Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Příběh samorostlého muže, který má prožít zbytek života v nemocniční izolaci. Děj se odehrává v roce 1960 na infekčním oddělení jedné nemocnice, kde je jako bacilonosič izolován starý Prepsl, světoběžník a tulák bez rodiny, člověk s osobitým pojetím svobody. Zpočátku odmítá přizpůsobit se tvrdým podmínkám izolace a několikrát se pokusí o útěk, ale časem naváže přátelství s dezinfektorem Kafkou, uklízečkou Katkou, mladičkou pacientkou Mankou a se svým spolubydlícím, stejně postiženým dědou Bartůňkem. Vztah k těmto lidem způsobí jeho proměnu. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (203)

topi 

všechny recenze uživatele

Karel Kachyňa opět dokazuje, jak stačí málo ke štěští a dá se natočit dokonalý a lidský snímek. Tahle hořká a v podstatě dost smutná komedie je hereckým koncertem Rudolfa Hrušínského a Ludovíta Grešša (výtečně nadabovaný Otou Sklenčkou). Kamera Jana Čuříka přímo vtahuje do děje a občasný překrásný hudební motiv na foukací harmoniku od Luboše Fišera je jako by po srdci hladil samet. Jedinečný film, který nepostrádá touhu po svobodě, životě a lásce. Pane Kachyňa - smekám před Vámi! ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Film, ktorý svojou zamatovou hebkosťou dokáže pohladiť dušu diváka ako máloktorý iný film. Jednoducho a prirodzene. Tematicky sa jedná neskutočne hodnotný film s krásne vypovedateľnou hodnotou ľudskej ľudskosti, založený na úplne jednoduchom princípe, ktorý však zaručene funguje. Krásny film, hrejivý. A dokonalý Hrušínský. 95%. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Příjemný příběh o lidské naději i v dobách kdy vás život srazí na zem. O tom, že není potřeba si stěžovat, ale z každé situace si vzít to nejlepší a svým počínáním povzbudit život těch druhých. Smutně humorný příběh o panu Prepsloví (skvělý Rudolf Hrušínský), který se kolem roku 1960 dostane do nemocniční izolaze. A přitom je pro něj nejdůležitější svoboda a volnost, prožil toho hodně a svými historkami baví všechny, protože nikdo nemá ani špetku odvahy byť jen k části toho, co on prožil. Každý se hrabe ve svých malichernostech, snaží se ty druhé přechytračit, ale toho krásného života si nedokážou užívat tak, jak si to život zasluhuje. Svým chováním a radostí ze života dokáže nakazit a ovlivnit životy i lidí kolem sebe. Z pacientů mladou Manku (přírodou bohatě obdařená Veronika Jeníková), či starého Bartůňka (Ľudovít Greššo), na kterého jeho potomci kašlou a využívají ho. Také personál nemocnice je jím okouzlen a fascinován, tak jako primář (Bořivoj Navrátil), vrchní sestra Růžena (Libuše Švormová), dezinfektor Kafka (Josef Somr) a uklízečka Katka (Blažena Holišová). Je to nádherný příběh, ve kterém je obrovská radost ze života a který nám říká, abychom se nebáli užívat si života tak, jak si to zaslouží. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Další brilantní film Karla Kachyni. Přesně vyvážená porce komiky a tragiky, bezvadné proklesení postav a hluboce lidský příběh. Na celé čáře kraluje výtečný Rudolf Hrušínský v úloze světáka Prepsla a ostatní herecký osaz mu zdatně nahrává. Nejlepší pasáž filmu, je, jak se stará o svého spolubydlícího "dědka" Bartůňka, o kterého rodina nemá moc zájem. V této pasáži je opravdu tenká hranice mezi smíchem a smutkem. Zdá se divné, že by mohlo spojení psychologického dramatu a komedie fungovat. A funguje. Bezchybně. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Nemocniční pokoj u mě vyvolává cosi nepříjemného. A co teprve infekční oddělení, na kterém pacienti mají ve střevech baktérie a serou jak najatí. "Salmoneloza hovnoza", jak neodolatelně pronese ve filmu pan Hrušínský fatální větu, ve mně evokuje jen nutkavý pocit mít tenhle film za sebou. Zkrátka, já se z filmu neposral. Ovšem pozor, to neznamená, že ten film není kvalitně natočený a zahraný. Mistr Kachyna mě, coby diváka, zavřel na pokoj se starou českou hereckou školou, kterou výborně uvěřitelným způsobem reprezentuje zejména Rudolf Hrušínský. Herci okolo něj mu zdařile sekundují, po stránce herecké nemám námitek. Jenže film by to neměl být jen o hereckém výkonu, popřípadě výkonech jednotlivce či více herců, ale měl by také bavit, strhnout. Obyčejný lidský příběh o obyčejné infekční, a dodávám hnusné nemoci, je však plochý, a výrazově málo průrazný. Nedovedu si například film představit bez Hrušínského. Když si odmyslím jeho figuru, je film plný epizodních charakterů, a o to víc vyjde na zřetel jeho málo barvitý příběh. Řemeslně zdatný režisér divákovi nedopřeje, aby si od vůně lizolu a nemocničních halen, tak nějak odpočinul, a jen v jedné restaurační sekvenci, opustíme brány nemocničního zařízení. Film má naštěstí dobře napsané dialogy, a s nimi ten statický ráz příběhu nějakým způsobem plyne. Plyne, ale nepádí kupředu sám, nýbrž ho posouvají herci. Kachyna nikdy neměl cit pro tempo svých filmů. Tento jeho film je zářným příkladem roztahaného filmu, možná nejzdlouhavějšího z jeho režijní filmografie. Práce s herci je až téměř obdivuhodná, jak i z nevelkých rolí dokázal režisér vykřesat něco, co už v soudobé kinematografii delší dobu chybí a chybět bude. Na příběhy obyčejného lidství, na ty byl mistr Kachyna kadet, tentokrát se však zdržel v nemocnici až nezdravě dlouho. Pocit, že ležím na lůžku a chce se mně opakovaně srát se dostavil, a to prosím pěkně, nejsem pesimista, ale zkrátka a dobře, jak jsem tak ležel na tom lůžku a volal "sestři, sestři", tak jsem nevolal jen tak nadarmo. hovno jsem měl v zatáčce, ale co hovno, byl to jenom bublající sajrajt se zvukem připomínající závody Moto GP, ta píča jedna sestřička, mně nepodala bažanta a já byl nucen to pustit pod sebe. No a tak nemám nejlepší vzpomínky na infekční oddělení, kde mně zjistili i další choroby, které doposud nebyly objeveny a vědci je za pomoci mých vzorků bedlivě zkoumají. A musím vám říct, že jsem se styděl, jak jsem se posral. Ta sestřička byla hodně sexy. Uklízela to v rukavicích a smrad to byl, jak když otevřou rigol s hajzlem plným hoven, co nasral otylý člověk za 50 let. Tu sestřičku jsem pak za rok potkal v tramvaji. Hned mě poznala a na celou tramvaj spustila: "Jééé, zdar, to jsi ty, co jsi se před rokem na infekčním posral." No a z ostudy jsem měl vlněnou šálu. Mé hodnocení: 40% ()

Galerie (42)

Zajímavosti (25)

  • Prepsl (Rudolf Hrušínský) a Bartúňek (Ludovít Greššo) hrajú krátenú hru z názvom Bulka. Pri Bulke sa používajú mariášové karty. Bulku môžu hrať dvaja až traja hráči. V prípade, že hrajú 3 hráči, jeden vždy pauzuje. Jedna hra sa teoreticky môže hrať aj pol dňa. Táto hra sa v 18. storočí dostala do Čiech z Talianska, kde ju poznajú pod názvom Trappola. (Raccoon.city)
  • Približne v čase filmu 28:15, keď sa Prepsl (Rudolf Hrušínský) pýta pána Bartúňka (Ludovít Greššo), ku komu by najradšej išiel domov, si zároveň číta Zemědělské noviny. Dej filmu je ale situovaný do roku 1960 a Zemědělské noviny začali vychádzať až v roku 1964. (Raccoon.city)
  • Film sa voľne inšpiroval skutočnou udalosťou epidémie brušného týfusu v roku 1958 vo vtedajšom Československu v Slovenskom meste Žarnovica. Nákazu na Československo priniesla svokra jedného z obyvateľov Žarnovice. Žena, ktorá prišla z bývalého Sovietskeho zväzu, nebola priamo nakazená chorobou, bola bacilonosička ako pán Prepsl (Rudolf Hrušínský). Prišla z oblasti, kde už bol týfus rozšírený. Rodina, ktorú svokra navštívila, bývala neďaleko motoristického štadióna a choroba sa dostala do studne. Zhodou okolností sa v tom čase konala v Žarnovici športová motoristická udalosť, ktorú navštívilo niekoľko tisíc ľudí. V horúcom májovom počasí sa množstvo návštevníkov napilo zo studne. Prvé príznaky choroby sa prejavili až po niekoľkých dňoch a Žarnovica sa stala ohniskom nákazy. Prípady nákazy sa začali objavovať po celom Československu. Zistilo sa, že týfusom sa ľudia nakazili práve na motoristických pretekoch, ktoré navštívili. Ochoreli nielen domáci motoristi a fanúšikovia, ale aj motoristi, ktorí pricestovali zo zahraničia, presne takýmto spôsobom sa nákaza rozšírila aj vo filme. (Raccoon.city)

Související novinky

Bořivoj Navrátil: 1933 - 2011

Bořivoj Navrátil: 1933 - 2011

01.11.2011

Po dlouhé, těžké nemoci zemřel dlouholetý člen činohry Národního divadla herec Bořivoj Navrátil. Kroměřížský rodák studoval na ekonomické škole v Jihlavě, následně na brněnské JAMU, kde absolvoval v… (více)

Reklama

Reklama