Smrt za oponou

V řadě ohledů zajímavý film, bohužel vůbec ne jako kriminálka. Skoro bych řekl, že je to odpověď na první film s majorem Kalašem s tváří Rudolfa Hrušínského Vrah skrývá tvář z téhož roku, ale je-li to pravda, je to odpověď chabá, která potěší hlavně příznivce Miroslava Horníčka, plzeňského Divadla J. K. Tyla, Waldemara Matušky, nudistů na Rujáně... A také příznivce překvapivých odhalení, neboť identita zdejšího vraha je tak nečekaná, že vlastně ani pořádně nedává smysl. (06.03.2023)

Odnikud nikam se ubírá děj této nezajímavé a nudné detektivky, v jejímž průběhu mi postupem času bylo víc a víc jedno, jak celá zápletka dopadne. Nejvíce jsem si přál, ať už je konec. Krom toho, že film jako celek je špatný, mi do očí v negativním slova smyslu bilo obsazení pana Horníčka do role vyšetřovatele. Už dlouho jsem neviděl, aby se někdo do hlavní role tak nehodil. (26.01.2009)

Strašně nepovedený film, který nezachránil ani p. Horníček s permanentně vyceněnými zuby. Ale je zábavné ho sledovat kvůli absurdní zápletce, kdy zločinci považují za nejlepší vozit drogy ze Švédska do Itálie člunem na Rujánu, odtam Čedokem do Prahy a odtam pak pomocí baletního souboru. Zajímalo by mě, proč jsou velké části filmu v němčině a ve francouzštině - snad si fakt mysleli, že to bude světové. (04.03.2023)

Předtitulkový rozhovor dvou postav ve francouzštině je neskutečně dlouhý. Po devítiminutovém hrozném začátku však film také nějak moc nespěchá, naštěstí jakmile se na scéně objeví Horníček, je vyhráno. Příběh o zavražděné primabaleríně, vraždě jednoho staršího zvědavého muže a mezinárodních drogových překupnících je zbytečně komplikovaný, zároveň ale herci občas nemají co hrát a nebýt charismatického Horníčka, stálo by to za zlámanou grešli. Sem tam je však divák vytržen z letargie např. záběrem z nuda pláže nebo dramatickou hudbou, kdy jde tanečnici o život. Jinak ale i díky hodně scén v německém nebo francouzském jazyce s českými titulky nebo černobílému provedení to moc velká podívaná není. PS: role Matušky jako drogového převozníka je sice originální, ale úplně mimo mé chápání (23.07.2016)

"Všechen modernismus není k ničemu, když dílo samo mlčí." Tak nevím, ale skoro bych řekl, že veškerý "modernismus" téhle dost průměrné černobílé detektivky (v níž se až moc mluví) spočívá v tom, že se zde kromě češtiny mluví též francouzsky i německy a možná ještě v tom, že tu je kratičký záběr na nudapláž v NDR. V jinak dost zdlouhavém prologu, kde se francouzsky baví dva  drogový dealeři, je docela vtipná situace, kdy Waldemar Matuška (coby jeden z těch dealerů) nadává, že zpěvák z rádia "řve jako pavián", přičemž tím zpěvákem není nikdo jiný než sám Walda. To mě, musím říct, dost pobavilo. Možná víc, než samotná zápletka z baletního prostředí. (27.02.2023)