První muži na Měsíci

Tak tohle mě silně zklamalo. Juran je zkušený režisér který natočil pár hodně slušných filmů a podle předlohy Wellse neměl moc šancí to zmrvit. No a podle mého se mu to povedlo. PRvní problém je že se film nedrží vyloženě podle předloho je tu plno odboček a naprosto zbytečných. Druhý problém je že film má plno zbytečných keců a prakticky žádná akce a všechny postavy jsou tak milý a hodní lidé, strašná naivita. No a největší problém ze všech, měly Harryhousena a totálně ho nevyužily. Proč? Pro mě bohužel velké zklamání. (12.06.2015)

Ano, ano, komediální nadsázka první poloviny filmu té druhé opravdu schází. Asi nejvíce jsem ale beztak litoval toho, že s sebou pánové (a dáma) do "rakety" nevzali také poskoka Gibbse, a do konce filmu jsem se už nedočkal ani jednoho profesorova výkřiku "Giiiiiiibbs". Atmosféra celého snímku je mile naivní, viktoriánská Anglie, sci-fi a H. G. Wells je jak známo dobrá kombinace, jen opravdu škoda toho, co se odehrává na Měsíci. Uděláno je to hezky, klobouk dolů, ale od prvního setkání s Měsíčňany je to táák zmatené. (27.05.2011)

Asi by se mi více líbil příběh odehrávající se v roce 1964 než 1899. Začátek mě mile překvapil, skoro to vyznívalo jako sci-fi áčko. Bohužel pak se 95% filmu odehrává v minulosti, a jako bychom odskočili i literárně o 65 let nazpět. Je to blboučké, ale i miloučké. Pár výborných nápadů, zejména závěrečné vyústění, jež mi hrálo hlavou od objeveni slepic na scéně nebo fakt, že vztah (a rozdělení kladných či záporných rolí) člověka a mimozemšťanů není vůbec tak jednoznačný, jak to v podobných filmech bývá obvyklé. Škoda, že je to ke konci uspěchané. Film vznikl jen 4 roky před velkou sci-fi dvojkou (Odysea a Opice) a jakoby předznamenával jejich příchod, přesto to má mnohem blíže ke sci-fi 50. let. (10.07.2018)

Mezinárodní expedice podniká první let na Měsíc, ale po přistání a nalezení britské vlajky vyjde najevo, že tam již v roce 1899 byli vynálezce Cavor, pan Bedford a jeho snoubenka Kate... Selenité a obří housenka jsou dílem Raye Harryhausena, který na filmu dělal jako tvůrce speciálních vizuálních efektů. V anglicky mluvené verzi řekne člen posádky Nevsky: „Tak všecko je tady v pořádku, dva šli už dólu a už to bude brzy tady. Tak poslyš, já ti to povídám takhle.“ (02.01.2017)

Plakátové.info: DOBRODRUŽSTVÍ MIMO LIMITY PŘEDSTAVIVOSTI V….DYNAMATION!!! NECHTE SE VZRUŠIT SEDMI ZÁZRAKY MĚSÍČNÍHO SVĚTA!!!___Pěkné. V první půli (situované do roku 1899 kdesi v Británii) film klame tělem, když prostřednictvím roztržitého vynálezce Cavora přináší spoustu humoru, byť trochu infantilního a nuceného. To se radikálně změní ve zbytku filmu, po doletu na povrch Měsíce, kde se brnká i na vážnější strunu, když se Cavor, coby nechtěný vyslanec lidstva, zpovídá králi Měsíčňanů z válečných hrůz, provázející historii planety Země. Ale hlavní postavou tu není Cavor, ani jeho asistent, či asistentova přítelkyně, nýbrž trikový mág Ray Harryhausen a jeho stop-motion figurky a kamerové a trikové fígle. Epické rozměry měsíčního podzemního města, obří masožravá housenka, samotní Měsíčňané s mušíma očima a protáhlými hmyzovitými čumáky a v neposlední řadě roztomilý vesmírný batyskaf v podobě železné koule – to všechno potěší oko každého, kdo Harryhausenovu práci obdivuje. Zamrzí pouze rychlý konec, který vyšumí jen tak do ztracena, jakoby už tvůrcům došly nápady i peníze. (03.12.2012)