Das Schloß
The Castle
Režie:
Rudolf NoelteKamera:
Wolfgang TreuHudba:
Herbert TrantowHrají:
Maximilian Schell, Cordula Trantow, Iva Janžurová, Trudik Daniel, Helmut Qualtinger, Friedrich Maurer, Hans Pössenbacher, Benno Hoffmann, Else Ehser (více)Obsahy(1)
Zeměměřič K. přichází v podvečer do vesnice, která se rozkládá pod záhadným zámkem. Všude je zima a sníh, což ještě přidává zámku na tajemnosti. Všichni lidé z vesnice i příchozí ze zámku jsou podivní a jsou vázáni striktními pravidly a ovládáni nevysvětlitelnými změnami nálad. K. se snaží navázat kontakt s touto podivnou společností ze zámku, která si ho objednala, ale nedaří se mu to. Čím více se blíží svému cíli, o to více se před ním zámek vzdaluje. (c.tucker)
(více)Recenze (42)
No, toto bylo velké překvapení!Svérázná adaptace známého románu Franze Kafky z roku 1968 srší skvělým humorem, ale stále si zachovává Kafkovu tvář! Perfektní kamera - na svou dobu naprosto uchvatné jízdy.Hlavní hrdina skvěle zahraný. Janžurka mě zde velmi překvapila, vůbec jsem o této její roli nevěděl.Doporučuji. Viděno na KVIFF 2024. ()
Jeho nejvyšší uzavřenost vykazuje zkamenělost. Zakazuje otevřenost, (k) přízemí, a proto šel, šel od čerta k čertovi. Ležérní pěší, v kaftanu krkavčím. Neználek, s rancem otázek. V bludišti bez poradní nitě. Z(a)držován služebníky fantoma. Rozkličovat zámotek ale zákonitě znamená. Poznat pouze královstvíčko poddaných, sešlost šedi, nikdy vhodné mazivo na lešení po, vyleštění vrcholové mysli. Lákán jest, zaměstnán odrazem neviditelnosti. Prolomit vychytralé brány bludu. Neodrazen utajeným obrazem kmenového klíčníka, jménem panovníka řádného odrazu panoptika, žel k vlastní zkáze. Ležet v zemi zapomenutých. Ukázněně. Navždy. Na tom si dali záležet. ()
Dál a hloub.¬ Na předvedení Kafkova Zámku v podání R. Noeltkeho a M. Schella bych vyzdvihl zvláště zapracovaný konec, který nedokončená kniha neobsahuje a tak je vlastně spekulací — jednou z možností — na základě nepřímého svědectví (dopisy, sdělení přátelům). Bez zakončení "příběhu" lze čísti knihy — jako je Zámek — a míti z nich takměř týž přínos, jako z příběhu ukončeného; totéž však už tak docela neplatí o filmovém převedení takových knih; proto zde zakončení příběhu vnímám jako nutnou podmínku k završenosti uměleckého filmového počinu — přepisu knihy.¬ Ostatek — Schellův scénář, Noeltkeho režii, kameru, doprovodnou hudbu — vnímám jako pokus uchopiti Kafkův román, ne jako jeho uchopení. Jako člověk znalý Kafkova literárního odkazu a zabývající se jeho dílem říkám, že cestou běžné filmové tvorby — která byla Schellem a Noeltkem zvolena — se není možné přiblížiti Kafkovu světu víc než pouze velmi vzdáleně — jinými a snad přesnějšími slovy velmi povrchně.¬ Někdy je metoda, způsob, rozhodující; ostatní kvality jdou do pozadí. Kafkův Zámek — ostatně jako řada jiných klasických děl moderní doby — patří mezi taková díla. Ve svém celku, celkovém vyjádření, je toto zpracování rozhodně nad průměrem. Ale zároveň také rozhodně pod pomyslnou hranicí oddělující nadprůměr od skvělého, výjimečného snímku. Myslím, že ti, kdož chtějí viděti Zámek, neudělají chybu, když tento snímek shlédnou. Moje doporučení je, ovšem, přečísti si po tom také knihu samu. A při čtení knihy se nenechati odradit jejím zvláštním slohem; je dobré nechat se jím prostě unášet do oblasti pocitů, které teprv pozvolna v čtenáři budou klíčit a zrát.¬ Na závěr mi zbývá porovnati toto předvedení Zámku s předvedením M. Hanekeho. Tedy, Hanekeho režijní práce včetně hereckých výkonů a včetně práce kamery a použité hudby je viditelně lepší než předvedení dvojice Noeltke–Schell; vše ale sráží jak časté "nefilmové" vložky — citace z knihy —, tak i useknutý konec. Že film není vyprávění vypravěčovo, ale je to "dívání", Hanekemu do hlavy jasně nevešlo; proto, byť režijně zřejmě lepší, je v celku vzato Hanekeho počin v posledku zhruba na téže úrovni s počinem Noeltkeho. Je to škoda; neboť Haneke byl přec jen blíže tomu, proniknouti "dál" a "hloub".¬¬¬ Malý přehled pokusů o převedení (klasické) literatury do filmu.¬ Obtížnost, nikoli neumětelství, je hlavní příčinou, že výsledek nebývá uspokojivý. Uvedené příklady to potvrzují, režii a scénář dělaly opravdové, významné osobnosti. Při tom, na uvedeném níže necíleném výběru je viděti, že skutečně odpovídající a kvalitní provedení jsou v menšině. Odhaduji, že to je také souhra náhod ( časová konstelace tvůrce), co nakonec rozhodne o kvalitě v případech tak náročných jako jsou literární přepisy do filmové podoby. — Za mým ohodnocením jsou procentuální hodnocení na ČSFD a IMDB.¬ Cizinec. Předloha: Cizinec (A. Camus; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: dobré, ale neodpovídající. ** (76, 74)¬ Paní Bovaryová. Předloha: Paní Bovaryová (G. Flaubert; román). Režie, scénář: C. Chabrol (Francie). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (61, 67)¬ Bílá velryba. Předloha: Bílá velryba (H. Melville; román). Režie, scénář: J. Huston (USA). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (80, 74)¬ Anna Kareninová. Předloha: Anna Kareninová (L. Tolstoj; román). Režie, scénář: B. Rose (GB; USA). Provedení: dobré, méně odpovídající. ** (67, 64)¬ Lord Jim. Předloha: Lord Jim (J. Conrad; román). Režie, scénář: R. Brooks (USA). Provedení: dobré, ne neodpovídající. *** (69, 68)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: M. Haneke (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (69, 67)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: R. Noelte (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (74, 69)¬ Proces. Předloha: Proces (F. Kafka; román). Režie, scénář: O. Welles (USA). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (77, 78)¬ Smrt v Benátkách. Předloha: Smrt v Benátkách (T. Mann; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (76, 75)¬ Karamazovi. Předloha: Bratři Karamazovovi (F. Dostojevskij; román). Režie, scénář: P. Zelenka (Česko). Provedení: výborné, značně odpovídající. ***** (82, 77) () (méně) (více)
Kéž by se filmaři snažili o doslovnost stejně jako posledních deset minut filmu. Všechno předchozí bylo tak pozměněné oproti knize, že jsem byla znechucená, protože Kafka umí navodit dokonale dojem bezmoci, absurdity, kancelářského šimla. Třetí hvězdu dávám za opravdu pěkný závěr, kdy si scénář musel poradit s nedokončenou knihou, ale na víc to opravdu není. ()
Nejeden by očekával přesný opak, ale tato starší adaptace Zámku od neznámého televizního režiséra se vydařila za mě o několik tříd výš, než tu, kterou o tři dekády později natočil slavný Michael Haneke (měl jsem tu čest ji vidět mnohem dřív). Zde nejenže prožitek nekazí žádné voiceovery ani jiné nefunknčí snahy o experiment, ale atmosféra zasněžených plání dokáže plně vtáhnout diváka od prvních minut. Hned první dialogy a obhlížení prostorů začínají vytvářet mysteriózní napětí, které s každým dalším vyvíjením situace posléze jen sílí. Znepokojení z temně absurdního prožitku ve světě, kde nejste vůbec vítán, přestože vás přímo pozvali, zde jen srší a ve scénách typu prohledávání sklepa plného starých spisů tísnivě graduje. Až nepříjemně na mě ze Zámku dýchala nepříjemná pachuť zmatku v byrokracii, vzájemné lhostejnosti, absence empatie či nemožnosti pevného naleznutí alespoň jednoho místa jistoty. Přestože zde snad ani nedochází k vypjatějším scénám, Rudolfu Noeltovi se daří vytvořit totálně dusné psycho a podtrhovat ho mj. často dynamicky pohyblivou kamerou. A když zdánlivě tato atmosféra začne částečně stagnovat, objevují se ve vší absurditě stále častější (nebo spíše jen z mé strany stále zřetelněji vnímané?) groteskní prvky. Zakončení se mi nejdřív zdálo divně podané a až moc nejasně zpracované, pokud jde o příčinu jednoho zvratu mimo záběr, byť směrem k ukončení zápletky v onom mysteriózně umírněném stylu šlo o určitě přijatelné (byť pocitově trpké) řešení. [85%] ()
Galerie (5)
Zajímavosti (6)
- Některé scény byly později znovu využity - Jaromilem Jirešem při natáčení jeho hraného dokumentu Labyrint, v němž opět hlavní roli ztvárnil Maximilian Schell. (hippyman)
- Ve filmu měl hrát i Jan Werich. Deník Večerní Praha 20.11.1965 uvedla: "Jak oznámila vídeňská Volksstimme, zahájí 3. ledna příštího roku jeden z předních západoněmeckých herců Maximilian Schell poprvé jako producent natáčení filmu podle Kafkova románu Zámek. Film bude natočen režisérem Rudolfem Noeltem v německé řeči zčásti v západním Německu a zčásti v Československu. Hlavní roli zeměměřiče K. bude hrát sám Schell, v dalších rolích pak budou účinkovat přední němečtí herci (...) a náš Jan Werich. Film má být velmi brzy dokončen a poprvé předveden na některém z filmových festivalů v příštím roce." (Přemek)
- Film byl vybrán jako západoněmecký zástupce do bojů o Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film, nicméně do užší nominace nepostoupil. (hippyman)
Reklama