...a spravedlnost pro všechny

Satirický film, tvrdě napadající americký soudní systém, neberoucí se servítky vůbec před ničím. Hlavní postava, mladý, o všeobecném právu na spravedlnost nepochybující, právník, má být krutě ironickým protějškem těch desítek geniálních, přesvědčivých, neporazitelných mistrů soudních dvorů, kterými se to v právnických filmech jen hemží. Film musí pochopitelně končit velkou řečnickou bitvou, tady spíše sebevraždou, avšak na ní není k obdivování pouze herecká virtuozita Al Pacina, nýbrž i sarkastické zparodování klišovitých a patetických výstupů, jakých se mnozí filmoví hrdinové právnických filmů dopouštějí neustále. Film se točil v Baltimore, a proto tu bylo využito mnoho newyorských divadelních herců, dokonce i guru Lee Strasberg, který učil snad všechny slavné herce své generace od Marlona Branda po Marilyn Monroe. (06.01.2005)

Strhující obžaloba soudního systému, ve kterém spravedlnost už není slepá, ale zmrzačená, smrtelně zraněná a dokonávající. Hořký, občas hořce zábavný, pomalu gradující příběh idealistického právníka, který se do paměti zaryje nejen, ale především, jeho strhující úvodní řečí ve finále, kterou lze bez nadsázky označit za jeden vrcholných výkonů Al Pacinovy kariéry. (01.06.2010)

Se soudní spravedlností je to jako s demokracií. Nic lepšího jsme nevymysleli, ale to neznamená, že je to v pořádku. Není to problém americký, taková je cesta střetávání se žalobce a obhájce jako prostředek k nalezení pravdy. Lepší není. To však neznamená, že není občas shnilá, často plná defektních soudců, kteří opojení mocí rozhodovat, kdo má jít sedět na osm let a kdo má dostat podmínku, uvěřili ve svou neomylnost, vyvolenost... božskost. Nebo necitelných obhájců bez svědomí a kariéristů žalobců. Al Pacino to zde strhujícím způsobem předvádí. Ani on ani režisér však nemohou říct, jak z toho ven. (27.09.2010)

A tady jasně vidíme, že k vykonávání spravedlnosti musíte mít nejen v pořádku psychiku, ale i žaludek... dost hrozné si uvědomit, kolik úsilí při studiu musí budoucí právníci a soudci vynaložit, aby se pak celý život mohli zaobírat takovým póvlem... Snímek samotný je zneklidňující, deprimující, napínavý a hodně emotivní... a přitom v mnoha situacích i vtipný, prostě takový, jaký má být, a ještě jej provází zvláštní, atmosférické kouzlo, prostě sedmdesátky zklamou málokdy a divák žasne, kam že se poděla témata o férových lidech a nedokonalostech systému, dnes se nekritizuje, ale bagatelizuje a k záštitě tvrzení se využívá klamavého pláštíku humanity, který se v příhodném povětří rád převrací naruby... Škoda, že Al Pacinovu dědovi už nemohlo zapálit, že ještě hrdější, než na vnuka - právníka, může být na vnuka - člověka. No a když už jsme u Ala, jeho famózní Arthur je tady alfou i omegou a já budu určitě zvědavá i na jeho další, starší kousky. Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden s krimi /thrillerem sedmdesátých let jsem nemohla načít líp. (28.08.2015)

Ano, Al Pacino exceluje, ale jinak dramaturgie filmu je naprosto špatná. Několik zcela zbytečných a zavádějících scén (např. vyjížďka s helikoptérou), linka s obhajobou a obviněním přísného soudce je stále přerušovaná, nenavazuje, takže stále sledujeme různé kraťičké miniscénky.... jen díky Al Pacinovi se na to dá koukat a hltat jeho talent. (21.07.2017)