Cikánka

"Vedle jak ta jedle." To by nebyl spatny nazev pro film ktery reziruje Philippe de Broca. Takova klasicka osmdesatkova francouzska komedie. Takova klasicka osmdesatkova francouzska komedie ktera se nema za co stydet. Ba naopak. Jsem moc rad, ze v radach prispivatelu se skvi znalci rasoveho genotypu. Pro znalce (k)rasy ty vlasy jsou - kastanove. (19.07.2010)

"Víte, že jste otravné všechny? S těmi Vašimi porody a vůbec vším?" Kdyby se můj život pohyboval mezi majetnickou ex-manželkou, nadrženou milenkou, problémovou dcerou a neposlušně podřízenými úřednicemi, tak bych se z toho možná zbláznil, ale rozhodně bych nehledal útěchu v náruči Cikánky. Mona Romani však není typická zástupkyně svého etnika, protože kromě tančení, krádeží a lhaní umí i řídit auto, číst, okouzlovat na snobských večírcích a hlavně mě bavit. Ostatní se na mě vykašlali. Tedy pan bankéř občas utrousil cosi vtipně sexistického, ale jinak mne bavila pouze ona. Na cestu do pekel bych s ní sice nevyrazil, ale ve snu se tomu bránit nebudu. A ráno hurá do Úřadu. Tam na mě čeká to správné dobrodružství. (12.09.2016)

Docela dost ošidný se v tomhle filmu babrat. Přece jenom fanatickej českej humanista nikdy nespí a aby získal další státní příspěvky na svůj protirasistický program, potřebuje nový a nový rasisty. Takže já jsem na vážkách, protože hlavní hrdinka je cikánka, velmi krásná cikánka, a strašně krade. Jenže napište to v Český republice, kde se musí psát, že krade občan České republiky, a současně psát, že občané České republiky mají negativní postoj k cikánům. Správně by mělo být, že občané České republiky mají negativní postoj k občanům České republiky, jenže aby dostávali humanisti státní peníze musí někdy občany České republiky dělit podle barvy pleti a národnosti, ale jen někdy a jen proto aby ostatním kázali, že nemají lidi dělit podle barvy pleti a národnosti a pak má bejt tahle komedie z roku 1986 vrcholem zábavy. Ať si Philippe de Broca přijde do naší země, to by teprve viděl tu pravou crazy komedii, v podání zbohatlejch mazánků s luxusnímy auty a vilkou s bazénem, který si na rasismus vystavily živnostenský list. (15.07.2008)

Enšpígl je vedle jak ta jedle, protože představitelka hlavní ženské role, Valérie Kaprisky je cikánka asi Boris Becker, akorát že není zrzavá, ale hnědovláska. Což nic nemění na tom, že Broca natočil poněkud potrhlý film, kterému dost chybí, a kdybyste si sebevíc lámali hlavu, co to je, nejspíš byste na to nepřišli. Chválím český dabing (ČT, Ladislav Mrkvička, Naďa Konvalinková a další). (31.01.2010)

Jednoduchá komedie o muži v krizi středních let, která vyústí v celkové bláznovství jeho činů. Hubert Durieux (Claude Brasseur), stereotypem unavený bankéř, podléhá nespoutanému půvabu a dráždivé smyslnosti mlaďounké cikánky Mony (půvabná Valérie Kaprisky). Její temperament, teatrálnost a touha po životě a svobodě ho střídavě dohání k pocitům štěstí a zoufalého zlostného vyčerpání. Náhoda a utrpení se proměňují v tu nejkrásnější romantickou pohádku. Další zájímavé role: Hubertova panovačná milenka Elsa (Clémentine Célarié), Hubertova chápající bývalá žena Brigitte (Stéphane Audran), Hubertova nevděčná dcera Florence (Valérie Rojan), Hubertova oddaná sekretářka Caprot (Marie-Anne Chazel), a policejní komisař (Martin Lamotte), stále honící dětský cikánský lupičský gang. Radost, touha, chtíč jako splněné tužby, pro které vlastně žijeme. Nenáročné, a přesto i tak stále zábavné a lehce vtipné. (20.05.2011)