Tajuplný vlak

Povidka prvni, velmi dobre postavy dvou Japoncu a jejich herecke vykony. Scenar slaby. Povidka druha, me nejvice zaujala historkou se stopem, genialni. Stejne tak i dobrosrdecna Italka. Povidka treti, urcite nejzabavnejsi. Buscemi je opravdu vynikajici herec. Postavy recepcniho a pikolika jsou taky zdarile. Spojitost povidek tady je, nijak zajimave propleteny ale nejsou. Slusna ponura atmosfera Memphisu. Celkovy dojem malinko rozpacity, slaboucke ctyri hvezdicky. (30.07.2009)

Mephis - zakleté město, kterým proniká duch Elvise. Japonci ho přijíždí hledat, ale ten se zjeví úplně někomu jinému. Cena za přespání je pro každého dvacet dva doláčů, ale jen někdo uslyší projet svým životem "mystery train". A zdánlivě mrtvé město (viz počáteční procházka Japonců) má i své obyvatele, své bary a své zločiny. / Mám Jarmuschovo pomalé a vyprázdněné vyprávění o ztracencích všech národností rád, ale dvě hodiny jsou už přílíš. Trojdílná TV serie, to bych bral, ale film... (05.11.2009)

"Tady v Memphisu vezl Elvisova ducha každej." Tak to je jeden z důvodů, proč se do Memphisu nikdy nepodívám. Další jsou ty, že mi Memphis připadá špinavý, nikdo alespoň trochu normální mi nebyl představen a Elvis není můj král. Ani Carl Perkins. A jelikož se s Jimem Jarmuschem již nějakou dobu známe, tak jsem tušil, že se mě bude snažit unudit k smrti a byl jsem na to skvěle připraven. Přesto jsem třikrát umřel nudou, ale nakonec jsem to přežil s vědomím, že Elvis by na Jupiteru v době své smrti vážil 324 kilogramů, že opilci umí skvěle chytat letící láhev a že existují i Japonci, kteří na dovolené nefotí. (16.01.2019)

Ve filmu Podivnější než ráj mě bavila jeho legendární píseň, v Tajuplném vlaku mě už bavil Screamin' Jay Hawkins osobně v neodolatelné roli hoteliéra, který jedné noci zjistil, že má rád japonské švestky. Jim Jarmusch zkrátka a dobře zase boduje a není možné se rozhodnout, která z povídek je lepší nebo nedejbože nejlepší. Nakonec, aby to bylo spravedlivé, totiž zvítězí film jako takový, Memphis, hudba a legendy na každém kroku. To víte, když v něčem (pravděpodobně) hraje duch samotného Elvise, to se pak těžko hledá nižší než pětihvězdičkové hodnocení. (08.06.2013)

No nevím jak to říct... ale byla to místy (a to dost často) velká nuda, kdy se opravdu nic nedělo a film se neuvěřitelně natahoval. Všechny části (hlavně ta první) měly známky příjemně jemného humoru a stylizace (dokonce tu hrál Buscemi a Braschi), ale bohužel to ta tmavá a prázdná místa vynahradit prostě nemůže. Za normálních okolností bych přivřel obě oči a dal tomuto dosti vleklému snímku 3 hvězdičky. Ale jelikož tu všichni hodnotí až nepochopitelně kladně, zredukuju své hodnocení na 2 hvězdičky (53%). (11.08.2009)