Smrt krásných srnců

K Pavlovi mě kdysi dávno dostal svým přednesem jeho povídek Petr Haničinec. A tenhle film je úplně stejně magický. Kouzelný svou atmosférou, humorem, dojemnými momenty i dokonalým prolnutím úsměvné komedie a mrazivého dramatu. A stejně jako u toho Haničiince to není dáno jen výtečnou předlohou, ale také podáním, tentokrát zejména díky Kachyňovi s Heřmánkem. (10.07.2011)

Pomaly zisťujem, že kedysi sa točilo veľmi veľa umeleckých, poetických filmov plných inotajov v tejto našej oblasti. Príbeh tohto židovského obchodníka som spočiatku považoval za niečo zo 70. či 80. rokov, veď som ani spočiatku netušil, že je žid alebo Žid, ani to vlastne neviem, každopádne ma to trocha prekvapilo. Bral som to ako príbeh podomového obchodníka a jeho starostí, či hlúpostí, ktoré narobil. Postupne ma to však čoraz viac nudilo a scénky mi prišli zbytočné. Taktiež humoru tu veľa nebolo, myslím, že u Čechov to je preceňované dielo. (15.02.2014)

Pěkné. Jak málo znám tvorbu Oty Pavla, tak moc tam cítím jeho typický rukopis. Do děje jsem byl silně vtáhnut, film mě rozhodně nenudil, ale že by mě popadla ihned touha ho vidět ještě někdy znovu, to tedy rozhodně ne. Je to bezesporu kvalitní film, a to snad po všech stránkách. Herecky mi tam trošku více neseděl Láďa Potměšil v roli ředitele, ale to je dost možná pouze můj subjektivní pocit. Ostatní postavy byly rozděleny i zahrány solidně. Po stránce emocí to byla rovná nula. Ani ta hudba neměla snahu ty rádoby emotivní situace nějak dokreslit. No, nevadí. Vidím to na takové ty lepší * * *. (16.11.2011)

Původní Pavlovy povídky jsem nečetla, ale nejen z hodin českého jazyka na gymnáziu si na ně samozřejmě pamatuji. U Kachyňovy adaptace oceňuji především to, že dokázal povídky přetavit v jeden celek, který má hlavu a patu a postupně gradující příběh. Líbil se mi kontrast mezi první, idyličtější polovinou a tou druhou, v níž všechno potemnělo a mířilo k nenávratnu. Celý snímek má kouzelnou atmosféru dávných časů, délka je tak akorát, přesto musím přiznat, že ne vždy mě bavil. (02.07.2013)

Naprosto uhrančivý je způsob, kterým Kachyňa příběh vypráví. Scény, jakoby úsečně odsekávané, jedna po druhé důsledně vtahuje diváky do děje příběhu, aby je ve chvíli, kdy už o přelétavé a nedospělé povaze hlavního hrdiny víme vše přišel dramatický zlom, který nejen dá příběhu dramatickou a mrazivou pointu, ale navíc, zase z jiné strany prokreslí portréty jednajících postav. Kachyňa přitom vůbec nekomentuje. Počítá s vnímavým, inteligentním divákem, který je schopen vlastního úsudku a hodnocení. Přitom je film vlastně neokázalý, postavený na věcech v podstatě banálních a přesně popsané psychologii. V tom je Kachyňa nepřekonatelný. A to jsem se vůbec nezmínil, o skvělých hereckých výkonech. Zkrátka a jedním slovem, nezapomenutelný film. 90% (27.10.2006)