Král Šumavy

Ponuré hororové drama Karla Kachyni, které nastartovalo jeho uměleckou kariéru. Kameraman Josef Illík si záběry vyloženě užívá a mazlí se s nimi, na svou dobu sakra novátorská práce. Hudba Miloše Vacka řádí jako z amerických sci-fi hororů 50. let. Na nějakou ideologii se můžu vykašlat, žádná tam není, takhle to v pohraničí prostě fungovalo. Král Šumavy je spíš dobrodružné drama, ve kterém hlavní roli hraje chlapská odpovědnost. (07.12.2018)

Znovu jsem se podíval, už tehdy se mi zdálo, že to určitě bylo jinak. Věřím, že v obrazu doby (komunistické moci) Karel Kachyňa nemohl mít v hlavě kompas na pravdivé informace. Důkazem toho budiž fakt, že skutečnou pravdu znala pouze tajná policie. Navíc se to muselo točit podle scénáře Rudolfa Kalčíka. Na druhou stranu i přes pokroucený obraz Krále Šumavy, jde o profesionálně natočený film. Nasnímaná pochmurná Hamerská slať a spleť holých větví v závoji mlh v hlubině času je mocné kouzlo filmu. Dovedla jaksi utlumit ten ideologický balast. Proto si nemyslím si, že je to vyloženě špatný film. (09.02.2016)

Černobílá kamera dotváří ponurost filmu. Pravdivý příběh o poválečném prostředí na hranicích odehrávající se na Šumavě. Drsné podnebí, drsní lidé. Převaděči proti pohraničníkům. Na Šumavě ( a nejen tam) byli převaděči v každé době. Každá doba měla své hrdiny. Ať už to byli pohraničníci, převaděči nebo lidi, co chtěli jít za svobodou. Karel Kachyňa předvedl výbornou práci. Radovan Lukavský je nezapomenutelný. (26.11.2008)

V Králi Šumavy se střetávají dvě etapy ve vývoji české kultury (kinematografie). Etapa "umění" prodchnutého ideologií, onoho až mýticky/metafyzicky černobílého světa, v němž je jasná hranice světla/stínu – dobra/zla a pozvolna se rodící nová vlna českého filmu. Povšimněme si, jak smrt krále Šumavy mysteriózně změní klimatickou situaci. Lze právem předpokládat, že inkriminovaný živel ve služnách imperialismu nejen že pomáhá převádět nepřítele lidu do bašty západu (odporné mlhavé nicoty na obzoru jménem Bavorsko), ale zároveň je zodpovědný za nelidsky hnusné počasí. Jeho zabitím dojde k hydrometereologickému zázraku... Dokonce i sloupy elektrického vedení hučí jinak. To je ideologie ve filmu... plíživá, nenápadná, odporně sugestivní. Dokonale podprahová. Patří k ní i kresba atmosféry pohraniční stráže, místa čirého kamarádství, správného chlapáctví (jehož archetyp, věrně kráčející ve stopách soreláckého románu alá Režáčův Nástup, ztělesňuje ostře řezaná Radovana Lukavského), doznívající harmonie ze staveb / dolů rodícího se socialismu... K heroizujícím tendencím přispívá i kamera, která často hrdiny zbožně snímá z podhledů a v kompozicích, připomínajících dobové výtvarné umění. Přesto si Krále Šumavy netroufám prohlásit za stejný balast, jakým je např. normalizační patlanina Major Zeman. Narozdíl od něj je totiž tohle dílko velmi kvalitním kouskem filmařiny a dokonalou ukázkou zvládnutí základních mechanismů manipulace a sugesce. Atmosféra prostě a jednoduše utkví, už proto, že je účelově vybičovaná do děsivé až horrorové ponurosti, ze které pak těží celá generace detektivek. Přesvědčivá práce s (polo)detailem, subjektivní "ich" kamerou, střihem a hudbou připomíná skutečně záblesk principů rodící se "nové" kinematografie, která se od neosobnosti stahovala do úzce subjektivní sféry postav. Je to zvrhlé, ale podle mého na místě. Nehodlám z těchto řádek vyvozovat nějaké důsledky. Král Šumavy je výtečně natočený "thriller" s bizarní ideologickou kostrou, kterou jsem nastínil. Pokud však nad touto úmyslnou manipulací necítíte alespoň malé zhnusení, není s vámi všechno v pořádku. A ještě marginálie: Denny, prosím tě, četl jsi o 50. letech někdy něco? Z tvého komentáře se mi protáčejí oči v důlcích... (28.11.2004)

Z filmárskeho hľadiska pôsobivý a napínavý dobrodružno-špionážny film, natočený v atmosférických lokáciách, sledujúci zaujímavý príbeh a sympatické postavy stvárnené šikovnými hercami. To, že z dobrých robí zlých a zo zlých dobrých, je nezmazateľná ideologická stopa režimu, ktorou síce osobne opovrhujem, ale môj divácky zážitok z tohto dobrého remesla neskazila. (7/10) (29.11.2012)