Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (139)

Autogram 

všechny recenze uživatele

Takto si predstavujem komediálny veľkofilm s prvkami grotesky. Priaznivci historického lietania musia chrochtať blahom a ja ako neznalec som sa aspoň pousmial nad všemožnými absurditami, ktoré sa tam objavili. Okrem lietania došlo aj na súboje medzi národmi, vždy sa našiel dôvod, prečo by si to mali vyjasniť Francúzi vs. Briti, Taliani vs. Francúzi, Briti vs. Američania, všetci vs. Nemci, ktorí boli za úplných blbcov, alebo aj katolíci vs. protestanti. Lietanie bolo krásne až po Eiffelovku, nikto si neublížil, len tá umelá hus sa nemusela objaviť. ()

xdutchx 

všechny recenze uživatele

Skvělá komedie, u žádné jsem se tak nebavil. Pokud nastane ve filmu slabší místo (z pohledu legrace), tak vše s přehledem přebije technické zpracování filmu se všemi možnými létadly i rádobylétadly. Člověku se nechce ani věřit, že něco takového vzniklo v roce 1965. Nádherné barevné sladění. (Krnov 2009, 70mm) ()

Reklama

jack_scott 

všechny recenze uživatele

V dnešní době vyjmečný snímek, plný britského humoru, a velmi zajimavých strojů - od letadel až po motorky. Technicky je snímek právě v tomto skvělý, samotné triky jsou poplatné době a rozpočtu, ale to nevadí. Spíš by snímku slušelo i třeba víc vtipu, ale není to na závadu. Ve snímku se kromě britského pojetí humoru cení i jeho originalita oproti jiným filmům,což je beze zbytku splněno. 80% ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Báječní muži v báječné době, která bez špetky lítosti opustila století páry a mílovými kroky uháněla vpřed - plná přehnaných očekávání, bezstarostného optimismu a nekritického nadšení z technického pokroku. Snímek možná nemá takový náboj jako kdysi, ale výpravný filmařský styl šedesátých let 20. století mu na druhou stranu dodává jedinečný, trochu zastřený lesk dávno ztracených časů, kdy se ve všech koutech světa rodili opravdoví muži s věčně mladou duší a velkými cíli. ()

Laxik 

všechny recenze uživatele

Již úvodní dokument o historii létání nám dal tušit, že nepůjde jen o prvoplánovou popcornovou zábavu, nýbrž o kvalitní a seriózní snímek aspirující na Oscara, BAFTu, Zlaté Palmy, Medvědy, Glóby, ... Z prvotního dojmu mohl ale zbýt jen prach a dým. Ne však u tohoto snímku. Před námi se odehrálo až téměř existenciální drama o smyslu života, o fair play nebo také i o palčivých otázkách sociálně-kulturních rozměrů, pro něž je letecké téma jen pozadím. To vše okořeněné o svérázný milostný trojúhelník s klasickým rozdělením dobrodruh - gantleman a nerozhodná moderní žena mezi nimi. A ačkoli šlo v tomto případě jen a pouze o vedlejší zápletku, přinesla nám milostná linka mnoho poučení zobrazením kruté reality života v ortodoxní anglické aristokracii, konnkrétně pak se zaměřila na postavení mladé ženy ve vyšší společnosti. To bych ale odbíhal od hlavního kladu celého filmu, a tím jsou sami piloti. I když by v tomto ohledu mnohé filmaře sváděla národnostní pestrost startovního pole k zobrazování stereotypů a rozdmýchávání nacionalismu, autoři snímku "Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris" se k ničemu takovému nesnížili. Ba naopak, charaktery pilotů (a nejen jich) jsou vykresleny tak vkusně, věrohodně a do hloubky, že jde až člověku hlava kolem. No a když ke konci zjistíme, že podvádět se nevyplácí, a že lidský život a šťastná rodina jsou nade vše, je dokonáno. Snad jen tu mravokárnost si mohli autoři odpustit. Pro ni, a jen pro ni samotnou, dávám nižší hodnocení. ///Paralelní komentář, aneb jak to skutečně bylo: No, nemám páru kdy sem se naposledy nahlas řehnil tak, jako u tohohle filmu. Prvních pár minut mě odrovnalo. Pak už to šlo s hustotou fórků sice z kopce, vždy to ale zachránili Francouzi a Němci. Za zesměšnění tý říšský mašinerie prostě nemůžu než tleskat. Až mi bylo místy smíchy do breku, možná, že sem si i jednou dvakrát ucvrnk do gatí. ()

Galerie (70)

Zajímavosti (17)

  • Yûjirô Ishihara (Yamamoto) byl předabován Jamesem Villiersem. (Karlos80)
  • Ve filmu se objeví dvě dochovaná letadla. První z nich je jednomístný Deperdussin z roku 1910, které roluje po dráze v Brookley. Druhé je jednomístný Blackburn typu D z roku 1912, kterého si rovněž můžete všimnout v Brookley a v Doveru, kde je jedním z letadel, které se vyhýbají německému dvoumístnému letounu, který přišel o ocasní část. V blackburnu letí Mac Dougall, kterého si zahrál Gordon Jackson. (TheSantiago)
  • Dvě z replik (Bristol Boxkite z roku 1910 a třímístný Roe IV z roku 1911), které byly vyrobeny pro účely natáčení, jsou stále schopny letu a patří do shuttleworthské sbírky muzea Old Warden v Bedfordshiru. (TheSantiago)

Reklama

Reklama