou nicméně samy o sobě poutavé a krásně se prolínají. Co bych chtěl ale vyzdvihnout především, jsou odkazy na jednoho krále Rock'N'Rollu (Elvis) a přítomnost toho druhého (Joe Strummer). 75% (08.07.2009)

Nejlepší byla asi první povídka s rozkošnou Micuko, kterou skvěle doplňoval její veselý přítel. Další dvě ale zas tak moc nezaostávají. Nezapomenutelná je scéna, kdy Buscemi rozsvěcí. Nejúžasnější je ale sledovat, na kolika místech v Memphisu se film prolíná a žasnout nad tím, jak precizně je film poskládanej na časovou osu. A pak je tu jako vždy vynikající Johnova hudba. Takže i když to je v pořadí až osmej Jarmuschův film z deseti, kterej jsem viděl, a nepatří k tomu nejlepšímu, co natočil, tak dávám plný počet. Tajuplný vlak se mi líbil víc než předchozí tvorba. (20.06.2009)

Po minimalistickém ranném snímku Podivnější než ráj, který jsem přijal s rozpaky, se u mě Tajuplným vlakem Jarmusch opět rehabilitoval. Jde o jeho tradiční styl s pomalým tempem vyprávění, zdánlivě roztříštěnou strukturou několika paralelně se odvíjejících lidských osudů, hrdiny jsou poněkud zvláštní týpci, kteří se vyznačují drobnými či většími povahovými úchylkami, a jejich životní osudy se v jednom okamžiku střetnou v ospalém chátrajícím motelu s dvojicí bizarních zaměstnanců. Jako obvykle si Jarmusch střílí z hodnot americké společnosti a tzv. amerického snu plného konzumního pozlátka. Jeho hrdinové jsou buď absolutní looseři nebo návštěvníci z ciziny, kteří obvykle ztrácejí iluze při konfrontování s americkou skutečností. Zvláštní roli hraje Elvis Presley jako symbol americké popkultury. Film boduje atmosférou, drobnými vtípky i zajímavým castingem a předvedenými hereckými výkony. Celkový dojem: 80 %. (22.07.2009)