Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kolonii puritánů v Massachusetts roku 1666 vede tamější guvernér Bellingham a reverend Arthur Dimmesdale. Mezi novými přistěhovalci je i krásná Hester Prynnová, která společnost šokuje tím, že chce bydlet sama, dokud nepřijede její manžel, lékář Roger Prynn. Krásné ženě se dvoří syn představitele rady starších, Brewster Stonehall, ona ho ale striktně odmítne. Na práce v domě koupí dva otroky a němou mladičkou Mitubu. V místní knihovně se baví s Arthurem, který ji zaujal kázáním o mírovém soužití s domorodci. Později se seznámí s jeho nejlepším přítelem, indiánem Johnnym, učitelem v místní škole, ale i se sousedkou Harriet Hibbonsovou. Svobodomyslná stárnoucí žena žije mimo bigotní komunitu ještě s několika dívkami. Reverend navštíví Hester a vyzná jí lásku. Ani ona k němu není lhostejná, ale včas se vzpamatují. Puritánská společnost totiž smilstvo trestá popravou. Zamilovaní se snaží vzájemně sobě vyhýbat, když však přijde zpráva, že Hesteřin manžel byl zabit při přepadení cestujících, dvojice už nedokáže svoji vášeň zadržet. Jenže netuší, že doktor Prynn nezemřel, ale zůstal v zajetí u indiánů… Hester zjistí, že je těhotná. Rada starších si ji předvolá a chce, aby prozradila jméno otce dítěte. Hrdá žena to odmítne, protože by mu hrozila poprava, a sama je zavřena do vězení. Marně ji Arthur prosí, aby ho prozradila. Hester mu dokonce zakáže, aby se sám přiznal. Ve vězení pak porodí holčičku, kterou Arthur na její přání pokřtí jménem Perla. Hester čeká pranýř, na šatech musí nosit vyšité písmeno „A“ (adultery = cizoložství). Do městečka nečekaně dorazí Prynn, ale přede všemi kromě manželky skrývá svoji totožnost. Rozhodne se pomstít svůdci své ženy. Hester varuje Arthura, pretože Prynn se v zajetí hodně změnil, stal se z něj surovec bez zábran. Při tajných návštěvách svoji ženu trýzní. Roger, ktorý se v městečku usadil jako doktor Chillinworth, úspěšně rozdmýchává v městečku nenávist a rozbroje, které podle něj způsobují síly pekla. Milenci si prostřednictvím Mituby vyměňují dopisy. Roger ji při tom jednou přistihne, ale oddaná služka dopis sní. Rada starších ji na Rogerův popud mučí kvůli čarodějnictví. Další obviněnou je Harriet, která se před vojáky ukryje u Hester. Roger zavraždí Mitubu a z tohoto zločinu obviní Harriet. Vzápětí obviní i Hester a ukáže údajné ďáblovo znamení na těle její čtyřleté dcerky. Hester s Perlou se sejdou s Arthurem na břehu řeky. Roger je sleduje a chystá se k rituální vraždě... (TV Prima)

(více)

Recenze (87)

eileen 

všechny recenze uživatele

Ráda bych dala víc, protože celková nálada filmu je dobrá, Gary klasicky skvělý, nádherná kamera a hudba perfektně sedí, ale moc mi nesedí Demi Moore, nevím, možná je to tím, že jí nemám ráda. Co je ale nejhorší a díky tomu to výš prostě nejde, je ten strašný americký konec. V knize se samozřejmě happy end nekoná, jak by také mohl, v té době a na takovém místě. Nechápu, jak to mohl tvůrce Mise dopustit. ()

Faidra 

všechny recenze uživatele

Jsem člověk vcelku tolerantní a chápu, že i feministky touží po vlastní červené knihovně. Ale proč se za tím účelem znásilňuje zrovna Hawthornova předloha, která je o něčem úplně jiném, to mému omezenému intelektu jaksi uniká. Vlastně z celého filmu chápu jen to, proč reverenda Dimmesdalla, vyznávajícího krédo "Bože, neuveď nás v pokušení, my to zvládneme sami," hraje zrovna Oldman, protože ve chvíli, kdy se zjevil na obrazovce tak, jak ho jeho šéf stvořil, moje matka a sestra svorně vydechly: "Halelujá!" Na závěr menší hádanka - víte, proč Demi odhazuje šarlatovou literu v dál? Protože v 17. století ještě nemohla pálit podprsenku - a povzdech, že navzdory všemu silnému a vševítěznému ženství v tomhle obzvlášť nedobrém mixu Striptýzu, Posledního Mohykána a Čarodějek ze Salemu v tom Hester stejně moc chodit neuměla na rozdíl od nás životaznalých a protřelých potvor třetího tisíciletí. Když jsem naposled nafasovala rudé áčko já, bylo to proto, že jsem myslela, že mám náhradní volno, a když jsem v jednu hodinu po poledni po bouřlivé noci zapla mobil, tak do něj po jedenácti zmeškaných hovorech můj vyřvaný a vyčerpaný šéf už jenom úlisně ševelil: "Víš, původně jsme mysleli, že by ses k nám tady mohla připojit, ale když už jsi nás o svou neodolatelnou přítomnost ochuzovala doteď, tak si hezky odpočiň a osvěž nám paměť, jak vlastně vypadáš, až v pondělí..." ()

Reklama

PALINO 

všechny recenze uživatele

Veľmi pekný príbeh o dvoch ľuďoch, ktorí by radi neskrývali svoju vzájomnú lásku, ale puritánska spoločnosť v ktorej žijú im to nedovoľuje. Samotnému filmu dominujú hlavne herci a hudba. Demi Moore a predovšetkým Gary Oldman podávajú vynikajúce herecké výkony a za zmienku stojí i Robert Duvall, ktorý tak túži po pomste až z neho ide strach. Hudba Johna Barryho je pre ucho typicky "barryovská", teda veľmi pekná a neraz som si vďaka nej a prítomnosti Indiánov v niektorých scénach spomenul na Costnerov Tanec s vlkmi. Kritika film odsúdila, čo si podľa môjho názoru určite nezaslúži. ()

Faustka 

všechny recenze uživatele

Přestože se tento film nedrží striktně předlohy, což je patrné především na konci, je tu to hlavní, na co Hawthorne ve své knize poukazuje. Lidská zloba, závist a strach z neznámého jsou v puritánských postavách ztvárněny velice dobře. Ovšem je to i příběh lidí toužících po svobodném životě, skutečné pravdě a samozřejmě i lásce. Hester je v podání Demi Moore přesvědčivá a Gary Oldman jako reverend Dimmesdale okouzlující. Také je tam skvělá hudba a dobrý dabing, který znám z původní verze a ten prostě nemá chybu. "Kdo ví, co je hříchem v očích Boha." ()

Eawy 

všechny recenze uživatele

Nakresli si sínusoidu. Napíš nad ňu šarlátové písmeno rok 1995. Získaš presný obraz tohto filmu. Prvá pol hodina ma vyviedla z konceptu, zaujalo ma to, bola som na ihlách, čo bude ďalej. Druhá polhodina mi spravila čas, kedy som si spravila kávu a zasadla späť, nudná pol hodina. Tretia pol hodina ma opäť uchvátila, zaujímavé obrazy, pekná kamera, posolstvo, priateľstvo, láska.Lenže posledná polhodina, bola už natoľko predpokladateľná, že to až nudilo. Dobrá hudba, pekné prostredie, Gary Oldman, Demi Moore nevadila, pekná malá Pearl. Na druhú stranu tu máme nevyváženosť a rozvláčnosť deja. Tak si myslím, že je to tesný nadpriemer. 60% ()

Galerie (22)

Zajímavosti (1)

  • Producent filmu Vajna k filmu zveřejnil: "Film byl natočen podle knihy Nathaniel Hawthorne. V Americe je tato kniha povinnou četbou, díky čemuž diváci snímek vnímají citlivějí. Roland Joffé je talentovaný režisér, ale velmi tvrdohlavý, prakticky jsme se s ním museli hádat po celou dobu natáčení. Navíc byl Gary Oldman celou dobu opilý. (Zdroj: origo.hu) (Courtemanche)

Reklama

Reklama