Naděje

Ponurý film, kterému dvojice Rudínek a Hanička dodává vzlet a noblesu ušmudlanou od uhlí. Obecně filmy s alkoholiky nemám ráda, ale Hrušínský se role chopil natolik geniálně, že mi jeho myslivečkování ani nevadilo. Kachyňův režijní rukopis se zde již naplno vykresluje a divák je filmem zcela uhranutý, přestože je prostředí ohavné a lidé v něm na první pohled nezajímaví. (25.11.2019)

Jak zpívají/rapují polští WWO: "Ona kurwa a on kradnie!" On je typický příklad, hodný, pracovitý, ale chlastá. Ona je hodná a pořád něco hledá, bojí se být sama a tak, snad i díky prostředí, v němž se nachází, je družně společenská. Dva obyčejní lidé, na které se dá nakydat spoustu špíny a bláta. Udělají to však jen idioti a Slušní Češi. Naděje je herecký koncert nejen dvou hlavních představitelů, ale i prostředí, v němž se odehrává. To hraje velmi důležitou roli. Pobaví Peterka a Pan Tau ve vedlejších rolích. (15.03.2017)

Nepochybuji o hereckých výkonech ani o režisérově snaze věrně zachytit problém alkoholika a holky pro všechny. Přesto... na mě tenhle film ubíhal příliš pomalu a bez nějakých větších zvratů. O osudech obou hrdinů se toho taky moc nedozvíme. Jak Kachyňa, tak Hrušínský s Hegerovou mají lepší a zajímavější filmy. (15.12.2011)

Dva zoufalci v zoufalé situaci. Kachyňa ale umí příběh odvyprávět a Hegerová i Hrušínský zahrát. V industriální krajině dokáže Kachyňa najít krásné obrazy spočívající hlavně v tom, že ukáže, jak je holá, zničená a obnažená na dřeň. A to samé platí o příběhu lásky mezi ochlastou a zoufalou ženskou, která hledá trochu něhy v každé mužské náruči (tedy rozhodně ne prostitutka, jak píše pomatený distributor). A nakonec se té lásky dočká, i když v jiné podobě, než čekala. KOUSEK DĚJE Lucinův odchod je gestem lásky, on ví, že by ji stejně už jenom zas a znovu stahoval na dno. Naděje je jenom možnost, není příslibem nebo dokonce slibem, že všechno dobře dopadne. /30. 7. 13./ (30.06.2013)

Postava Lucina jako personifikovaná naděje Magdina, postava Magdy jako personifikovaná naděje Lucinova (srov. epickou sekvenci od jízdy Tatrovky po probuzení). Na nádraží Lucin vždycky dojde, ale do vlaku už ne. Nakonec ale potká i ty králíky. (Jak málo a jak banálního Kachyňovi stačí k představení snu!) V úvodní scéně je Lucin ukázán jako zdatný chmaták, což vyvolává představu jisté minulosti a jisté praxe, kterážto představa je ale později narážkami na jeho skutečnou minulost popřena. Hrušínský lůzry uměl báječně a kdo by tak zahrál setkání na nemocniční chodbě a Hegerová jako herečka? Ano! Komentáře: vypravěč, Marthos, Sarkastic. Vrcholné číslo zlaté střední cesty mezi tzv. socrealismem a tzv. novou vlnou. Že Radek99 nevidí žádné poetické pasáže, lze vysvětlit jen tím, že poetikou je tato sociální balada prodchnuta od začátku do konce. (23.08.2020)