New York Stories
Obsahy(2)
New York. Řeklo by se, že je jenom jeden. Světová metropole, centrum světového obchodu, politiky, ale také vzdělání, kultury a zábavy. Film Povídky z New Yorku ovšem dokazuje, že existuje tolik podob tohoto města, kolika očima se na něj podíváme. V tomto případě očima tří výrazných režisérských osobností. Tři příběhy, tři různé pohledy, tři odlišné autorské rukopisy. V úvodní povídce, nazvané Lekce, sledujeme očima Martina Scorseseho uznávaného malíře, který se potýká nejen s tvůrčí posedlostí, ale také se svým rozháraným osobním životem. Francis Ford Coppola se ve své povídce Život bez Zoe dívá na New York okouzlenýma dětskýma očima, zatímco Woody Allen zůstává v závěrečném segmentu Oidipus dnes věrný svému oblíbenému typu neurotického hrdiny s nevyřešeným vztahem nejen ke své matce. Tři příběhy, každý úplně jiný, tři kamínky do fascinující mozaiky jménem New York. (Česká televize)
(více)Recenze (181)
Povídkový film, který volně spojuje lokace New Yorku a ve kterém se sešli tři velikáni současné americké režie. Především pak příspěvek Woodyho Allena je brilantní... Podobné filmy: Láska ve městě, Paříži, miluji Tě, Noc na Zemi, Boccaccio '70 ()
Taková zajímavá směska tří různorodých příběhů, které spojuje prostředí New Yorku, ale jinak vlastně skoro nic. Scorseseho příběh o skvělém malíři, který tak trochu využívá svého zavedeného postavení k získání mladých a hezkých "učednic" vyčnívá hlavně herecky, hudebně a krásnou kamerou (70%). Coppolova epizoda o slečně z bohaté rodiny, která má skoro všechno, co si zamane je taková trochu pohádka, no... trochu víc. Na mě působila až moc optimisticky (a to už je v mém případě co říct ;-)) a sladce (60%). Závěrečný Woody u mě jednoznačně vyhrál, jeho satira na příšernou matku je kouzelná, vtipná a trefná (80%). ()
Jedna hvezdicka dolu je za ne moc povedenou Coppolovu povidku. Jeji myslenka sice nebyla spatna, ale scenar a zpracovani melo do idealu daleko. Odted jiz nemohu prohlasovat, ze jsem od nej nevidel slaby kus. Za to zbyle dve povidky zaslouzi absolutorium. Skvela freudovska vztahova studie ve Scorseseho prispevku doplnena u nej tradicnim pouzitim popularni hudby umoznuje jednoduche vciteni se do postav pribehu, divak se s nimi bez problemu identifikuje a patra, kdeze uz nekdy neco podobneho v zivote videl ci snad dokonce zazil. Woody Allen se zase dokazal drzet sveho modelu, ktery je v podstate ve vetsine jeho filmech stejny, ale nikdy nenudi a neprijde stereotypni. Jeho pribeh zkraceny na polovinu obvykle delky je stejne uplny jako by byl celovecerni, nic nechybi ani neprebyva. Navic zivotni pribeh, ktery nekteri urcite osobne taky znaji, opet koreni obvyklym, mne velmi blizkym sarkastickym humorem. ()
Popravdě - chtělo by to každou povídku hodnotit zvlášť. Je hodně obtížné hodnotit povídkové filmy, je jasné, že každá je něčím jiná a hlavní rozdíl je v kvalitě. Já bych chtěl především vyzdvihnout povídku Lekce od Martina Scorseseho. Je naprosto úžasná a dokonalá. Právě díky této povídce, která je oslovující, zajímavá, a člověka donutí u ní přemýšlet a snažit se pochopit mysl umělcovu. Nick Nolte je jako rozumově nevyvážený umělec, kterého nad vodou drží pouze jeho múza, naprosto úžasný a brilantní. Nebojím se přiznat, že právě tato povídka ovlivnila celé hodnocení filmu jako celku. Coppolova povídka mě ničím nezaujala, dalo by se napsat, že dokonce nudila a to je v jeho případě velmi překvapující. Woody Allen natočil povídku, kterou kdyby rozvedl, tak máme jeho další typickou allenovku. ()
Povídky z New Yorku jsou utkány v odlehčeném pohledu na nejlidnatější město Spokojených států amerických. New York je světovým centrem obchodu, finančnictví, médií, politiky, vzdělání, zábavy, umění, reklamy i módy a zachytit nenucený půvab nejproslulejšího města je pokaždé svatou výzvou ctižádosti filmových tvůrců. Tři výrazní filmoví režiséři amerického původu spojili své schopnosti a znalosti ve snaze zaujmout, pobavit, rozveselit. Tři příběhy, tři odlišné postoje, tři různorodé pohledy na město měst, tři druhy filmařské rozjívenosti, kde jediným společným průsečíkem ruchu emoci je Paul Herman v nepodstatných hereckých rolích a termín láska v pestrých barvách života. Martin Scorsese vše rozjíždí povídkou ŽIVOTNÍ LEKCE na příznivé přílivové vlně ironie. Láska je základní potřebou tvůrčí múzy, přesto není jedinec v systému hry trvale nenahraditelný. Hlavní postavou je uznávaný a úspěšný abstraktní malíř Lionel Dobie (dobrý Nick Nolte) a jeho potřeba ve tvoření úzkosti. Jeho protějškem je Paulette (zajímavá Rosanna Arquette), netalentovaná studentka malířství a Lionelova múza v rozpolcenosti touhy, rozumu a vzájemného využívání. Zaujme Paulettina jednostranná známost a komik snobsky intelektuálního podání Gregory Stark (Steve Buscemi), moderní malíř a sebevědomý Paulettin svůdce Reuben Toro (Jesse Borrego), lehce nervózní kurátor Lionelovy výstavy Phillip Fowler (Patrick O'Neal) a nová i mladá naděje něžného políbení múzy lásky utrápeného malíře (Brigitte Bako). Francis Ford Coppola nabízí efektní obrazové hrátky prominentního dětství ŽIVOT BEZ ZOÍ. Dětská přemoudřelost, nadstandard životního luxusu a roztřesené zdání orientální pohádky zanechávají rozpaky. Hlavní postavou je Zoë (Heather McComb), povýšeně šťastné dítě, které si vždy a všude ví rady. Zaujme matka na cestách profesní fotoreportáže Charlotte (Talia Shire), otec a nejlepší flétnista světla světa Claudio (Giancarlo Giannini), spolehlivý sluha Hector (Don Novello), nový arabský spolužák Abu (Selim Tlili) a sjetá princezna Soraya (Carole Bouquet). Láska si hraje na schovávanou, ztrácí se a nachází. Bohužel nejpříjemnějším momentem povídky je jen hudební koncert v Propylajích athénské Akropole. Woody Allen vše ukončuje svým OIDIPOVÝM ZTROSKOTÁVÁNÍM v režimu a ve struktuře rozjívené ztřeštěnosti. Láska čeká na souhlas i soulad schválení. Hlavním zájmem událostí je padesátiletý právník Sheldon Mills (velmi příjemný Woody Allen) a jeho hledání vhodného životního partnera. Jedinečným názorovým oponentem je jeho stará matka (velmi zajímavá Mae Questel), velmi náročná k synovu způsobu životu a naprosto indiskrétní v intimně osobní rovině. Zaujme Sheldonova přítelkyně se třemi doživotními závazky Lisa (Mia Farrow), amatérská vymítačka ďábla Treva (Julie Kavner), Sheldonův psychoanalytik (Marvin Chatinover), poctivý kouzelník Shandu (George Schindler), překvapený a opatrný vedoucí divadla (Larry David), hluchá teta Ceil (Jessie Keosian) a Sheldonův nadřízený pan Bates (Ira Wheeler). Povídky z New Yorku otevírají rozradostněnou slavnost tří amerických celebrit filmové režie. Martin Scorsese okouzlí a pobaví svou ironií i pocitem úzkosti. Francis Ford Coppola opět dokládá, že je efektním vypravěčem bez hlubšího smyslu a pochopení nitra. Jeho malý příspěvek je rozčarováním. Woody Allen svou neurotickou ztřeštěností celkový dojem mírně vylepšuje, přesto nedokáže udržet kvalitu po celou dobu a kluzké podrážky se občas smeknou ze zamrzlé hladiny vkusu. Povídky z New Yorku jsou lehkým filmovým občerstvením. () (méně) (více)
Reklama