Smrt krásných srnců

Mohla bych sem v podstatě zkopírovat svůj komentář ke "Zlatým úhořům", zároveň ale připouštím, že "Srnci" jsou ve všech směrech o úroveň výš. Důvodem je především dramatická rovina příběhu a kvalitní herecké výkony (jen ty děti byly tentokrát méně výrazné než v "Úhořích"). Pan Heřmánek mi do role tatínka sedl o dost více než Vladimír Menšík, přesto jsem ale měla velký problém sympatizovat s člověkem, který trvale podvádí svou ženu. Silné 3*. (30.10.2019)

O řece Berounce mohu zcela sobecky prohlásit, že je „moje“ a zcela neskromně, že jsem její znalec, protože jsem na ní strávil nejhezčí chvíle svého života. Všechny volné chvíle… To platí i Otovi Pavlovi, který téměř básnickou řečí dokáže rozesmát i rozplakat. Jan Werich o něm kdysi řekl: „Kdyby to byl anglicky píšící autor, ležel by mu svět u nohou.“ Který sebevrah se může pokusit převést tu jedinečnou poetiku na filmové plátno? Karel Kachyňa! A povedlo se mu to na 300%! Pochopil nejen Otu Pavla, ale i kouzlo nejhezčí řeky na světě. Tak jako Jiří Menzel pochopil Bohumila Hrabala! Díky Pane režisére za jeden z nejlepších českých filmů (03.05.2008)

Natočené je to dobre. Herec Karel Heřmánek si tu zrejme strihol svoju životnú úlohu. Geniálny Rudolf Hrušinský opäť exceloval, tak ako vždy. Skúsený režisér Karel Kachyňa odviedol ako obvykle výbornú prácu. No i napriek všetkým týmto kladom si ma snímok "Smrť krásnych srncov" nepodmanil, neopantal, nezískal. Príbeh zmiešanej židovsko-českej rodiny z predvojnových a následne i vojnových rokov ma nezaujal. Väčšina uživateľov čsfd s právom hodnotenia a komentovania je z tohto filmu očarená, ja však ich nadšenie nezdieľam. Pre mňa je to len priemerný český snímok z polovice osemdesiatých rokov minulého storočia. *** (11.08.2020)

Nádherný film s jednou velkou nevýhodou pro mne: už ho nikdy nemůžu vidět. Příběh tak silný, že mně svírá a škrábe v krku, přes slzy toho stejně moc nevidím...A jedno určitě zbytečné doporučení: projít místa, kde se tento film natáčel je tip na báječný výlet s překvapením- exteriéry se téměř nezměnily. Křivoklát, Berounka, U Rozvědčíka...vše v klidu stihnete za půlden (ale zůstat budete chtít navždy...) (22.06.2010)

Autobiografické povídky Oty Pavla krásně a souvisle pospojovány v jedno souvislé dějové pásmo, které vrcholí tragickým osudem jedné česko-židovské rodiny za okupace. Bezprecedentní vyjádření radosti, štěstí a úsměvů, ale i strachu a nervozity, velmi vážné životní osudy-události, prolínající se nenapodobitelně osobitým způsobem, a to právě ve formě zpracování. Které bylo asi i nejsilnější složkou celého tohoto filmu, i když samozřejmě zde bych po této stránce, velmi nerad odsuzoval film i jako vynikající příběh. Žili v Čechach, byli stejní jako my, ale po příchodu Němců se něco změnilo-těžká loučení, změny profesí, profesní růst-hodně peněz vs. chudoba, dobré jídlo vs. nic, veselí vs. žal. V tomto filmu můžete najít opravdu mnoho protikladu. Ale také se můžete jen zamyslet nad tím čeho všeho jsou, nebo byli lidé schopni... Film který i přes časné reprísování nikdy nezklame, brilantní příběh se zajímavými postavami a hereckými výkony dokáže zaujmout od začátku až do samého konce, ať už díky opravdu životní roli Karla Heřmánka a nebo jen nezapomenutelnou v podání starého rybáře Proška (Rudolf Hrušinský)-jediného kamaráda Poppera. (12.05.2007)