Duhová kulička

Po zklamání z Přijde letos Ježíšek jsem si říkal, jak je možné, že dnes, při té absolutní tvůrčí svobodě, nejsou filmaři schopní natočit nic tak dobrého jako „za totáče“. A namátkou sáhl do filmotéky. Vypadla z ní Duchová kulička. Jakoby chtěla potvrdit mé úvahy a ještě mi po Svatém Vincetovi ukázat rozdíl mezi českým filmem a Hollywoodem. Když jsem tu kuličku zvedl a podíval se skrz ni, viděl jsem krásný, lidský příběh o dětství i o stáří, o životě i o smrti, o tom, co je a není důležité a o tom, jak se dívat na svět a naplno si užívat života i když už to "špatně chodí". Úsměvný i smutný, realistický přesto zahalený do kouzelné atmosféry poetické lyriky, a především výtečným způsobem vyprávěný. Na čemž má podíl nejen výborný Karel Kachyňa, ale také excelentní Lubor Tokoš v jedné ze svých nejlepších rolí. Film, který za třicet let nezestárl ani o den a dokonce bych řekl, že je dnes silnější a jeho poselství naléhavější než kdy dřív. (06.01.2015)

Krásný poetický příběh o vztahu malého chlapce a jeho svérázného venkovského dědečka. Mnoho hezkých, dojemných i velice vtipných momentů s příjemnými herci, kterým svým výkonem vévodí Lubor Tokoš. Drobným zklamáním byl pro mne klučina v hlavní roli, v níž jsem si neustále během filmu představoval Tomáše Holého a myslím si, že tomuto příběhu s ním, bych nemohl nedat pět hvězdiček. 80%. (11.10.2016)

Příjemná vzpomínka (i) na (mé) dětství. Ovšem Kachyňa umí vyprávět mnohem lépe a obvykle mívá i cit pro lepší herce. Příjemný film s několika hezkými nenucenými moudry na jedno zhlédnutí. Oceňuji místy jemný, úderný a nenucený humor od strýce (Kohuth). I v postatě primitiv se dá zahrát s lehkostí která neotravuje. 65% (16.01.2015)

Kachyňa jak ho miluji - poetické vyprávění prodchnuté silným smutkem, jaký zná jen svět dětství. Na televizní film a jednoduchý příběh se Kachyňovi skutečně podařilo vytvořit působivou atmosféru, celou škálu emocí, vícevrstevnou a nemoralizující výpověď o vztahu mládí a stáří. A decentní dětská erotika vrcholící scénou u rybníka je skutečně neopakovatelný zážitek. (13.07.2012)

Spojení Kachyňa, Fišer, Tokoš a romantika dětství, to je u mě za pět hvězdiček. Děda a vnuk. Ti dva mají cosi společného. Cosi, co je sbližuje. To cosi se jmenuje "nespoutaný, hravý a odvázaný přístup k životu". Nádherná poezie viděná dětskýma očima určená pro malé i dospělé "děti". Nebojím se dát v tomto případě nejvyšší hodnocení, na rozdíl od ostatních. Jaký musí být český rodinný film, aby si zasloužil vaši nejvyšší pochvalu? Co vám všem "čtyřkařům" vlastně ještě chybí k dokonalosti? Já vám to povím. Vážíte si svých pěti hvězdiček více, než si opravdu zaslouží. Nebojte se hodnotit nejvyšší známkou i ty naše české filmy. Nejsou všechny jen na maximálně čtyři, nebo dokonce i méně. Přihlédněte k roku vzniku hodnoťte obsah a ne modré filtry. (05.05.2014)