Fany

Dve Jiřiny v najlepšej forme pod vedením výborného Kachyňu. Silné štyri hviezdy a od piatich film delila len jedna nevhodná scenáristická barlička so zlodejskou mafiou. Dalo by sa to vyriešiť aj krajšou psychologickou cestou, čo by sa do takého pekného filmu viac hodilo. Tým zápory končia a dokonalé výkony ako železnej lady filmovej Jiřiny, aj jej sestry Fany Františky ma dostali. Každý človek chce k niekomu patriť, byť milovaný, byť užitočný, či má za sebou medicínu alebo pomocnú školu. Takéto posolstvo a podobné rozdaval Kachyňa svojimi filmami často. –––– Co tam budu dělat? Já chci chodit do zaměstnání. (07.07.2015)

Fany? Nijak zvlášť. Nejslabší jsou ty momenty, které se netají komediálními ambicemi, a jejich protagonisté; Oldřich Vlach s Petrem Čtvrtníčkem v rolích kostelních čórkařů ujdou, ale Miroslav Donutil nebyl ve své předchozí kariéře více mimo, přestože později mnohokrát. Nebýt intruzí komiky, jde o film, který oligofrenii pojednává citlivěji, než bývalo zvykem. Kachyňu s Hubačem šlechtí, že fóry jsou zřídkakdy na účet prostoduché Fany. Naopak srovnání různých druhů duševního mrzáctví i díky čím dál vzácnější čistotě filmové formy nepozbývá na aktuálnosti, naopak. Bohdalová fascinuje při bližším zkoumání tím, že svou postavu nepojímá výrazově jinak než jiné [dejme tomu notorická Dáša Fuchsová] a blbost z ní i tak prýští. I bez vyděračského potenciálu pramenícího z politováníhodné slaboduchosti excelují Jiřina Jirásková v roli cynické primářky a Martin Huba, ne-československy předabovaný Luďkem Munzarem. Zásluhu na jedinečně melancholické náladě filmu mají Petr Hapka a Eric Satie, jemuž tentokrát mnohé dluží, aniž by to stálo za zmínku v titulkách (Gymnopedie no.2). Ty bys mohla vystupovat v televizi. (13.10.2018)

Jediné, co na tomto filmu lze hodnotit kladně, je herecký výkon Jiřiny Bohdalové. Jinak na mne celkově působil odpudivě. Podle mého názoru se tu normálně choval jen ten vlčák a ty kočky v útulku. Jirásková v roli Fanynčiny sestry i Donutil v roli kostelníka vystupovali jak imbecilové. Člověk žasne, jak si tvůrce filmu představuje kostelníka, to jeho oblečení i chování, to je naprosto scestné. A ten závěr s věnováním všech peněz psímu útulku, když už je Fany mrtvá, to je opravdu „hluboká a vznešená“ myšlenka – pitomé gesto. Znovu bych se na to nemohl dívat, i kdyby mi za to zaplatili... (10.08.2008)

Takový slušný film, ale žádné veledílo - rozhodně Kachyňa umí líp. Bohdalová opravdu hraje skvěle - navíc se skvělou maskou, připomenul bych ovšem i Jiřinu Jiráskovou, která vytváří k Bohdalové skvělý protipól a navíc neměla tak vděčnou roli. Bohdalová získala České lva, nominován byl film a scénář - což ovšem po zásluze proměněno nebylo. (17.07.2003)

Pod režisérskou taktovkou Karla Kachyni se zde scházejí Jiřina Bohdalová a Jiřina Jirásková. Fany v podání Paní Bohdalové je přímo smutně roztomilá. Nejvíce se mi líbilo oslovování vlčáka přízviskem Pane divoký. To bylo neuvěřitelně krásné. Jiřina Bohdalová zde podala ojedinělý herecký výkon. Ovšem k její silné výraznosti jí v tomto filmu pomohla její role. Jiřina Jirásková zahrála svůj part naprosto zkušeně a rutinérsky. Bohužel mne trochu zamrzelo, že celý film byl jakousi exibicí v ukazování vztahu Jiřiny Jiráskové k její psychicky nemocné filmové sestře. Nevím, nejsem žádný profesionální scénárista, ale mám pocit, že tento scénář by mohl být ještě bohatší. Nemám zde sebemenší problém s vykreslením charakterů postav, líbí se mi herecké výkony, ale celistvě tomu zkrátka něco chybí. Něco na co jen tak nezapomenete ani po skončení filmu. V uvozovkách tím film na mne malinko působil jako polotovar, možná i účelný polotovar. Jen dobře natočená, příjemná podívaná. Bohužel díky absenci nějaké další myšlenky i lehce zapomenutelná podívaná. (22.11.2011)