Příběh služebnice

Tvůrcům seriálu se na mě podařilo opravdu zapůsobit – ne ani tak nápadem, který je samozřejmě zajímavý (o tom až za chvíli), ale díky, nebo spíš kvůli nim teď téměř nesnáším Elizabeth Moss. Ani před seriálem jsem ji nijak moc nemusela a kroutila hlavou nad volbou těch, kteří ji do seriálu obsadili, za mě se totiž jedná o jeden z největších castingových failů na poli seriálů, zvlášť, když se jedná o hlavní postavu, kterou vídáme v každé epizodě. Navíc většinu stopáže, kde se objevuje, tak z ní vidíme stejně jenom obličej. V první sérii se to ještě dá, její obličej je většinu času od kamery dostatečně vzdálen natolik, aby se nedostavila chuť seriál vypnout. Ve druhé sérii se tvůrci zřejmě rozhodli, že diváky donutí mít rád Elizabeth Moss násilím, jinak nevím, čeho chtěli docílit tolika detailními záběry (close-upy) na její obličej. Pokud z toho chtěli mít impresionistický seriál čistě z pohledu první osoby, měli začít už od začátku a hlavně sehnat sympatičtější a hezčí herečku, na kterou by se vydrželi koukat jak muži tak i ženy po tolik hodin. Pokud ovšem chtějí do seriálu přidat více úhlů pohledu na příběh a používat neomezenou (víme víc, než postavy) či smíšenou (střídá se to, že buď víme víc nebo stejně jako postavy) naraci, tak jsou dle mého názoru ty close-upy naprosto k ničemu a jen znepříjemňují sledování. Jak je vidět na zdejších komentářích, nejsem sama, komu Elizabeth Moss a close-upy na její obličej vadí. Bohužel, to není zdaleka jedinou vadou v seriálu. Více v části komentáře k jednotlivým sériím. Mohou následovat lehké SPOILERy: -------------------- PRVNÍ série: Zajímavý námět byl v první sérii převeden i do zajímavého provedení s dobrou atmosférou a hlavní hrdince jsem i přes nesympatie k Elizabeth Moss fandila, ať nakope Waterfordovi p*del, ať porazí Serenu, ať uteče, najde svou dceru a ať se setká s manželem. I ty flashbacky na její minulost a na to, jak to vypadalo před vznikem Gileádu byly zajímavé a dávkované v rozumné míře. Deset epizod bylo naprosto ideálních, i když to na konci už trochu zavánělo zbytečným protahováním, děj byl pořád dostatečně zajímavý na to, aby spolehlivě držel moji pozornost. I postavy byly zajímavé a těšila jsem se na jejich vývoj v další sérii. -------------------- DRUHÁ série: Necrotongue měl pravdu, že seriál šel s touhle sérií do p*dele, ale já na rozdíl od něj nedokážu s rozkoukaným seriálem jen tak přestat a musím jej dokoukat, ať se v něm děje cokoliv. Jelikož ani 1. sérii jsem přímo nezbožňovala (na pět to těsně nebylo), nelze se přes tuhle „slabší“ sérii přenést jako jsem ochotna se přenést u mých oblíbených seriálů. Takže: Přetažená rozmělněná série plná rádoby „šokujících“ momentů, které byly hlavně otravné a nudné. Lukova linka je o h*vně, naprosto zbytečná - stejně tak linka Nežen - Emily tam byla jako proč? Zbytečná postava. Trochu lepší je linka okolo malé Hany/Angely – aspoň nějaké uvěřitelné emoce. // Nelíbí se mi, jak Serena tak vyměkla a Waterford je asi labilní/psychicky nemocný/magor nebo něco bere, jelikož jeho názory se radikálně mění v řádu hodin a nelze si být jistý jeho charakterem (šlo to do hajzlu). Podobně nerozhodná je i Offred - v jednu chvíli to vzdává, pak je zase odhodlaná nakopat p*del celýmu Gileádu… // Je zajímavé, že se tam děti nekřtí, když neustále říkají repliky jako „chvála boží milosti“ apod. Také mě „dostalo“ zjištění, že děti služebnic se zřejmě neučí číst… to jako chtějí, aby jim vládli negramotní, nebo jak? Tohle už je fakt ústřel… // V poslední epizodě téhle řady teta Lydie konečně dostala po hubě, čekali jsme dlouhých 23 pos*aných epizod! // Vynecháme-li close-upy na Offredin obličej, ani jinak obraz seriálu ve druhé sérii za moc nestojí - je tak tmavý, že místama člověk vidí h*vno, výprava se smrskla na čtvrť, kde bydlí Waterfordovi + občas Kanada nebo ledová pustina. Všude buď šeď nebo úbory služebnic, jednou bazénová modř… -------------------- TŘETÍ série: Přesto, že občas mění chování postav i ze scény na scénu, mi tahle série přijde o něco lepší než zbytečné temná (saturací barev, nikoliv příběhem) a v kruhu se točící druhá - možná je tou dlouhou pauzou mezi nimi. Bohužel zůstaly ty dementní close-upy na obličej June, klidně bych si tipla, že zabírají tak půlku celkový stopáže. Opět je to natahované jak smažený sýr, škoda, že si nikdo po druhé sérii neuvědomil, že 13 epizod je prostě moc na to, kolik toho chtějí (nebo se spíš snaží) odvyprávět – vidím, že tu má čtvrtá série napsaných 10 epizod, že by se konečně poučili? Je docela paradox, že pokusy o natahování přinesly i něco zajímavějšího minulost tety Lydie - v této epizodě navíc výrazně ubylo těch close-upů, za což jsem epizodu ocenila hvězdičkou navíc. Série se pěkně zmohla ke konci, kdy jako by se všichni zúčastnění probrali a vzpomněli si, že by se mohli někam posunout a že by to chtělo sérii nějak zakončit. Zatčení Waterfordových, kteří tady svou evidentně zbytečnou snahou o znovu sblížení jenom překážejí, opravdu potěšilo - asi jako když v Harry Potterovi Umbridgeová dostala výprask. Pěkné zakončení kazí akorát fakt, že June v tom podělaným GIleádu zase zůstala, takže příští sérii budeme zase trpět ty její ksichty v HD.. 5/10 (20.07.2019) (méně) (více)