Italské námluvy

Klasická romantika, odkazujúca viac na filmy Audrey Hepburn, ako na súčasné romantické komédie (nie len prostredím). Je to rozprávka, nič by sa takto nemohlo odohrať, na to treba pamätať. Marisa je síce na pohľad kúzelná, lenže jej postava je tak naivná, že veľa chlapov by si to skôr či neskôr rozmyslelo. Najvtipnejšia je samozrejme figúrka Billyeho Zanea. Zo šedého priemeru (okrem staromódnej štylizácie) film vyťahuje krásne talianske prostredie. (05.06.2012)

Komedie o tom, jak ženy dokážou být naivní. Honit se za jménem muže, který má být její osudovou láskou. Vše na základě toho, že bratr téhle bláznivé ženské jí podfoukl ve hře (když byly děti) a podplatil starou věštkyni a byl na světě Damon Bradley. Ale světě div se, vznikne láska jako trám. Až na typický happy-end je to pěkná romantická komedie, plus hlavní herečka je fakt dokonalá káča (což doufám byl účel, haha). (31.10.2010)

Nevěřím, že skutečně existuje někdo tak hloupý, aby věřil cikánce s křišťálovou koulí. Mě jednou jedna chytila za ruku, když jsem čekala v centru na tramvaj a tenkrát za to chtěla padesát korun. Naštěstí mi to už jelo, takže mě její kumpáni ani nestihli skřípnout. Dnes by to bylo asi dvakrát tak dražší nebo pořádná nakládačka. Nicméně Faith byla pěkně ztřeštěná. Do náruče ji padl miláček Robert a ona ho nechtěla! A dál se hnala za přeludem. Trapka. Rovněž nevěřím, že v dnešní době ještě existuje chlap, který, ač zamilován, je schopen utratit majlant, aby svou novou známost neztratil. Jsem přesvědčená, že chlap z reality by se otočil a nechal ji plavat, bláznivku bláznivou. :-) (Challenge tour 2015) (05.04.2015)

Průměrně zábavná romantická devadesátková komedie o tom jak děvče Marisa  Tomei hledá neznámého muže se jménem Damon Bradley, kterého ji předurčila věštkyně jakože to bude muž jejího života a v Itálii narazí na Roberta Downeyho Juniora. Nějaký nápad to mělo, svižné tempo a zajímavé obsazení. Oddechovka na jedno použití. (07.05.2023)

Nedokážem pochopiť, prečo má tento film tak vysoké hodnotenie. Romantická komédia, čo vlastne vôbec nie je komédiou, ale len nudným, otravným a príliš dlho sa tiahnúcim filmom. Hlavnú hrdinku má človek po väčšinu filmu chuť ovaliť niečím ťažkým po hlave dúfajúc, že sa možno potom uvedomí a začne aspoň trochu jednať a rozhodovať sa ako normálny človek a nie ako niekto s nejakou bližšie nešpecifikovanou psychickou poruchou. (Však kto po náhodnom telefonáte od človeka, ktorého nikdy nevidel neodletí cez polku sveta, pretože sú si s ním súdení, že.) Rovnako je na tom človek i pri postave hlavného hrdinu, ktorý sa celý film z mne neznámeho dôvodu snaží presvedčiť absolútne nerozmýšľajúcu, tvrdohlavú a neuveriteľne otravnú hlavnú hrdinku, že ju miluje a že patria k sebe. Toto celé je nakoniec zabité scénou s objednávkou „fľaše červeného" v lepšej talianskej reštaurácii a až nechutne prehnaným záverom so zastavovaním lietadla personálom letiska, pretože láska. Zabijácke combo dotvára záverečná obligátna bozkávacia scéna v lietadle za potlesku nadšených spolucestujúcich, ktorí sú určite radi, že neodleteli načas. Na konci filmu má teda človek chuť ovaliť niečím po hlave všetkých, ktorí sa na filme podieľali a vypýtať si od Downeyho Jr. matroš, ktorý bral pri upísaní sa tomuto skvostu. (27.02.2014)