Čekání na déšť

Kachyňa dokáže aj z poflakovania po prázdnom rozostavanom sídlisku urobiť zaujímavú záležitosť. Nemalú zásluhu na tom má aj sympatická malá Alenka, ktorá v horúcom lete celkom sama prežíva svoje lásky. Platonické, skutočné, nechcené aj sklamané. Často tu čítam označenie ako pedofilná záležitosť, ja som to prežíval celkom inak. V dnešných filmoch sa môže človek vcítiť do mimozemšťana na ďalekej planéte alebo stredovekého rytiera, a tu mi Kachyňa ponúkol nefalšované vcítenie sa do pocitov 12-ročného dievčatka na sídlisku v 70-tych rokoch. Chvíľu dieťa, chvíľu ale dospelá, keď pri zábere zdola vyzerá párkrát ako Uma Thurman a tanec na streche nemohol pripomenúť nič iné ako jej legendárny twist. Len tá hudba k tancu tu bola príšerná. Zato americký pochod hore schodmi pri vábení to vynahradzuje. –––– Zrcátko, zrcátko, kdo je na sídlišti nejhezčí? (20.06.2014)

Určitě nepatří k nejlepším Kachyňovým kouskům, nicméně malá Dita Kaplanová je skvělá a vyvažuje trochu ten příběh tak trochu o ničem. Ovšem pokud tu připadá někomu něco pedofilní, tak má tyhle sklony sám nejspíš, nečíst to tu u někoho, nic podobného by mě v souvislosti s tímto filmem vůbec nenapadlo. Mimochodem hudba mi už od začátku hrozně připomínala motivy z Majora Zemana a ejhle on tu hudbu taky dělal mistr Liška - a čistě náhodou se obojí natáčelo ve stejném roce zhruba. Náhoda? Možná se mu k Zemanovi nechtělo vymýšlet nic nového...Což bych asi pochopil :o)) (07.11.2019)

Na Kachyňovy rodinné filmy se vždycky velmi příjemně kouká a tohle není výjimka, i když se zde režisér spíše opakuje a nic moc nového nepřináší. Co film řadí do nadprůměru je vhodně zvolená živelná představitelka hlavní role a také výborná kamera, která zajímavě přetváří obraz normalizační Prahy a jejich sídlíšť na něco až esteticky povznášejícího. (04.05.2009)

Uniformní sídliště konce sedmdesátých let s minimem zeleně, rtuť teplotoměru vysoko překračuje třicítku, spíš se blíží čtyřicítce, v ulicích aby člověk člověka pohledal, nuda, nuda, nuda... Čeká se na déšť, na konec prázdnin. Zní to skoro depresivněji než u Čekání na Godota, i když v tomhle Kachyňově snímku je k optimismu větší důvod. Dvanáctiletá Alenka se utíká do vlastního světa fantazie a občas si povídá s panem Tarabou či pošťuchuje se zrzavým klukem s hadicí. Míjí se na schodech s mladým Bartoškokou a tlukot srdíčka také testuje při seznámení s vojákem Pavlem... Občas jsem si říkal, co by Alenka, které o prázdninách tak chyběly kamarádky, co by tak asi dělala v takové situaci dnes? Zasedla by k PC a zapla některý z komunikačních programů (ICQ, Skype, MSN, Jabber, Yahoo Messenger) nebo chatovacích serverů či diskuzních fór? Osamělá by zřejmě zůstala úplně stejně... Vlastně určitě.... Kachyňovi se tahle poetická perlička docela povedla ;-) (03.03.2010)

Dětský film. Nuda a boj s ní proszřednictvím dvanáctileté dívky. Prázdnonové dny jsou stereotypní a nudné a na svých vycházkách pravidelně potkává několik zajímavách postav. Ať je to populární herec, mladý voják, který je doma na dovolence, postarší slepec se psem Zorou, či rošťácký zrzek. Pohledy na sídliště trochu ůsobí depresivně. Vylidněné ulice a rozpálený beton cítíte až na obrazovce. (06.03.2008)