Trvalá dovolená

Osamelý, nepracujúci mladík, chodiac ošarpanými ulicami, stretáva na ceste bez vedomého cieľa týpkov, ktorí, podobne ako on, permanentne prázdninujú a žijú si vo vlastnom svete. On bez otca, s matkou trvalo hospitalizovanou na psychiatrii. Bez iskričky záujmu o hodnoty propagované médiami a vyznávané masami. Má rád jazz, ale okolostojaceho saxofonistu poprosí, aby mu zahral niečo veľmi zle znejúce. Motívy a obrazy typické pre ďalšie režisérove filmy sú prítomné aj v tomto nízkorozpočtovom nezávisláckom debute (dlhé odmlky, zatmievačky, nekontinuálne obrazové skoky z jedného miesta na druhé, úsporné dialógy, prostredie: predmestské polorozborené časti). Zaujímavá je snová linka príbehu organicky včlenená do putovania, ukazujúca surreálnosť okolia tak, ako ho vidí prechádzajúci sa mladík. Niektoré zábery sú ale na rozdiel od neskorších dejovo svižnejších jarmuschoviek neúmerne naťahované, a tým pádom celý film o vnútre mladého muža vyznieva trošku do uspávajúceho stratena (aj keď možno šlo o zámer). 70%. (06.05.2005)

Je fakt, že Jarmuschovo čaro a cit pre minimalizmus ešte nie je v tomto snímku tak okresaný ako pri jeho neskorších kúskoch, ale aj napriek tomu presakuje každou minútou. Permanent Vacation má presne dĺžku akú má mať, aby nenudil (teda mňa nenudil ani na sekundu!) a obsahuje pár geniálnych myšlienok (niektoré explicitné a niektoré skryté). Zdanlivo jednoduchá psycho jednohubka, ktorá toho skrýva viac pod povrchom a je na vás, či vás beatnická a nomádska hlavná postava zaujme, alebo to bude lúzer nepochopiteľne sa potulujúci špinavými ulicami bez zmyslu. Jarmusch "umí"!!! (24.09.2008)

Pokud se Jarmusch pokoušel unudit diváctvo k smrti, tak by si zasloužil metál. V ostatních případech je tento film totální sračka pro pseudo intelektuály a další rakovinu lidské společnosti. Divím se, že po této režisérově prvotině mu bylo dovoleno natočit v budoucnu ještě něco dalšího a nebyl rovnou utracen. Dovedu si představit lépe strávenou hodinu života, než sledovat nesympatického čuráka bez špetky hereckého talentu, který se bezcílně potuluje po městě a potkává neuvěřitelně nudné lidi. Film je absolutně bez šanci vtáhnout do děje kohokoli, kdo disponuje alespoň malou kapkou vkusu. Prvotina, neprvotina, tohle je prostě neuvěřitelná sračka každým svým coulem. (27.07.2019)

Na film jsem se podíval jen z toho důvodu, že se jedná o debut Jima Jarmusche. A upřímně je to debut poněkud slabý. Film má nejspíš zachycovat pocity mladých lidí, kteří nemají pocit, že někam patří a stále se snaží najít místo, ve kterém by našli domov. To je ale v Trvalé dovolené aspoň z mého pohledu zpracováno dost nezajímavě. Během celého filmu sledujeme tuláka Allieho, ke kterému je bohužel těžké mít nějaké sympatie, protože jeho charakter je tu popsán opravdu jednoduše, jelikož má být pouze a jen ztělesněním určité skupiny lidí. O jeho individualitě tu nemůže být řeč. A právě v případě, kdy celý film sledujeme jedinou postavu, která ale není zajímavá ani vlastně nic nedělá, nastupuje spíš nuda než aspoň průměrný filmový zážitek. (02.04.2018)

I když filmeček samotný nestojí zdaleka jenom na obrázkách, derou se mi na jazyk samá výtvarná přirovnání – miniatura, freska, bla bla... Radši jinak: Vzpomněl jsem si u toho na dědu, který přednedávnem umřel v požehnaných dvaadevadesáti a byl z těch šťastných lidí, kteří tímhle druhem nespokojenosti a puzení k pohybu netrpí (nevím, jestli ty věci vyhasínají s věkem nebo jestli se jim dá v životě úplně vyhnout, děda právě vypadal na to druhé), takže jim filmy tohoto druhu nemají co říct, spíš by je hlavní hrdina iritoval, jako chvíli mě, než jsem si uvědomil, co z něj je mi blízké. A aby to nebylo tak jednoduché, když to skončilo, shodli jsme se se ženou, že už jsme dlouho neviděli nic tak příjemně uvolňujícího a že jsme asi oba blázni. (05.04.2011)