Všichni dobří rodáci

Tak tohle je opravdový filmový skvost splňující v mých očích všechny atributy geniálního díla. Rodáci sice trvají jen necelé dvě hodiny, ale zachycené události a lidé jsou předvedeny tak životným způsobem, jako by se do filmu vešly celé životy všech hlavních postav, ale i hodně pravd o naší zemi a našem obyvatelstvu. Zkrátka sdělení filmu dalece přesahuje jeho stopáž. Nejspíše životní dílo Vojtěcha Jasného v tom pravém slova smyslu, si mě kromě konceptu vyprávění získalo krásnými poetickými záběry a podařenou kombinací herců s neherci, díky nimž z tohoto díla sálá opravdovost. Asi nejvíce se mi líbil Brzobohatý, jako by ani nehrál, ale skvělý byl i Matuška, ale i herci vedlejší rolí jako Hlinomaz, nebo Růžičková. (18.11.2013)

Vysoké hodnocení tohoto filmu v databázi je nejspíš zasloužené...ovšem mě osobně nenadchl natolik, abych jej ohodnotil plným počtem. Objektivně bych dal 3*, ale za úžasné herce (včetně výkonu Waldemara Matušky) jsem volil o jednu hvězdu víc. Oceňuji, že tento film si na nic nehraje, nese jakousi zvláštní až tíživou atmosféru, která je odlehčována dlouhými záběry na taneční zábavu za hudby české zlaté dechovky. Vidíme skutečný a opravdový pohled na tehdejší dobu, jak to bylo, což je asi faktor, který se nejvíce promítá na celkovém hodnocení. Generace, které tu dobu nezažily a znají ji pouze z vyprávění starších rodinných příslušníků a učebnic dějepisu, mají možnost spatřit jak klady, tak i zápory období od konce druhé světové války až po budování socialismu. (28.06.2009)

Film jako takový na mě kdovíjaký dojem neudělal. Nicméně jeho silné poselství se mě určitě nějak dotklo, a to jsem tehdejší režim nazažil a znám ho pouze z vyprávění pamětníků či televize. Tak trochu už mi vadily ty záběry na upracované lidi, kterým bylo sotva 60 a na strašnou hudbu dob minulých. Nastříháno to bylo taky tak nějak prazvláštně, kde některé období mělo řádnou délku a jiné trvalo několik desítek sekund. Na druhou stranu smekám před odvahou natočit něco takového v tehdejší době a upřímně se není co divit, že film trávil mnoho času v trezoru. Pár emočně silných momentů zde bylo, komediální prvek nulový. Jsem si jistý, že jsem film dostatečně pochopil, ale jak už jsem psal dříve, tehdejší dobu jsem nezažil, takže moje hodnocení je potřeba brát s obrovskou rezervou, popřípadně ho nebrát vůbec. Dofám, že když dám * *, tak mu hodnocení nijak zásadně nepokazím. (11.10.2011)

Magická a subjektivní výpověď pohledem moravského kronikáře. Obsažnost příběhu má neuvěřitelně silnou působivost až baladickou emotivnost. Kterou lze označit za výjimečný a skvěle zachycený obraz lidí s moravské vesnice od počátku roku 1945. Mimořádně a dobře sladěný děj osudu, strastí, křivd a starostí rodáků v průběhu více než dvaceti let, kde se mísí smutek se zemitým humorem moravský rodáků. Je to pro mne nejobdivuhodnější film, který se u nás natočil. Film mě nadchnul svojí opravdivostí. (22.12.2007)

Až pri repríze som dokázal vychutnať tento smutný film o jednom dobrom rodákovi. Až teraz, poznajúc dej, som sa mohol kochať krásnymi obrazmi nasnímanými výborným kameramanom. Na filme je zreteľné, že ho Vojtěch Jasný nosil dlho v hlave. Potom využil krátke okno roku osemašesťdesiateho a preniesol ho z hlavy na celuloid. A celuloid neomylne putoval do trezorového vyhnanstva, pretože kazil obraz socialistickej potemkinovskej dediny. Niekto už spomenul, že napriek vzniku tohto zázraku v polčase vlády jednej strany, nikto ho doteraz nedokázal prekonať, aj keď komunisti sú už v menšine (?) a sú tolerantní (?) k zobrazovaniu histórie, pretože to nie oni. Nedokážem označiť niektorý z domácich film za najlepší, ale o zaradení rodákov do mojej Top 100 nemám najmenšie pochybnosti. I keď pri opakovanom zhliadnutí som z úcty k ostatným filmom musel jednu hviezdičku ubrať. (07.02.2011)