Režie:
Roland JofféScénář:
Bruce RobinsonKamera:
Chris MengesHudba:
Mike OldfieldHrají:
Sam Waterston, Haing S. Ngor, John Malkovich, Julian Sands, Craig T. Nelson, Spalding Gray, Bill Paterson, Athol Fugard, Mark Long, Patrick Malahide (více)Obsahy(1)
Kambodža, srpen 1973. Boje ze sousedního Vietnamu se přenesly i do této dosud neutrální země. Zuří tu občanská válka mezi vládními jednotkami, podporovanými americkou armádou, a partyzánskými oddíly Rudých Khmerů. Sydney Schanberg, zpravodaj listu New York Times, a Dit Pran, jeho domorodý průvodce a tlumočník, jsou jen dva z početné armády novinářů a fotografů, snažících se zprostředkovat světu informace o tom, co se v tomhle kdysi tak nádherném koutě světa děje. A je stále hůř. Rudí Khmerové získávají stále větší převahu. Všem je už jasné, že až se dostanou k moci, vypuknou hrůzy, jejichž rozsah si v tuto chvíli ještě nikdo nedovede představit. Kdo může, ten ve spěchu opouští zemi. A naděje těch, kteří musí zůstat, se rovnají nule...
Film, natočený podle skutečných událostí, zachycuje příběh přátelství, jež se za léta spolupráce vytvořilo mezi americkým novinářem a jeho průvodcem v době občanské války a po vítězství Rudých Khmerů (za jejichž více než tříleté diktatury zahynuly v zemi asi tři miliony obyvatel z celkového počtu osmi milionů). Tvůrci nechávají téměř bez povšimnutí společenské souvislosti, zaměřují své vyprávění na dopad, jaký tyto události mají na obyčejné lidi. Emotivní vyznění filmu výrazně podtrhují velkolepé hudební motivy Mikea Oldfielda i známé skladby, které zde zaznívají v působivém kontrastu s obrazem. Film, přerůstající v působivou výpověď o utrpení, jež si člověk na světě vytváří, ale jemuž také dokáže čelit, byl oceněn řadou mezinárodních cen. Proměnil tři ze sedmi oscarových nominací: za kameru - Chris Menges, střih - Jim Clark a za mužský herecký výkon ve vedlejší roli - Haing S. Ngor, lékař, který skutečně prožil kambodžské peklo (a který získal mj. navíc i Zlatý glóbus, cenu BAFTA a řadu dalších).
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (221)
Určitě zajímavý film, který má spoustu líbivých záběru zapadajícího slunce nad rýžovými poli a stejné množství těch děsivých. Jen nevím, jestli by nebylo lepší využít jeho stopáž spíše na rozšíření některých scén a většího nahlédnutí do nitra hlavního hrdiny (zajímavá scéna, kde mu malkovich vyčítá na záchodě cosi spoileroidního, v tom zbytku úplně zaniká a tohle téma není vůbec rozvité). A taky jsem měl místy pocit, jestli se autoři v některých scénách nesnaží udělat větší padouchy z Američanů, kteří vyvolali válku a nechali místní napospas, než z těch skutečných vrahů. ()
Silny pribeh (jak jinak, podle skutecnych udalosti) a vyborni herci. Nejvic me udolala scena s pasem - jak se snazili za kazdou cenu Prana vyfotit a porad ne a ne, nakonec Malkovich stestim vykrik: "Mam to!" a ti, co videli cely film, vedi, na co mu to bylo. Dojemne, depresivni. To vse podtrhuje krasna hudba Mikea Oldfielda. ()
"Imagine there´s no heaven, it´s easy if you try, no hell below us, above us only sky, imagine all the people living for today, imagine there´s no countries, it isn´t hard to do, nothing to kill or die for and no religion too, imagine all the people living live in peace, you may say I´m dreamer, but I´m not the only one, I hope someday you´ll join us and the world will be as one ..............". Těžko hledám k tomuto brilantně natočenému leč smutnému filmu slova a tak jsem si alibisticky půjčila text závěrečné písničky Johna Lennona a budu snít o lepším světě s ním. ()
Film převelice podobný Salvadoru. Nebo, dle data vzniku, Salvador je převelice podobný film Vražedným polím. To samo o sobě ukazuje na fakt, že je jedno, v jakém koutě světa se podobné masakry odehrávají, vždycky je utrpení lidí stejně hrozné. A musím i zopakovat to, co jsem zmínil v komentáři k Salvadoru. Téma genocidy bude v rukou jakéhokoli schopného režiséra vždy silné a samotný film patrně taktéž. Minimálně Vražedná pole jsou toho důkazem. 8/10 ()
Jak je vůbec možné, že tak silný obsahový náboj lze vyjádřit díky mistrovské formě? U tohoto filmu totiž často obraz poví více než několik tisíc slov. Spíše než nekompromisní antikomunistická agitka jsou Vražedná pole strhujícím příběhem o strastiplném shledání dvou životních přátel. S velkou osobitostí a přímostí je v první polovině skvěle vystihnuta rozvrácenost státu, jenž byl zasažen pěstí komunistické revoluce. Ta druhá pak ukáže, s jakou chladností lze likvidovat společenskou vrstvu inteligence. Neúprosnost pracovního tábora, z nějž relativně není úniku, pak přerůstá v děsivé obrázky, kterým panuje malá holčička s modrým igelitovým pytlíkem a následný přechod „vražedného pole“. O to silnější a emocionálnější je pak konec u nějž i chlap na chvilku zapomene na to, že je chlap ()
Galerie (74)
Photo © Warner Bros. Pictures
Zajímavosti (21)
- Role britského novináře Jona Swaina byla původně nabídnuta Nigelu Haversovi. Ten ale musel tuto roli odmítnout kvůli natáčení jiného filmu – A Passage to India (1984). (becki_tu)
- Všetci aktéri, používajúci vo filme zbrane prešli výcvikom, ktorý viedol jeden z bývalých dôstojníkov jednotky SAS. (MikaelSVK)
- O zfilmování příběhu uvažoval Stanley Kubrick, námět mu ale přišel "nefilmový". (gjjm)
Reklama