Reklama

Reklama

Carmen

  • Španělsko Carmen (více)
Trailer

Obsahy(1)

Po filmu F. García Lorca : Krvavá svatba (1981) se španělský režisér Carlos Saura znovu navrací do ispirativního světa baletu a ke spolupráci s výraznou osbností choreografa a tanečníka Antonia Gadese. Tentokrát však do dramatu lásky, žárlivosti a smrti ohnivé španělské cikáuky Carmen, které Gades právě studuje se svým souborem, vkládá Saura ve filmu ještě další tematikou rovinu : vlastní filmový děj, vztahující se k soukrové sféře tanečních interpretů. Souběžně s rodícím se tvarem představení vzniká i milostný vztah Gadese k mladé představitelce Caremen, v němž se stýkají citové analogie současně s nácvikem scén. Saurův film poskytuje bohaté zážitky vynikajících tanečních kreací ve stylu flamenka, jež sjou obdobně jako v předchozím Saurově tanečním díle snímány neokázale při zkouškách, čímž vzbuzují autentický dojem právě probíhajícího tvůrčího procesu,. Za pozornost stojí i hudební stránka filmu, v ním exceluje známý kytarista Paco de Lucia. Na 36. MFF v Cannes 1983 získal tento film Cena za umělecký přínos. Z mnoha filmových adaptací Carmen si připomeňme např. Originální muzikálovou úpravu americké filmu Otto Premingera Carmen Jones. Švýcarský film Carmen (1998) je záznamem představení na salzburském festivalu, jež nastudoval Herbert von Karajan ten také snímek režíroval. Zcela osobitou, aktualizovanou verzi námětu podle Meriméeovy předlohy natočil Jean-Luc Godard pod názvem Prénom Carmen (1983, Křestní jméno Carmen). V klasicky pietním a bohatě výprávném hávu, se slavnými operními pěvci realizoval Bizetovu Carmen /1984) Francesco Rosi. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (81)

Aleee89 

všechny recenze uživatele

Když nepočítám Pedra Almódovara, nemám se španělskou kinematografií moc zkušeností, proto každou příležitost zhlédnout španělský film vítám. A když je to ještě v rámci školy, kdy zabiju dvě mouchy jednou ranou, není nač si stěžovat. Tato verze Carmen samotného Bizeta odsouvá trochu na vedlejší kolej (pominu to, že už Bizetova opera je adaptace), ale to vůbec nevadí. Rytmy flamenca jsou živé a málem vás nutí vyskočit ze židle a tancovat, hudba a zvuk kastanět, to vše je tak vášnivé a typicky španělské, že vás to prostě strhnout musí. A do toho zajímavé prolínání zkoušení Carmen v divadle a osobního života protagonistů, zajímavé spojení filmu na divadle (ne že by to byla novinka, ale tady to dobře funguje). Ke konci jsem možná očekávala větší výbuch vášně, ale i tak mě film rozhodně zaujal. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Upraveno v říjnu 2022. Carmen Carlose Saury je žádostivým temperamentem španělské kultury a života. Carmen je omámením a posedlostí citem, kterému se říká láska. Carmen je vášeň, která slavně a vítězně uchvacuje pod dojmem okamžiku, již však nejde spoutat ani podrobit, neboť náleží pouze momentálním vítězům. Carmen je krása a vzdor, opovržení a hněv, jenž zalévá zrak rudým běsem. Saurova v pořadí již druhá spolupráce se slavným tanečníkem a choreografem Antoniem Gadesem využívá literární předlohu Prospera Mériméea z roku 1847 a ještě slavnější hudbu operní adaptace Georgese Bizeta z roku 1875, aby zplodila vášnivý taneční výjev flamencové žádostivosti. Nebyl by to Saura, kdyby se nácvik představení s touhou po originální tvůrčí seberealizaci nemísil s intimitou soukromého života. To ostatně znamená sice skromné prostředí, přesto stále plné pohybu, emocí, výjevů a bezprostřednosti. Život a umění svázány jsou v pevném svazku, a nad vším ční flamenco - vášeň, důstojnost a posvěcování lidského života. Ústředním párem španělského temperamentu je vedoucí tanečního souboru, utvářející nové představení flamenca o dramatu lásky a žárlivosti, Antonio (velmi dobrý Antonio Gades) a závazkem lásky nikdy nespoutaná mladá tanečnice Carmen (zajímavá Laura del Sol). Z dalších rolí: Antoniův přítel a nápaditý hudební skladatel Paco (Paco de Lucía), nejlepší tanečnice Antoniova souboru a také rivalka Carmen v představení Cristina (Cristina Hoyos), přední tanečník Antoniova souboru Juan (Juan Antonio Jiménez), sebevědomý toreador Escamillo (Sebastián Moreno), či Carmenin milenec Pepe Girón (José Yepes). Saurova Carmen to je zejména neustálé flamencové posvěcování života, národní španělský temperament a vášnivý taneční výraz, jímž se dokazuje láska k umění i k životu. Velmi dobrý tanečně filmový požitek! ()

Reklama

agathon 

všechny recenze uživatele

Úchvatné. Krásné. Tak umělé a stylizované a přitom tak opravdové. Nejsem přílišný poeta, ale když jsem po skončení tohohle filmu vyšel ze sálu a kamarádi se mě ptali, co tomu říkám, neměl jsem slov. A vážně jsem chtěl umět tančit jako Antonio Gades - konečně nějak říct Té Pravé, jak moc jí miluji! Skvělá režie, byť pravda trochu zpochybněná občas nechtěně vtipným castingem a lehce teatrálním herectvím (o to tady ale vlastně jde, ne? Právě v té všudypřítomné stylizaci je klíč - všichni hrajeme divadlo a současně jsme jen uzlíčky nervů). Fascinující Escamillova kamera a skvělá choreografie... Tak to bývá, když klasiku objevíte pozdě! ()

dzej dzej 

všechny recenze uživatele

Zatímco literární předloha Prospera Mériméa využívá ve své době velmi populární rámcové vyprávění, Saura se rozhodl klasický příběh Carmen aktualizovat využitím efektu divadla ve filmu. Přední španělští tanečníci (Antonio Gades, Cristina Hoyos) a hudebníci (Paco da Lucia) zkoušejí taneční představení Carmen, přičemž se literární příběh předlohy začíná probourávat do jejich životů. V osudovém rytmu flamenca, za zvuků castanět a hudby George Bizeta se tak tanečníci ze současnosti ženou vstříc staré známé tragédii… Saurova Carmen je postavena na tanci a jeho choreografii – pohyb a tanec se stává hlavním vyjadřovacím prostředkem nadřazeným i jazyku. Slovo tak ustupuje četným a dlouhým, pečlivě prokomponovaným tanečním scénám. Saurův film je minimálně stylizovaný, v lecčems blízký dokumentu (tento dojem posiluje i autentičnost hlavních představitelů), přesto se jedná o vrcholně dramatické, osudové a tragické dílo. ()

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Je to ještě tanec zasazený do příběhu, nebo už jen příběh zasazený do tance? Těžko říct, ke své smůle mám ale pocit, že spíš to druhé. Ne, že bych muzikály neměla ráda, ale když z hodiny a čtyřiceti minut děje postavy hodinu a půl protančí, začínám se nudit. Zvlášť, když se jedná o hudební styl, který mému srdci zrovna blízký není. V tu chvíli může kdokoliv vychvalovat Paca de Luciu nebo povedenou choreografii, protože já se začínám dívat na tlačítko na ovladači se dvěma šipkami ukazujícími doprava. Jediné, co mě nakonec donutí ho nepoužít, je krásná dějová linie ve stylu "příběh v príběhu". Scény, kde musíte přemýšlet nad tím, zda-li se jedná ještě o hrané divadelní drama, nebo už o životní příběh dvou hlavních herců. Ano, v konečném důsledku je sice vše jen film a za vším nakonec naskočí závěrečné titulky, ale aspoň ten malý názkak toho, že se hra může proplétat s životem, vždy ocením. ()

Galerie (27)

Související novinky

Zemřel režisér Carlos Saura

Zemřel režisér Carlos Saura

10.02.2023

Ve věku jednadevadesáti let zemřel jeden z nejvýznamnějších španělských filmových tvůrců historie, režisér a scenárista Carlos Saura. Sám přitom měl hned zítra obdržet na španělských národních cenách… (více)

La Película – festival španělských filmů

La Película – festival španělských filmů

12.02.2009

Příznivci španělské kinematografie si mohou již nyní zakoupit vstupenky na čtvrtý ročník festivalu La Película, který se bude konat od 24. - 28. února v pražském kině Světozor a od 17. do 21. února v… (více)

Reklama

Reklama