Reklama

Reklama

Ohněm a mečem

  • Polsko Ogniem i mieczem (více)
Polsko, 1999, 175 min

Režie:

Jerzy Hoffman

Předloha:

Henryk Sienkiewicz (kniha)

Hrají:

Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...

První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.

Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.

Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...

Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (188)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Mně určitě bližší než většina obdobné západní produkce. Podobně jako Rusové i Poláci rádi točí příběhy ze své historie a často si za materiál berou klasiku a nedopadá to tragicky. V porovnání a Panem Wolodyjowskim (Potopu jsem neviděl) je znát i pokrok techniky natáčení. Jedna výtka. Není to vina autora předlohy, dané je to pochopitelně dobou vzniku, ale místy je to takové moc čisté, archaické. V pohádce nebo ve fantasy bych to pochopitelně neřešil, tady si toho všimnu spíš. Je to na lepší tři, ale dám čtyři, protože to, že se k historii vracejí, Polákům závidím. To když se podívám na běžnou skladbu českých filmů nimrajících se v hhh-loupostech... ()

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Tak mám m za sebou nejdražší polskej film. Výpravou mi to připomíná nechvalně proslulý český filmy z dob nomalizace -- Žižka, Hus a podobný propagandy. Tady to propagandou sice nesmrdí, ale smrdí to strašným retrem. Na to, že je to film mladší než Titanic, tak je to teda retro jako prase. Dějově docela příjemně zamotaný, ani mi vlastně nevadilo, že to má 3 hodiny, je to koukatelný. Hromadný bitky takový spíš zmatečný. Co mi přišlo strašně ftipný, tak že všichni chlapi (poláci, ukáčka, tataři) nosej knírky jak za mlada :o) ()

Reklama

gogo76 

všechny recenze uživatele

Úvod, kde rozprávač hovorí o temnej oblohe, kométe a premiešanom počasí ma pohltil a behom niekoľkých sekúnd som bol naladený na výlet do histórie. Poliaci vedia robiť filmy a aj keď sa k nám dostáva iba zlomok toho, čo by sme možno chceli, treba to oceniť. Tento historický film znesie i tie najprísnejšie požiadavky. Vzťahy medzi postavami fungujú a kozácky záporák Bohún je správne nevypočitateľný. Podiel love story je primerane odhadnutý a myslím, že jej tu je na historický film tak akurát. Režisér i celý štáb veľmi dobre využili exteriéry, či už lesy, rieky, skaly i hrady, jednoducho všetko slúži filmu. Davové i akčné scény majú podstatne bližšie k Statočnému srdcu, než k historickým filmom z posledných rokov a krvou sa tu tiež nešetrí. Množstvo všemožných postáv s holými hlavami i dlhými fúzmi spája ešte niečo - medovina. Tej si tiež užijeme, aspoň naoko. Jeden z hudobných motívov mi dosť pripomína hudbu B. Poledaurisa k Barbarovi Conanovi. Celkovo veľká spokojnosť, aj keď k plnému hodnoteniu niečo málo chýbalo. 80%. ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Polská historie a Henryk Sienkiewicz, to je silná kombinace. A pokud se přidá i filmové plátno je nejeden důkaz, že funguje i toto. Ohněm a mečem je zatím asi posledním zfilmovaným počinem a jako vždy velmi dobrým. Obávám se, že nic podobného v české kinematografii nenajdeme, maximálně Vávrovu historickou trilogii a ta zavání spíše ideologickým přizpůsobením historie než romantickým vybájením. S tímto filmem mám však problém, že se příliš neorientuji v ději a pletou se mi jednotlivé postavy. Nevím, nakolik je to mou chybou a nakolik tvůrců. ()

vyfuk 

všechny recenze uživatele

Menší náhled do polských dějin prostřednictvím filmu. Pravda trochu dlouhého, trochu ztraceného a trochu experimentálního. Přelom 90. let na nové století byl v hudbě i ve filmu po audiovizuální stránce občas zvláštní, jelikož se všichni snažili nacpat do svých filmů strašně moc novinek a nakonec to skončilo jako jeden velký paskvil. Nyní zde máme něco, co se drží při zdi a to je dobře, jenže se při té prokleté zdi asi drží až moc. Asi by se dalo mluvit o jednoduchém problému toho, že děj se snaží, co nejvíce napodobit Sienkiewicze,což je super, ale hrozně se tam ztrácí nějaký zájem a nějaká snaha dramaturgie a ladného odvyprávění příběhu. Motivaci najdeme, i nějakou zápletku, ale dost se to děje v prostoru historického kontextu, který by měl spíše hrát sekundární roli, ne primární. Dobře natočený film s dobrými a zajímavými charaktery a i s určitým háček na sledování. Ale v rámci klasické snahy o natočení dobrého a klasicky odvyprávěného filmu jde o dost zvláštní přešlap. ()

Galerie (79)

Zajímavosti (14)

  • Ukrajinský historik Frank Sysyn poznamenal, že s výnimkou Chmelnického (Bogdan Stupka) režisér vykreslil kozákov ako primitívov a film sa nezmieňoval o prenasledovaní, ktorému čelila pravoslávna komunita v 17. storočí Poľsko-litovskom spoločenstve. (Arsenal83)
  • Navzdory tomu, že předlohou je romantické dílo, hlavní hrdina Jan Skrzetuski a jeho sok Jurko Bohun jsou skutečné historické postavy. Stejně tak ve skutečně žil Michal Wolodyjowski, Jeremi Wiśniowiecki a Bohdan Chmielnicky. Oproti tomu postavy Podbipieta a Zagloba jsou smyšlené. (VMa)

Související novinky

Megahity z Moskvy

Megahity z Moskvy

19.04.2009

Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)

Reklama

Reklama