Zlatí úhoři

„Běžte, plujte až do Sarkasovýho moře…"  Přestože jde v případě tohoto Kachyňova prvního zpracování povídek Otty Pavla "jen" o televizní počin, musím říct, že mi svou poetičností a lyrikou přijde možná i krapet kvalitnější než Kachyňův pozdější film Smrt krásných srnců. Odpovídá tomu i charakter hudby Lubomíra Fišera. Nic naplat Kachyňa byl vážně "hotovej umělec " a tenhle film "to je koncert, jako Kubelík" (29.04.2024)

Kachyňove filmy ma vždy oslovovali a dve knihy Otu Pavla majú pevné miesto v mojej knižnici. Ryby som, myslím, v živote nechytal, to však vôbec neprekáža, pretože tento film je viac o ľuďoch, než o rybách. A je nádherný "audiovizuálne". Mám tým na mysli tie krásne presvietené, čisté a chvíľami až snové obrazy, ku ktorým znie rovnako pekná hudba. Písať o hereckom majstrovstve Rudolfa Hrušínského a jeho rybárskeho eléva považujem za zbytočné. Porovnávaniu so Smrťou krásnych srncov sa zatiaľ vyhnem, pretože som ju nemal možnosť vidieť v súčasnosti a moje spomienky sú rozštvorčekované ako tváre gaunerov v televíznom spravodajstve. Ale teším sa. (19.07.2010)

Milujem láskavý humor Rudolfa Hrušínskeho a Vladimíra Menšíka, a v tomto snímku sa stretli obaja, no čo viac si môže divák priať? Majstri majstrov. A navyše tu je všetko v smutnom protiklade podčiarknuté tou trpkosťou, ktorú so sebou prináša vojna - humorné, vtipné, no pritom zároveň i smutné a tragické. Tiež sa mi páčila tá metafora rieky, pekne to do pointy zapasovalo. Silný nadpriemer. 85/100 (17.10.2018)

Pekné. Veľmi pekné. Také jemné, citlové pohladenie na duši, ktoré presnie vie, kde má človek citlivé miesta a ako sa k nim dostať. Udrieť v správny okamih a úplne si získať a podmaniť diváka. Okrem uvedených hereckých umelcov sa o svoje zaslúžil hlavný pán herec tohto filmu malý Martin Mikuláš. Intenzívnosť sa prejavuje v dvoch variantách. Naprv pomaličky plynie úplná harmónia, nostalgia a sny o rybárčení, jednoduchosť rozprávania. To všetko sa po nadviazaní citov na diváka zvrtne v krutú realitu, ktorá vrazí dýku do srdca, aby ste na konci nevydali ani hlásku. Slzu áno. 85%. (25.06.2008)

Rakovnicko považuji za svůj rodný kraj, a tak mě logicky tvorba Oty Pavla nemohla minout. Jeho knížky mi ale byly v dětství tak vnucovány, že jsem zvolila metodu odmítání, žádnou jsem si nikdy nepřečetla a k slavným Kachyňovým filmům jsem se dostala až nyní, v dospělosti. Bohužel mě ale míjí tematika rybaření a poetické filmy s minimem děje také nejsou můj šálek kávy. Nechce se mi kritizovat, opravdu ne, ale kromě výkonu malého Martina Mikuláše nemám co jiného vyzdvihnout. (30.10.2019)