Fimfárum Jana Wericha

Kdysi měl krátký animovaný film čestné místo jako předskokan hlavního programu. Bohužel dnes je nahrazen dunící reklamou a trailery. Krátké snímky ale vznikají dál, protože česká škola animace má dlouhou tradici a nechce se vzdát bez boje. A když už vznikly v docela krátkém časovém období dvě povídky z Fimfára, proč neudělat celovečerák? Jenže výsledek je diskutabilní. Připomíná mi totiž závěrečná představení daného ročníku JAMU nebo DAMU, ve kterých dostává každý student příležitost ukázat, co všechno se naučil. Fimfárum je nabito nápady a hravostí, ale nic nedokáže zakrýt fakt, že jde jen o rozpohybovanou ilustraci Werichova textu. Jako předfilm v art kině by každá jednotlivá pohádka fungovala na sto procent. Jako celovečerák je však tato hýbající se kniha poněkud jednotvárná. (12.10.2009)

Knížka Fimfárum patří k modelu moderní pohádky pro současného konzumenta a na mnoha školám taktéž k základní literární výbavě studentů. Ruku v ruce se samotným mistrovým hlasem (samozřejmě že tím mistrem nemůžu myslet nikoho jiného než Jana Wericha) jsou tyto pohádky nezapomenutelné. Moderní a rázný humor, všechno otočené proti toku faktů jak se to v jiných pohádkách zažilo. Navíc každé vyprávění tu dostává podobu neopakovatelného uměleckého zážitku. Skvělá animace jakoby ve švankmajerovském duchu, svěží humor a roztodivné ztvárnění jednotlivých postaviček lze přičíst jednoznačně k duhu. Jinak mísení loutek s papírovými figurkami a hlavně takovou syrovou animací ovšem maličko nezapadá. Alespoň tedy mě to bilo do očí. Ovšem pak opět musím vyzdvihnout podobnost hlasů pana Wericha s postavou vypravěče v podání Oty Jiráka. Režisérská dvojice Aurel Klimt a Vlasta Pospíšilová se odvážně pustila do pořádného oříšku a krom onoho svérázného humoru postihli taky občas morbidní a tajemné motivy jako je peklo, mrtvoly a další nadpřirozené či záhrobní lahůdky. Taktéž mistři zvuku si dali náležitě záležet a všechno to skřípání, praskání a také hudební doprovod k celku jednoznačně sedí. Zkrátka nemůžu dát míň než 4 a 1/2 hvězdičky. Na těch stoprocentních pět to není, hlavně pro tu leckdy maličko rozháranou souhru animací, ale jinak je to výjimečný počin pro současnou českou kinematografii. (02.01.2005)

knižní předlohu jsem četl před maturitou a moc se mi líbila, s filmovým zpracováním už to ale tak slavné není.. největším problémem filmového Fimfára je totiž nevyrovnanost jednotlivých povídek, takže zatímco ta první (a zároveň nejdelší - Až opadá listí z dubu) mě po všech stránkách nadchla, další povídky mě převážně nebavily.. jako pocta knize fajn, jako samostatný celovečerní film už moc ne.. 3* (12.04.2013)

Aj keď je kvalita jednotlivých poviedok kolísavá (hlavne tá posledná je akoby robená, čo sa týka príbehu, nasilu), po technickej stránke sú všetky poctivo spracované, plné detailov. Škoda, že v niektorých scénach je použitá lacná plôšková animácia. Najviac sa mi páčili poviedky Až opadá lístí z dubu a Lakomá Bárka. Hodnotenie: 80% (01.10.2013)

Možná je to tím, že jsem na Werichovi nebyl odkojen jako zřejmě většina zde hodnotících, ale tohle byl fakt celkem děs. Výtvarná forma - ano, originální, ale vidět to jako dítě (těm je to primárně určeno, ne?) tak se dosud pomočuji. Berte mne zároveň za naivního, infantilního staromilce, ale v mém světě by měla mít pohádka pointu (Lakomá Barka) a nějaké morální / mravní ponaučení. Z Fimfára jsem si odnesl hlavně dvě, ač, pravda, možná trochu kontroverzní - "Jsi-li kořala, neschopný živit rodinu, nabídni čertovi za úrodu svého syna a pak ho díky náhodnému setkání s bezďačkou zachraň. Začneš-li opět nekontrolovaně chlastat, nech ze sebe od čerta udělat za svou duši abstinenta a pak s ním vyjebej." a "Sázej Lotynku a chlastej kmínku, jak se ti jen ráčí, dřív nebo později ti opilecký sen vyjeví, kde najít prachy bez práce a ještě zjebeš ženu, že ti nevěřila"... 20% (18.10.2017)