Jesus Christ Superstar

Na muzikály bych sice rád chodil, ale na filmovém plátně je nemusím. Viděl jsem jich pramálo a asi jich ani hodně neuvidím. Když se ve filmu celou dobu zpívá, leze mi to na mozek a obtěžuje mě to. Zde jsem se ale setkal s vyjímkou. Jesus Christ Superstar je takový úlet, že nad tím zůstavá až rozum stát. Přirodní ukáz, ale velmi zajímavý experiment. Trošku mě to šokoval, jak je možná na těchto slovech znát. Ale zároveň se mi to i velmi líbilo. Ukázka toho kam je schopna dojít tvůrčí fantazie. Písničky jsou vážně fantastické, zní ze všech stran a rozhodně je škoda, že někteří zpěváci spíše kvičí. Pouze kazí ten náboj. Toto se týká především představitele Ježíše, kterému chybí charisma a především hudební talent. Vříská jak hysterická ženská a úplně haní výborně napsanou hudbu. Jinak třeba Jidáš, zpíval dobře a jeho pěvecké vystupy patří k těm nejlepším. Absolutním favoritem je ale číslo Herodese v brýlich. To je skutečně velmi dobře napsáno i podáno. Ale neberte to tak vážně. Pokud nějaký herec neumí zpívat, ruší to díky jinak výborné hudbě jen polovičně. Jinak ten nápad, že si hipíci hrajou umučení Krista by mohl zpočátku vyvolat nedůvěryhodné pocity. Ale pak zjistíte, že je to famózní úmělecký nápad. Všechno to je prostě servírováno s nadhledem. V Jeruzalémě prodávají pračky, Herodes má sluneční brýle, na Jidáše útočí tanky, na nebi lítají vrtulníky a tak dále. Tyto na první pohled bizarní věci, které spíš děsí ve výsledku dotvářejí úžasné úmělecké dílo. Mňam! (12.04.2017)

Že je Petr nahrazen Jidášem, je v pořádku. Konečně nešťastníka, bez nějž by to neklaplo, někdo zprostil toho trapného obvinění z defraudantství a prodejnosti. Ale to ostudné, naprosto mimomísové Petrovo pokohoutí "musel jsem to udělat, copak nechápeš?" (následované Magdaleniným stejně idiotským "jak to mohl vědět?") musím jménem církve ztrestat. Jinak by to bylo samozřejmě za pět. (A ještě mohou být autoři rádi, že ten lapsus někdo v Kongregaci závazně nevyložil jako návod k bludnému učení o sebeoběšení jakožto stvrzení vítězství Jidášovy pseudodoxie nad Petrovou orthodoxií. To by se pak smažili v pekle.) (20.10.2012)

Bezpochyby originální ztvárnění novozákonního příběhu (originální samozřejmě jen co do formy, obsahové novoty lze hledat např. zde). Muzikály nejsou mým šálkem kávy, ale docela jsem se těšil na rockové pecky. Bohužel jsem byl celkem zklamán, protože hudba mi přišla povětšinou stejná, jakoby bez nápadu a občas s ne příliš dobře sednoucím libretem (s tím mám ale obecně u muzikálů většinou problém). Zaznamenal jsem pouze tak 3-4 zajímavější songy (nejvíc mě pobavil Herodův "cirkusácký" výstup). Tomu odpovídá i mé hodnocení - za tři. (16.01.2012)

Po hudebni strance neni o cem diskutovat, po filmovarske pomerne zajimave a napadite, i kdyz jsou zde vyuzivany spise mene clenite a prazdne exteriery, coz filmu mozna trochu obira. Jinak v podstate zpracovani stejneho tematu jako Gibsonovo Umuceni, ale mnohem zabavnejsi, inteligentnejsi a vrstevnatejsi a schopne dat divakovi vice. (11.02.2009)

Mnohem konzervativnější než jsem čekal - Jesus Christ Superstar má pověst velké divočiny, a přitom je to jen standardní muzikálové vyprávění biblického příběhu v jeho čistokrevně tradiční podobě. Žádné proměny náhledu na příběh, žádná relativizace a zamýšlení se nad významem a dopadem křesťanského náboženství. Jediné co je navíc jsou použité rekvizity, metaforizující současnou společnost. Resp tedy společnost sedmdesátých let, dnes už by ten film vypadal zase trochu jinak... a Jidáš by nejspíš nebyl černý. Právě jeho postava je na tomhle zpracování nejzajímavější, má větší hloubku a komplexnější nazírání než jiné verze - ale když bych si měl vybrat na jaký film o Ježíši se podívám znovu, jednoznačně sáhnu po Scorsesem s Willemem Dafoe,. Tady odsud si jen tak maximálně pustím nějakou tu slavnou skladbu. 7/10 (12.12.2021)