Sestřičky

Velké plus vidím v hereckém obsazení. Herci hrají vzorně a tam kde nestačil scénář se jim úspěšně daří brodit se jeho úskalými a nijak nápaditými sekvencemi a to za vydatného přispění režiséra Karla Kachyni. Ten vždycky uměl povýšit průměrný scénář na film, který si divák oblíbí. Jeho cit pro práci s herci je zde vypilován k dokonalosti a řada scén vypadajících na papíře jen průměrně zde vystavěl do vypointovaných situací, kterým nechybí humor, nadhled, ale i zamyšlení. Režisér nesklouzává k lacinostem, ale důsledně postupuje k vytvoření kompaktního díla. To se mu nakonec přece jen nepodaří vlivem rozkouskovaného scénáře, ale přesto je to nepřehlédnutelný film s vynikajícími herci, který stojí za zhlédnutí. (12.12.2009)

Začátky socialistického zdravotnictví byly těžké stejně jako začátky erotického života jedné sestřičky na českém venkově let padesátých. Lidé mají pořád stejné problémy, ať je u moci bolševik, Hitler nebo Kaddáfí. Pořád je tu láska, nevěra, hříchy a ctnosti. V jakékoli době se dá o tom natočit film a přitom zůstat stranou politiky. To Kachyňa udělal a udělal to nadmíru dobře. Herecký koncert Jiřiny Jiráskové posouvá tuto komedii do kategorie nezapomenutelných. Můžeme o tom vést spory, diskutovat, to je ale asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat... (22.04.2011)

Zvláštní, tento film jsem zřejmě vlivem ne úplně trefně sestříhaných upoutávek vždy považoval za jakousi odlehčenou komedii a ekvivalent k Básníkům. Inu, víc splést jsem se nemohl. Kachyňa jako vždy více než skvostný a jeho exkurz do počátků lékařské péče ve špinavých kolektivizovaných zapadákovech rozhodně zanechal hluboký dojem. Velké ocenění za ty exteriéry, natočili to tak, že jsem to bahno a hnůj cítil i v pohodlí novotou zářícího gauče a čerstvě vymalovaného obýváku. (15.12.2022)

Syrová poetika života - trpká i úsměvná ... nadčasová. Poválečná doba se nezastavila, jen kráčela trochu smířlivěji ke světlým zítřkům - a v marastu všedních dnů si každý hledal své místo na slunci ... tak jako vždycky - neboť zmiňované světlé zítřky nám patrně nebyly, nejsou a nebudou souzené ... v žádných časech ... minulých ani budoucích. Kromě jiného možná proto, že tu a tam se kolo dějin pootočí - a my někdy dostaneme dokonce i to, co jsme chtěli ... (10.01.2013)

Ve světle vědomí kvalit tvorby osmdesátých let jednoznačný nadprůměr. Tenhle film má všechno, co má film mít - výtečně napsaný scénář, jistou režii, charakterní a charakteristické herce, lokace poplatné myšlence a celkovému vyznění filmu, k němuž napomáhá i výrazná hudba, k tomu všemu zajímavý námět a nadčasové životní poselství, zde o předávání zkušeností z generace na generaci a nekonečné kontinuitě života. Co je mladé, bude jednou staré. Mladé a staré se na totožné věci dívá jinak, ale jisté je, že dnešní mladé to až bude staré bude vnímat úplně stejně jako to co je dnes staré. Jen opravdoví filmoví umělci dokážou podobné trvalé myšlenky zakomponovat do filmu znázorňujícího jen krátký výsek ze života mladých i starých. Škoda technické kvality filmu a poněkud televizního vzezření. P.S.: Je to životní rozhled Karla Kachyni zpodobněný mj. i v tomto filmu, co uchvátilo Alenu Mihulovou? (08.10.2011)