Smrt krásných srnců

Geniální převedení knižní předlohy Oty Pavla na filmová plátna. První polovina se nese spíše v komediálním duchu, kdežto druhá je hodně silné drama. Atmosféra, která se nese celým snímkem je neuvěřitelně kouzelná a milá, ale i drsná a smutná. Výkon Karla Heřmánka je ohromující, až do teď jsem považoval fešáka Huberta za jeho životní roli, ale po dnešku vím, že je to role Lea Poppera. I ostatní herci zahráli na výbornou, hlavně R. Hrušínský. Určitě jeden z nejlepších filmů Karla Kachyni, kterému nezbývá než poděkovat, že zfilmoval tyhle povídky...... (11.05.2008)

Pomaly zisťujem, že kedysi sa točilo veľmi veľa umeleckých, poetických filmov plných inotajov v tejto našej oblasti. Príbeh tohto židovského obchodníka som spočiatku považoval za niečo zo 70. či 80. rokov, veď som ani spočiatku netušil, že je žid alebo Žid, ani to vlastne neviem, každopádne ma to trocha prekvapilo. Bral som to ako príbeh podomového obchodníka a jeho starostí, či hlúpostí, ktoré narobil. Postupne ma to však čoraz viac nudilo a scénky mi prišli zbytočné. Taktiež humoru tu veľa nebolo, myslím, že u Čechov to je preceňované dielo. (15.02.2014)

" Jejich oči se na sebe dívaly dlouho, snad celý věk a co si říkaly, to se nikdo nedoví, protože jsou oba mrtví...a i kdyby žili, nikdo by se to nedověděl, protože oni sami to stejně nevěděli...snad nadávali na psí život, snad na židovský...ale to je všechno snad........" Tahle část, (nádherně odvyprávěná hlasem Luďka Munzara), když se na sebe pes Holan a Karel Heřmánek dívají mě vždycky totálně dostane. A ještě jedna scéna, když se loučí Prošek (Rudolf Hrušínský) a Leo (Karel Heřmánek) a jejich výrazy ve tváři, které napovídají, že už se nikdy neuvidí...to je taková síla, že to snad ani nejde zahrát. Prostě tohle je film, který je pro mě nejlépe ztvárněný krásnou poetikou s nastupujícím holocaustem. V tomhle filmu co záběr, to úžasná podívaná, kameraman Vladimír Smutný si parádně vyhrál, zejména s barevnými filtry, kde první půlka filmu je do žlutava a kde převládá zábava a druhá půlka je do modra, kde už se situace vyostřuje a naše území okupují německá vojska. Tohle je tak působivý snímek a snad nejlepší film Karla Kachyni, takovou překrásnou látku Oty Pavla by nikdo nedokázal natočit lépe. Pro Karla Heřmánka je to stoprocentní životní role. Absolutní genialita. A co ještě filmu nemůže chybět je nádherně kouzelná hudba Luboše Fišera (zejména záběry na srnce a ryby, ten hudební motiv je zosobnění poetiky a krásy). A ještě musím zmínit nádhernou roličku Lubora Tokoše jako malíře Nejezchleba. Pro mě jeden z nejlepších českých filmů, ne - li vůbec nejlepší! Srdcovka! (30.03.2013)

Vynikajicí smutný film s dobrou atmosférou, ve které je krásně vidět, jak rok 1939 drasticky zasáhl do psychiky úspěšného a šťastného člověka. Naprosto bravurní výkon Karla Heřmánka, ať už jako prvorepublikový švihák s luxem, ale především však jako pronásledovaný člověk se žlutou hvězdou na prsou. Kontrast slunných a pohodových dní u řeky se dny, kdy tam hlavní hrdina přijíždí, aby sehnal maso pro své syny, kteří odjíždí do koncentráku, je dokonalý a dechberoucí. Tento film patří k našim národním pokladům. (22.06.2008)

Dobrý výtvarný styl a lokace plus Hrušínský opět v dobré roli. Ale jinak mě film moc nebral. Heřmánkův otec rodiny je podivně napsaná postava. Postelová dobrodružství střídají jeho scény odpovědného otce, nemluvě o podivné romanci k šéfově ženě... A kam se pak poděje Jirka Krampol? Dva bratři prostě odjedou do koncentráku a to je konec filmu? Jak dopadli? Jak dopadl zbytek rodiny? Bída. (21.09.2008)