První muži na Měsíci

Ano, ano, komediální nadsázka první poloviny filmu té druhé opravdu schází. Asi nejvíce jsem ale beztak litoval toho, že s sebou pánové (a dáma) do "rakety" nevzali také poskoka Gibbse, a do konce filmu jsem se už nedočkal ani jednoho profesorova výkřiku "Giiiiiiibbs". Atmosféra celého snímku je mile naivní, viktoriánská Anglie, sci-fi a H. G. Wells je jak známo dobrá kombinace, jen opravdu škoda toho, co se odehrává na Měsíci. Uděláno je to hezky, klobouk dolů, ale od prvního setkání s Měsíčňany je to táák zmatené. (27.05.2011)

Tak tohle mě silně zklamalo. Juran je zkušený režisér který natočil pár hodně slušných filmů a podle předlohy Wellse neměl moc šancí to zmrvit. No a podle mého se mu to povedlo. PRvní problém je že se film nedrží vyloženě podle předloho je tu plno odboček a naprosto zbytečných. Druhý problém je že film má plno zbytečných keců a prakticky žádná akce a všechny postavy jsou tak milý a hodní lidé, strašná naivita. No a největší problém ze všech, měly Harryhousena a totálně ho nevyužily. Proč? Pro mě bohužel velké zklamání. (12.06.2015)

Stejně jako Stroj času, jsou i První muži na Měsíci filmem dvou polovin různých žánrů a nestejných kvalit. První část ve viktoriánské Anglii je tak divoce komediální, že jí klidně odpustíte všelijaká logická pochybení a rekvizity z aušusu. Těkavý Lionel Jeffries hraje bláznivého profesora Cavora stejně jako většinu svých rolí všemi částmi těla a obličeje, ale je to onen druh roztomilého přehrávání, pro který k postavě i herci zahoříte sympatiemi. Ty se budou zatraceně hodit ve druhé půli. Triky Raye Harryhausena mají obvyklý půvab (tentokrát spatříme například obří housenku, která Měsíčňanům slouží jako dojnice), ale vypadá to, že jejich prezentaci dali autoři přednost před smysluplností děje. Ledabylé odůvodnění jednání postav se v této efektnější části začne vymykat relativní pozemské kontrole a humor naneštěstí čím dál víc ustupuje scénám, které mají být napínavé. Možná že někdo bude mít opačný názor - že vesmírná část je to, oč tu běží, a naopak ta komediální ho bude iritovat. Pokud se vám ale líbí současně filmy jako 20.000 mil pod mořem i Chitty Chitty Bang Bang, není vyloučeno, že budete nadšeni. 60% (03.12.2010)

Asi by se mi více líbil příběh odehrávající se v roce 1964 než 1899. Začátek mě mile překvapil, skoro to vyznívalo jako sci-fi áčko. Bohužel pak se 95% filmu odehrává v minulosti, a jako bychom odskočili i literárně o 65 let nazpět. Je to blboučké, ale i miloučké. Pár výborných nápadů, zejména závěrečné vyústění, jež mi hrálo hlavou od objeveni slepic na scéně nebo fakt, že vztah (a rozdělení kladných či záporných rolí) člověka a mimozemšťanů není vůbec tak jednoznačný, jak to v podobných filmech bývá obvyklé. Škoda, že je to ke konci uspěchané. Film vznikl jen 4 roky před velkou sci-fi dvojkou (Odysea a Opice) a jakoby předznamenával jejich příchod, přesto to má mnohem blíže ke sci-fi 50. let. (10.07.2018)

Desiatky rokov po Langovej Žene na Mesiaci prichádzajú Briti s niečím podobne vedecky naivným, či skôr ešte viac. Má to ale byť hlavne veľká dobrodružná zábava, žiadne extra podobenstvo, aj keď myšlienka nemôže na záver chýbať. Bohužiaľ to už je dnes pre niektorých v lepšom prípade obľúbené guilty pleasure, pre ďalšiu skupinu nuda, pretože by hodinka a pol bohate stačila. Osobne to beriem ako ďalšie odškrtnutie si Wellsovej filmovej adaptácie do svojho notesu. A mierne ma sklamali aj Harryhausenove triky. (02.09.2018)