Pad Italije
The Fall of Italy
Pád Talianska
Obsahy(2)
Porážka Itálie v roce 1943 a odchod italských okupantů vyústil v paniku, krvavé střety, krutosti a pomsty. V malém rybářském městě na ostrově Šolta v chorvatské Dalmácii popraví partyzánský velitel Davorin svého přítele a spolubojovníka Nika s jeho milenkou Krasnou, neboť ta kolaboruje s Italy a oba se dle názoru strany chovají nemorálně. Davorin si vezme za ženu krásnou Veroniku, dceru tamního boháče a zrádce. Poblouzněn manželským životem podcení riziko napadení, a tak se po kapitulaci Itálie na ostrově vylodí nacisté s chorvatskými ustašovci, srbští četníci a nakonec i Čerkesové. Ti všichni brutálně terorizují ostrovany, pro které jsou partyzáni jedinou nadějí... Film Pád Itálie volně navazuje na slavnou Okupaci ve 26 obrazech, kterou Zafranovićova válečná trilogie začala. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (37)
Z doby před více než 20 lety, kdy jsem Zafranovićovu trilogii zhlédl poprvé, jsem si pamatoval, že prostřední díl trilogie ve mně narozdíl od zbylých dvou dílů vyvolával nemalé rozpaky a přišel mi jednoznačně nejslabší. Návrat k Zafranovićově tvorbě mě přesvědčil o tom, že jsem se nemýlil. Zafranović si tady ukousl víc, než byl schopný strávit. Scénář není tak sevřený a působivý jako v případě Okupace a záměr vylíčit osudy charismatického a přesvědčeného stoupence revoluce, jehož zkázu nakonec vedle vlastní pýchy způsobí ideologie, za kterou bojoval, a blízcí spolubojovníci, je daleko přesvědčivějším způsobem zpracován ve Večerních zvonech. Ze všeho nejvíc ale Zafranovićovi škodí to, co spolehlivě potápí filmy Juraje Jakubiska z posledních dvou dekád. Tzn. určitý druh pozérství a zahleděnosti do sebe sama. Prapodivné postavy a scény typu příjezdu četnických pirátů, kteří jako by vypadli z nějakého bláznivého hollywoodského fantasy filmu na jadranský ostrov, nebo feliniovsky zobrazený velitel italské posádky, to všechno nepůsobí přesvědčivě, jsou to umělé a rušivé prvky, které jenom matou diváka a rozmělňují dramatický náboj snímku. Každopádně jde ale o velkou roli pro legendu polské kinematografie Daniela Olbrychskiho. Pád Itálie funguje částečně na bázi jednotlivých působivých scén, které často využívají romantickou scenérii Dalmátských ostrovů nebo šokují typicky balkánsky pojatým brutálním násilím, rozhodně ale ne jako komplexní výpověď o své zemi a době, ani jako strhující lidský příběh. Celkový dojem: 45 %. ()
Taliansko síce padlo, ale vražedné besnenie ostalo. A tak utešené ostrovné prímorské zákutia, plné bielych skál a vysušených polozelených kriakov pomedzi pasúce sa stáda kôz a ovcí kropí stále nová a nová krv. Raz sú krutými nositeľmi smrtnonosných striel ustašovci, inokedy nemeckí fašisti, piráti a v hanbe nezostanú ani partizáni. Zafranovič naložil každému. A právom. A nezabudol ani na to, že napriek tragickosti doby, groteskné momenty života ostávajú zachované i v temnote. ()
"Ja ljubju komunistov, ale mjortvych...!" Pri predchádzajúcom filme L. Zafranoviča Okupácia v 26 obrazoch som trochu trpel, pretože sa nuda dostavovala častejšie než je zvykom. Dobrá správa je, že tu sa režisér rozhýbal a naťahovaný je trochu iba úvod. Potom to pre obyvateľov ostrova i diváka začína byť divoké. Na jednej strane taliansky fašisti a Ustašovci na druhej komunistický partizáni a srbský četníci. Drsnosť a krvavosť niektorých scén je na vtedajšiu dobu silná a pripomenie i tú jednu silnú scénu z autobusu vo filme Okupácia v 26 obrazoch. Podrezanie malého chlapca na voze vyholenými srbskými četníkmi so mnou dosť zamávalo. Ako píše Venkovan, je otázne, ako to v skutočnosti bolo, ale takéto menšie tragédie za ktoré je zodpovedná iba skupina jednotlivcov sa počas vojny bohužiaľ stávali často. Filmu sa celkom slušne podarilo vykresliť situáciu na Balkáne, nejaká komunistická propagandu tu je, ale nie až v takej miere ako som očakával. Slabé štyri hviezdy. 70%. ()
Civilisté vždy odskáčou všechny konflikty, a ti na Balkáně to měli o to těžší, že krom okupační Itálie se jim tam přimotala ustašovská sebranka a různé další skupinky, jako třeba bratři Piráti, no jen jsem zírala. Partyzánské vedení vedlo vcelku fanaticky komunistickou linii, takže velitel v podání Olbrychskiho to neměl lehké, obzvláště když se zamiloval do buržoazní Italky, kterou si později vzal za ženu. Konflikt, kde ani životy dětí nemají cenu. Nádherná krajina a těžký život v Dalmácii za čtyři hvězdy. ()
Druhá světová válka na Dalmáckých ostrovech. Davorin je velitelem rudé partizánské brigády, která bojuje s italskými nacisty. Zastřelí svého přítele, který „zradil revoluci“ tím, že se sblížil s italskou ženou. Sám se později také rozdvojuje a žení se s dcerou nepřátel. Vnitřní boj mezi službou revoluci a láskou k dívce řeší příklonem k dívce i za cenu smrti. Naturalistické scény poprav civilistů, kolaborace církve, apokalyptický mrzák. Obrazy plné prosvětlenosti a slunce. ()
Reklama