Proč? 13x proto

Nakonec jsem to rozkouskovaně dokoukala. Seriál rozebírá vážné téma, přesto jsou v ději momenty, které jsem vážně brát nedokázala. (Puberťáci z Ameriky jsou asi fakt z jiný planety.) Nepochopila jsem dvě věci: 1. Pokud mě jeden šmejd z party zklame, ještě to přeju. Ale pokud další a další, proč stále doufám, že ti ostatní jsou lepší? 2. Poslední díl u školního psychologa, kde začne dávat smysl, proč svojí ženě řekl, co jí řekl. Že se bojí, že dostane padáka, protože svojí práci udělal přesně. To jak za ním Hanna přijde a je to prostřihané s Clayem v přítomnosti. (To není jenom chyba jenom jednotlivce a těch kolem něj, ale je vidět, že pokud nás druhý nechce slyšet křičet o pomoc, tak je jedno, jak křičíme nahlas. Především těch, kteří by nám pomoct měli. Dospěláci, kteří nezvládají svojí práci...) Co oceňuji je dobře náročné před a teď. Hezky se to proplétá, přesto se neztratíte (a tím nemyslím jenom náplast na Clayovê čele, ale barevnou logickou stylizaci). Knihu jsem nečetla, tak nevím, co chtěj jako vymyslet v další sérii (ale na to, kolik má stran, asi toho vymyslí dost). Uvidíme. Já se koukat budu. Sice řadím do kategorie "koukám, když na nic jiného nemám náladu", ale ve výsledku to špatné nebylo. Tvrdit opak, lžu. (03.03.2018)

Bolavá středoškolská romance, tempovaná přesným soundtrackem, dokonale mapující pouť k sebevraždě cestami, které mnohdy zlehčujeme, anebo (ne)záměrně přehlížíme, o to víc pak zamrzí, že snaha o téměř až mysteriózní atmosféru se tříští o fakt, že důvod, proč si Clay neposlechne všech 13 nahrávek hned a naprosto nesmyslně to odkládá, prostě není racionálně jakkoliv obhajitelný, čímž ani závěr, který chce nechat vyniknout linku všeobjímajícího pokrytectví, tomu nemůže plně dostát; à propos Dylan Minnette je herecký autista, seriálovými tvůrci naprosto nesmyslně protěžovaný, oproti tomu Katherine Langford bude jednou velká hvězda. 4 a ½. (20.04.2017)

Je to sympatické, díky dobrým hereckým výkonům to působí i upřímně. Ale na můj vkus byla Hannah moc drama queen. Chápu, že kdyby měli scénáristé nastínit skutečné problémy s dospíváním tak vznikne 13 hodinový Suicide room a to by asi vyvolalo obdobnou vlnu sebevražd jako Gloomy sunday. Takže děkuji, že to nesklouzlo k takto velké depresi. Ale přesně z tohoto důvodu to nemůže být plný počet v hodnocení. (11.04.2017)

Nesmírně důležitý projekt. Na 13 Reasons Why by se imo mělo nahlížet minimálně jako na generační seriál, jehož sdělení s přesahem do veškerých věkových kategorií se mělo přinést už dávno předávno. Nakonec je jedině přiléhavé, že ten průlom činí seriál o teenagerech, jakoby vrchem křičící do světa "Hej... hej... HEJ! I zdravá, čilá mládež má vaše dospělý problémy, kapiš?". Dle mnohých "nevinný, lichotivý" catcalling nutně potřebuje vymýtit na všech možných úrovních a 13 Reasons Why tomu mohou napomoci. Stejně tak obhajoba bohapustého znásilnění ve stylu "ale ona mi neřekla, abych toho nechal!" nutně potřebuje vymýtit a 13 Reasons Why tomu mohou napomoci (protože zobrazení scény ve vířivce udeří jako máloco na televizních obrazovkách a myslím, že leckomu pomůže si uvědomit, že v některých situacích holt člověk ztrácí řeč). A takhle bych mohl pokračovat... --- Byla by určitě škoda, kdyby veškerá ta zásadní poselství, resp. veškeré ty hlasité apely, přehlušila - byť zcela zasloužená - chvála střihu a kamery či soundtracku, jenž si věru nemohl vysnít lepší vlajkovou loď než The Night We Met. Stejně tak mi v tomhle bodě přijde škoda jakkoliv navazovat druhou sérií. Na druhou stranu, pokud to pomůže k dalšímu etablování Katherine Langford jako objevu loňského roku, potom s chutí do toho. Vážně odzbrojující výkony v jejím podání; tolik kontrastující s prkenným Dylanem Minnettem aka jedinou výraznou slabinou seriálu. (19.10.2017)

Nepopírám, 13 Reasons Why je tematicky cenný seriál otevírající ožehavé otázky, o kterých je třeba mluvit (v americkém kontextu už teprv). Tím spíš je škoda, že od perfektně šlapající a chytlavě odvyprávěné první série, která má natolik funkčně vystavěný koncept, že se pohlcený divák ani nestihne zamyslet nad vykonstruovaností a problematičností některých postav, se postupně dostáváme někam, kde jsme vůbec být nechtěli. Především série číslo 3 už je více než cokoliv jiného mechanická a natolik zahleděná do snahy vymyslet zajímavý narativní koncept, až v ní všechno od pohybu a konfrontací postav v ději po principy diegetického světa přestávají fungovat. Pořád to má trefné momenty, které se dotákají podstatných témat. Nicméně to všudypřítomné bahno středoškolského života bez náznaku optimistického východiska, které by nebylo poznamenáno morálně nepřijatelným rozhodnutím, působí s každým dalším dílem úsměvněji a úsměvněji. Ve chvíli, kdy si divák uvědomí, že se kolem něj pohybují VÝHRADNĚ patologicky nadobro poznamenané postavy, z nichž i ta nejnormálnější je schopná v záchvatu vzteku zmlátit člověka do bezvědomí, přesvědčivost se logicky vytrácí. 1. série: 85%, 2. série: 70 %, 3. série: 50 % (02.11.2019)