Oscar 2017

89. ročník předávání prestižních a tolik chtěných Oscarů započalo lépe, než se po loňském průšvihu očekávalo a překvapivě se v příjemném duchu vezl celý ceremoniál. Jimmy Kimmel se moderování zhostil poměrně dobře, ač nedostával zrovna moc prostoru a byl pouze výplní mezi proslovy či krátkými filmy, což je funkce, kterou by hlavní moderátor nejspíše zastávat neměl, avšak po celou dobu byl vtipný, někdy více, někdy méně, politickým tématům se vyhýbal a když už se ten Trump nakousl, tak se nepřímo řečeným vtipem ladně přešel a pokračovalo se dál. Nelze opomenout jeho časté narážky na přítomného Matta Damona, které ocení převážně fanoušci obeznámení s jejich „nenávistným“ vztahem trvajícím několik let, tohle se opravdu povedlo, a to pokaždé. Samotná výplň v podobě medailonků či nenávistných twitterů neoslnila, ale ani neurazila, stejně jako padající sladkosti či nečekaná návštěva turistů zběsile natáčejících všechny celebrity na své smartphony. O správnosti či spravedlivosti oceněných se moc argumentovat nedá, každý máme své oblíbence, za kterými si stojíme a letošní Oscary žádnou extrémní minelu nepředvedly, tedy až na samotný závěr. Ten se řadí mezi nejtrapnější a nejostudnější chvíle přímého přenosu vůbec, jelikož špatná obálka při vyhlašování hlavní ceny je v takových poměrech něco opravdu nepředstavitelného. Lze se jen domnívat, zda se jedná o neomluvitelný fail či cíleně vytvořenou reklamu, tak či tak se jedná o zostuzení této ceny, které je naprosto neomluvitelné. Což o to, že to vyhrál film A nebo film B, ovšem být vyhlášen vítězem nejprestižnější filmové ceny, přijít si to na pódium oslavit, poděkovat příbuzným, zabrečet si, zažít nepředstavitelné emoce a po pár minutách se této chvíle naprosto vzdávat kvůli idiocii organizátorů je nehoráznost, která snižuje jak hodnocení tohoto ročníku, tak i úroveň celého ceremoniálu. Ostuda, nic víc, nic míň. [20%] (27.02.2017)

"Aký je váš obľúbený film z USA?" "Big Lebowski. Je ako xanax..." Asi najlepšie Oscary čo som videl. Cez všetky šaškárne okolo, aj cez tú bezprecedentnú nehoráznosť, ktorá sa udiala v závere. Ale o tom neskôr. Kimmel to zvládol bravúrne; Politikou nabitá a pritom pohodová atmosféra, až teda na ten záver, ale ten by uhral málokto. Odľahčovanie a odľahčovanie, do toho sem tam roztomilý okamžik (malý chlapec z Lion), doberačky s Mattom Damonom (jak Kimmel rozprával o svojom obľúbenom filme, skoro som dostal záchvat smiechu - taký ten Ty vole facepalmový moment), písanie správ Trumpovi, zoznamovanie štábu s filmovou elitou súčastnosti... A vlastne už od začiatku s Timberlakeovým chytlavým songom a tanečkami, alebo keď taký Robert DeNiro o sebe číta výsmešné tweety, je to proste zo všetkých strán celé a komplet maximálne feel good uvoľnené odovzdávanie cien, až je to v tak ťažkej dobe divné. Jasné, politika z toho smrdí kam sa len pozreš, ale to je na tom práve super, že - chápem, Trump, hnednúca Európa, minuloročné OscarsSoWhite - ale všetky tie čierne a dúhové filmy, sa zrovna tento rok naozaj vydarili. Moonlight je hodne úprimný, skvele zahraný, cez všetko klišé témy originálne natočený, kvalitný umelecký film. Fences (mimo tú originalitu) detto. Zootropolis je asi najviac multikulti animák čo kedy kto natočil a i tak dokonale zábavný a pre žáner inovatívny (800 tisíc postáv? Really?). Je trochu škoda, že Lala Land, famózna pocta Hollywoodu, muzikálom, a proste a jasne dokonalý prototyp oscarového filmu, si neodniesol sošku aj v hlavnej kategórii, ale na rovinu, keby ho o ňu pripravil napríklad Argo, vadilo by mi to viac. A ten záver, to by bolo asi plytvanie slovami - proste hanba, nech už vinu nesie ktokoľvek. Toto sa stávať nemôže. Ďakovačky tento rok tiež stáli zato, od scenáristov Moonlightu, až po vyznanie lásky Damienom Chazellom (možno až na záchvat jak chytil Violu Davis. Tak ale čo, rutina.). Najviac mi utkvie asi Kimmel vs. Damon, spomienka na zosnulých končiaca princeznou Leiou a Legendove City of Stars. Bolo to hodne fajn, tak už kurva furt nehejtujte a všetci zborovo zakričte "Mahershala!" :) (05.03.2017)

Na zakázku vyrobený politickorasově nekorektní žvást Moonlight, přebarvený, stupidní a filmařsky nulový La La Land. Ostudná chyba při vyhlašovaní, falešné proslovy, úsměvy a skrytá nenávist s opovržením. Trump, Trump a zase Trump....ještě budete rádi, že ho máte vy nevděční idioti. Oscaři dosáhli úplného dna. (28.02.2017)

Já to považuji za docela povedený ročník. Jimmy Kimmel rozhodně minimálně ucházející host, nicméně po loňsku by byl ucházející i kus dřeva. Ale zvládal dobře improvizaci, humor snesitelný. Předávající byli víceméně vtipní, nebo alespoň milí. Nejradši jsem viděla Michael J. Foxe, Brie Larson a Jennifer Aniston. In Memoriam neměl takovou sílu jako v loňských letech, za to Sting geniální. A celá show odstartovaná geniálním Timberlakem. Co se týče tak nějak obsahu a poselství celého večera - začínám být už hodně alergická na rasismus/boj proti rasismu, co se v Hollywoodu odehrává. Co je horší? Nenominovat žádného černocha, jelikož prostě zrovna není za co nebo nominovat plno černochů jen proto, že jsou černí? Moonlight a Fences jsou dva nejvíc přeceněné filmy loňského roku. Nechápejte mě špatně, boj proti rasismu je rozhodně správný, ale když pak každý v proslovu mluví a malých černých dětech, které to můžou dotáhnout až na bělochy...začne to být únavné. Ještě měl Leo začít o kytičkách a globálním oteplování a bylo by to "ceny za moralitu" místo Oscarů... Celkově 4* , mělo to hodně dobrých momentů :) (28.02.2017)

20%. Zpočátku celkem příjemný, ale v každém ohledu zapomenutelný večer pod vedením Jimmyho Kimmela, který nebyl zdaleka nejlepším, ale rozhodně byl důstojným moderátorem. Ona zapomenutelnost večera však přinesla dvě výjimky. Jednu veskrze pozitivní, a sice sympatickou vsuvku s turisty (Gary z Chicaga byl nejvýraznější postavou večera). Druhým nezapomenutelným okamžikem bylo závěrečné faux pass, které nemá v dějinách Oscarů obdoby a dokázalo během několika sekund celkem milý večer zcela odrovnat a posunout ho z příjemně strávené noci (byť tradičně zbytečně dlouhé) v to nejhlubší dno, které si vůbec dokážete představit. Politická korektnost opět zvítězila, a to tím nejtrapnějším a nejubožejším možným způsobem. Pro mě filmem roku zůstává La La Land, a ne proto, že bych se snad nedokázal smířit s tím, že nezvítězil můj favorit, ale nikdy se nesmířím s tím, jakým způsobem nezvítězil. To, co se mnohým může zdát jako úsměvný a omluvitelný trapas, pod jehož klíčovou situací si letošní Oscary zapamatují, já považuji za něco, co dalo tečku zhoršující se obsahové úrovni oscarových ceremoniálů v posledních letech. Letošní ročník, třináctý v řadě, kvůli němuž jsem v noci oka nezamhouřil, byl pro mě zároveň ročníkem posledním. Asi na té "třináctce" vážně něco bude, ale Oscary se v tuto noc staly definitivně jednou velkou fraškou, v jejímž sledování nehodlám nadále pokračovat. Nakolik to bylo reálně zmanipulované, netuším a asi to ani nechci vědět, ale po tomhle už Akademii nevěřím zhola nic a posledním světlým momentem v Oscarech pro mě zůstane navždy ona turistická exkurze, která - jak doufám - zmanipulovaná a připravená nebyla. Dvě hvězdičky jen za Jimmyho Kimmela a Garyho z Chicaga, závěrečných 15 minut by zasloužilo tvrdý odpad. (27.02.2017)