První muži na Měsíci

Ano, ano, komediální nadsázka první poloviny filmu té druhé opravdu schází. Asi nejvíce jsem ale beztak litoval toho, že s sebou pánové (a dáma) do "rakety" nevzali také poskoka Gibbse, a do konce filmu jsem se už nedočkal ani jednoho profesorova výkřiku "Giiiiiiibbs". Atmosféra celého snímku je mile naivní, viktoriánská Anglie, sci-fi a H. G. Wells je jak známo dobrá kombinace, jen opravdu škoda toho, co se odehrává na Měsíci. Uděláno je to hezky, klobouk dolů, ale od prvního setkání s Měsíčňany je to táák zmatené. (27.05.2011)

Adaptace génia H.G: Wellse s trochou humoru. Samotný příběh, v obsahu nešťastně popsaný, je sám o sobě sranda a postavy se občas nebojí udělat vkusný vtípek. Posuďte sami... Vesmírná expedice dorazí na Měsíc a najdou anglickou vlajku (!). Později zjistí, že už před 65 lety se jeden pár s bláznivým profesorem v podomácku udělané "raketě" dostal na Měsíc:). Následné vyprávění je velmi příjemné a dokonale splňuje "značku" adaptací H.G. Wellse natočených pod Columbia Pictures (ta podoba se strojem času se nedá upřít, vždyť i efekty jsou na podobné úrovni o neidentifikovatelných tvorech nemluvě:)). Ty výsledné 4* jsou trochu nadhodnocené, ale všichni víte, jak se těžko hodnotí tyhle 45 let staré a hlavně sci-fi snímky (vtipné efekty, podivné a ploché postavy, kulisy na úrovni domácké výroby), ale i přesto mají své kouzlo. (23.12.2009)

Skvělá parodie na verneovku. V první polovině je film vtipný (především díky zmatenému, ale geniálnímu vědci Cavorovi), ve druhé zase (dětsky) dobrodružný a napínavý. Nevím, na co se koukal kolega LIVINGDEAD, ale profesora rozhodně nikdo nekontaktuje a celé je to trochu jinak.____Na samém začátku filmu se posádka po přistání na Měsíci spojuje vysílačkou se základnou - budete-li poslouchat pozorně, uslyšíte na pár vteřin češtinu.____Přistoupíte-li k Juranovu snímku s potřebným respektem k době jeho vzniku, a nečekáte-li příliš vážný děj, musíte se zákonitě náramně pobavit. (15.10.2008)

Mezinárodní expedice podniká první let na Měsíc, ale po přistání a nalezení britské vlajky vyjde najevo, že tam již v roce 1899 byli vynálezce Cavor, pan Bedford a jeho snoubenka Kate... Selenité a obří housenka jsou dílem Raye Harryhausena, který na filmu dělal jako tvůrce speciálních vizuálních efektů. V anglicky mluvené verzi řekne člen posádky Nevsky: „Tak všecko je tady v pořádku, dva šli už dólu a už to bude brzy tady. Tak poslyš, já ti to povídám takhle.“ (02.01.2017)

Plakátové.info: DOBRODRUŽSTVÍ MIMO LIMITY PŘEDSTAVIVOSTI V….DYNAMATION!!! NECHTE SE VZRUŠIT SEDMI ZÁZRAKY MĚSÍČNÍHO SVĚTA!!!___Pěkné. V první půli (situované do roku 1899 kdesi v Británii) film klame tělem, když prostřednictvím roztržitého vynálezce Cavora přináší spoustu humoru, byť trochu infantilního a nuceného. To se radikálně změní ve zbytku filmu, po doletu na povrch Měsíce, kde se brnká i na vážnější strunu, když se Cavor, coby nechtěný vyslanec lidstva, zpovídá králi Měsíčňanů z válečných hrůz, provázející historii planety Země. Ale hlavní postavou tu není Cavor, ani jeho asistent, či asistentova přítelkyně, nýbrž trikový mág Ray Harryhausen a jeho stop-motion figurky a kamerové a trikové fígle. Epické rozměry měsíčního podzemního města, obří masožravá housenka, samotní Měsíčňané s mušíma očima a protáhlými hmyzovitými čumáky a v neposlední řadě roztomilý vesmírný batyskaf v podobě železné koule – to všechno potěší oko každého, kdo Harryhausenovu práci obdivuje. Zamrzí pouze rychlý konec, který vyšumí jen tak do ztracena, jakoby už tvůrcům došly nápady i peníze. (03.12.2012)