Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Alena Mihulová, Jiřina Jirásková, Ondřej Vetchý, Oldřich Vízner, František Husák, Jiří Růžička ml., Otto Lackovič, Vladimír Hlavatý, Bořivoj Navrátil (více)Obsahy(1)
Mladičká zdravotní sestra Marie Sahulová (A. Mihulová), „poslední panna na intru“, se rozhodne, že se stůj co stůj stane opravdovou ženou. Jenže má smůlu, vrátný ji přistihne s pacientem a ona musí za trest do zapadlé pohraniční vesničky. Její kolegyní se stane moudrá a zkušená žena, zvaná Babi (J. Jirásková), a ta dívku svérázným způsobem zasvěcuje do života a vede ji po stezkách jeho strastí i krás. Mariin příběh se vine množstvím pestrých epizod, je zalidněn rázovitými postavičkami, jejichž život je otevřený „sestřičkám“ vždy důvěrněji než jiným lidem… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (161)
Syrová poetika života - trpká i úsměvná ... nadčasová. Poválečná doba se nezastavila, jen kráčela trochu smířlivěji ke světlým zítřkům - a v marastu všedních dnů si každý hledal své místo na slunci ... tak jako vždycky - neboť zmiňované světlé zítřky nám patrně nebyly, nejsou a nebudou souzené ... v žádných časech ... minulých ani budoucích. Kromě jiného možná proto, že tu a tam se kolo dějin pootočí - a my někdy dostaneme dokonce i to, co jsme chtěli ... ()
Prostředí drsného pohraničí v padesátých letech,zdravotní sestry v podání Jiřiny Jiráskové a Aleny Mihulové,to je základní motto filmu sestřičky.Mladší,přeložená z trestu,získává své životní zkušenosti pod dohledem starší zkušené kolegyně.V řadě situací, kdy musí prokázat své odborné znalosti, nachází postupně smysl svého života.Film ukazuje tehdejší drsný život v pohraničí,které bylo po odsunu Němců dosídleno mimo jiné i lidmi,kteří žili velmi primitivním způsobem a měli své zvyky.Myslím,že je velmi podařený a patří k dobrým dílům Karla Kachyni. ()
S odstupem času od tohoto věku mi přijde velice úsměvné, jak se snaží ten mladý podkoní přesvědčit Marušku vyznáním lásky k pohlavnímu styku slovy: "šíleně tě miluju", ato již po pár dnech setkání + tak 5 větách rozhovoru. Ale ani jednomu to nepřijde divné. Náboj, který získávám vždy na konci filmu a díky němuž se vždy znovu ráda na Sestřičky podívám, je Maruščino sebepřijetí, osamostatnění a vybojování si svého místečka ve světě i práci. ()
Kachyňove príbehy zo života sa vždy príjemne pozerajú, tentokrát mi v ňom niečo chýbalo. Nevynahradila to ani záverečná akcia v aute, aj keď bola veľavravná a hlavne doktorovo uznanie potom. Objavil sa tu aj ďalší básnik zdravotník v českom filme, ktorý recituje sestričkám básničky, a tak ten najznámejší už nie je sám. ()
Jedna z výnimiek, u ktorých idem pri opakovanom zhliadnutí s hodnotením hore. Film je krásne obyčajný, pravdivý, vrátane uveriteľných hereckých výkonov, je aj vtipný a ak nájde spolupracujúceho diváka, určite ho nesklame. Bez problémov ho zaradím do svojej Top 100 CS, len musím nájsť iný, ktorý na to doplatí. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (22)
- Ve scéně, kdy říká hajný Krákora (Jiří Růžička) sestřičce (Alena Mihulová), že jeho manžlke aodjela za sestrou do Hoštic, odkazuje na film Slunce, seno, jahody (1983), na kterém se ve stejném roce herec podílel. (rakovnik)
- Úvodní titulek odkazuje dobu děje do 50. let 20. století, avšak z tohoto pohledu jsou v ději anachronismy, např. ve vitríně kina je avizován polský film natočený v roce 1962 nebo píseň „Potkal jsem jelena“ pochází z divadla Semafor, které v té době neexistovalo. (GASTON73)
- Snímek byl natočen na motivy knihy „Vizita“ od Adolfa Branalda, stejně jako další film Karla Kachyni Pozor, vizita! (1981). (sator)
Reklama