Vražedná pole

Poslední dobou mám pocit, že se u některých filmů na CSFD hodnotí spíš společenská závažnost tématu než reálná kvalita filmu. Killing Fields mají pro mne hned několik zásadních vad - krajně nesympatickou postavu amerického novináře, chybějící informace o tom, co a hlavně proč se v Kambodži (resp. Kampučii) dělo, jednostranné obvinění USA (s vynecháním komunistů), a nevyrovnanou stavbu (skoro hodinový, místy nudící úvod a dobrou část z pracovního tábora). Místy hraje na city decentně a fér (Oldfieldova industriální hudba při nucené evakuaci PhnomPenhu, Pranovo objevení killing fields), místy až trapně (Imagine při setkání). Btw, právě naivní levičácký snílkové Lennonova typu bývají mnohdy hybnou silou pozdějších masakrů a genocid "za mír a lepší společnost". Celkově bych normálně dal 3-4*, ale manipulativnost a ignorování historie mě nutí jít níž. Poměrově asi nejhorší genocida 20. století (cca. třetina národa) si zasloužila lepší zpracování. (03.12.2009)

Velmi dobré válečné drama nabízející pohled na krvavý průběh a vražedné následky revoluce v Kambodži, která téměř nikoho v "demokratickém světě" nezajímala. A tak to nekonečné utrpení lidí pod tvrdou rukou fanatických Rudých Khmerů, jejichž ideje, mimochodem, neměli prakticky nic společného s komunismem, musel po čtyřech letech ukončit sousední Vietnam. Ale zpět k filmu. Některé scény jsou skutečně velice působivé, ale některé pasáže, jež by zřejmě měli vyvolávat nějaké hlubší pocity, jsou až příliš strohé. 85% (21.10.2008)

"Imagine there´s no heaven, it´s easy if you try, no hell below us, above us only sky, imagine all the people living for today, imagine there´s no countries, it isn´t hard to do, nothing to kill or die for and no religion too, imagine all the people living live in peace, you may say I´m dreamer, but I´m not the only one, I hope someday you´ll join us and the world will be as one ..............". Těžko hledám k tomuto brilantně natočenému leč smutnému filmu slova a tak jsem si alibisticky půjčila text závěrečné písničky Johna Lennona a budu snít o lepším světě s ním. (11.12.2005)

,,...O CO VŠAK NIKDO Z NICH STAROSTI NEMĚL, BYLI SAMOTNÍ KAMBODŽANÉ. DITH PRAN A JÁ JSME SE POKUSILI SHROMÁŽDIT A UKÁZAT VÁM KONKRÉTNÍ DŮSLEDKY TĚCHTO ROZHODNUTÍ NA SKUTEČNÉ LIDI. NA LIDSKÉ BYTOSTI...NA LIDI, KTEŘÍ SE OCITLI MIMO PLÁNY VLÁDNÍCH ČINITELŮ, ALE KTEŘÍ ZA NĚ DRAZE ZAPLATILI A SCHYTALI TĚŽKÉ RÁNY......“ /// Začalo obyčejně: válečnej novinář ve víru války, sledující americkej podpis na ,,míru“ v Kambodži. Operuje se fakty a já postupně zjišťuju, že stopáž nebude vražedná, protože to je furt zajímavější a napínavější. Film jakoby se skládat z několika příběhů: 1.) Jak Sydney a Pran bojovali proti válce..... 2.) Dřív než byl hotel Rwanda.... 3.) Útěk z Kambodže. Mnou povrchně vyjádřeno, zato filmově dost zajímavě rozvedeno. Měl jsem strach z data vzniku – zbytečně. Tyhle příběhy (asi) nejde natočit špatně. Pravda, dneska by to asi bylo víc emoční i krvavý. Nebo by tam rovnou poslali Johna Ramba! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím jaký to je, když Amíci opouštěj stát. 2.) Zjistím jaký to je, když je střídaj Rudí Khmérové. 3.) Thx za titule ,,Meechee“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (13.01.2012)

Film s dvoma rozdielnymi časťami ma aj rozdielne zasiahol. Prvá, zbytočne dlhá časť o neľahkej práci vojnových korešpondentov ma zaujala iba okrajovo, druhá už napĺňala moje očakávania. I keď nie úplne. Vo filmoch ako Hotel Rwanda, Katyň aj Vražedné polia sa filmový príbeh odohráva na pozadí veľkej historickej udalosti, spravidla veľkého historického svinstva. Podvedome si prajem, aby z týchto veľkých tém vznikali veľké filmy a aby z kín vychádzali otrasení ľudia, ktorí na film nezabudnú už počas cesty domov. A to sa podľa mňa ani jednému z uvedených filmov plne nepodarilo. Veď druhá časť filmu, pozitívna aj v tom, že som sa v nej nemusel pozerať na zle vybraného hlavného hrdinu, bola ázijskou mutáciou Orwella (aj bola nakrútená v roku 1984). Ľavicový extrémizmus v praxi. Zatiaľ čo režimoví pohrobkovia ospravedlňujúco mrmlú - robili sa aj chyby, Pol Pot a Yeng Sari sa v pokoji a bez trestu dožili staroby než sa odobrali sa za takmer dvoma miliónmi svojich obetí. Nuž čo? Ja si môžem dovoliť nanajvýš tak vyjadriť znepokojenie nad tým, že som nezachytil dobrého Mikea Oldfielda, ktorého mám rád. (17.10.2009)