Dej mi své jméno

Film zábavný zhruba tolik, jako návštěva archeologického muzea. Nuda, plytké dialogy, samoúčelné střídání tří různých jazyků v jednom rozhovoru, vyprávění příběhu odnikud nikam. Většina scén zbytečných, děj nikam neposunujících. Po 40 minutách film zrychlen, po hodině vypnut. Je to v podstatě úplně stejné jako "Moonlight" – Další film vytvořený na objednávku, aby zabodoval u samozvaných odborníků a vyhrával ceny předávané dojatými rádoby kritiky a celebritami. /5%/ (02.05.2024)

"Later..."Ja som tolerantný človek, ale dívať sa 2 hodiny na chlapov ako si obchytávajú vajcia ma veľmi nebavilo. Ja viem, že som to prehnal, film má atmosféru, slušné dialógy i výkony, ale stále je to len "iná" love story, ktorá ma nikdy naplno nechytí. Keby som bol gay, tak by som určite nejakú hviezdu pridal. Po filmárskej stránke je to kvalitné remeslo, ale lepšie ako Ang Lee v Zkrotenej hore to už asi nepôjde. Beriem to len ako povinnú predoscarovú jazdu, keďže tento film zopár nominácií získal. Pre mňa nič moc, ale pochválim netradičný záver s titulkami. Kefovať broskyňu som ešte nevidel, mal som chuť to vypnúť, ale prežil som to. Jedno viem určite, žiadne "later" nebude, stačilo raz. 60%. (29.01.2018)

Letní bezčasí v osmdesátkové Itálii a jeden osudový románek. Jenže mezi stejným pohlavím. Velmi vnímavý syn akademiků Elio, který tráví léto bezstarostným vysedáváním u vody, sbližováním se s kamarádkou, bloumáním po starém domě a poslechem klasické hudby, a o pár let starší Oliver, doktorand, jenž do domu hochových rodičů přijíždí dokončit svoji akademickou práci. Nejprve měli spoustu času, po vybublání citů na povrch se společné chvíle výrazně krátí. V komponování intimních scén jsou tvůrci obezřetní, jindy však velmi citliví, přesní, atmosféričtí, s čímž mnohdy dopomáhají balady Sufjana Stevense. Herecky moc fajn, přešlapující hoši v rozpacích se toho zhostili velmi dobře. Celé jsem to vnímal jako vydařené queer drama, o výrazný bod výš ho nicméně nakonec posunul Michael Stuhlbarg, který v závěru směrem k synovi pronese monolog, z kterého mrazí. Příjemně. (10.01.2018)

Academy Award 2018 nominee. Nejméně nápadný film letošních Oscarů, zároveň jeden z nejkrásnějších. Po tom floutkovi z Lady Bird mi pomohl vzít na milost Timothéeho Chalameta, který je jako citově a sexuálně nejistý puberťák skvělý. Naopak jsem měl potíže s Armie Hammerem. Jak tu všichni obhájci tohoto filmu píšou, že si zasloužil oscarovou nominaci za vedlejší roli, osobně mi přišel trochu prkenný a hlavně nevhodně starý, Chalamet klidně mohl hrát jeho syna a divný by mi to nepřišlo. Ale to je asi jediná výtka. Nádherná atmosféra léta v severní Itálii, přátelství, holky, kluci, antika, studium... prostě paráda. Ani mě nerušila stylizace do 80. let, není totiž nějak moc patrná, film se mohl klidně odehrávat kdykoli. A moc se mi líbila nenásilnost podávaného vztahu mezi oběma kluky, žádné tlačení na pilu, žádný homofobní prvek zdůrazňující mimořádnost queer tématu - je úplně jedno, jestli to jsou dva kluci, nebo kdyby šlo o dvě holky či kluka a holku. Dej mi své jménoje skvostný letní snímek, dějově nijak nevyčnívající, ale o to silnější - jednoduchý milostný příběh v tolerantním prostředí. Nic víc, nic míň. A jako takový za suverénních pět hvězd, protože sledování byla jednoduše pohodová paráda. (10.03.2018)

Bol som veľmi zvedavý, čo sa ukrýva za tak vysokým (94%) hodnotením tohto filmu. No a zistil som, že nič moc. Ako sa film blížil ku koncu, očakával som niečo, z čoho mi spadne sánka, niečo, čo zmení vibrácie vo mne vnútri a za čo pôjdem s hodnotením vyššie. No a nič! V podstate mi sánka i spadla; ale z toho vysokého hodnotenia, ako som už spomenul na začiatku komentu. Subjektívnych 50%. (22.12.2017)