Katka

Snažil jsem se tenhle film sledovat jako první režijní práci pozdějšího oscarového režiséra, z tohoto pohledu ovšem velká slabota. Jasně, daní době je všudypřítomné nadšení, agitace a překračování plánů. Jenže to měla být i komedie, ovšem směšné mi přišlo spíš to, co se tvářilo vážně. Navíc chápu, že v té době se nenosily herecké hvězdy, nicméně veškerá snaha učinit jí Boženu Obrovou (za zmínku stojí, jak byla vždy o několik tříd lépe oděná než ostatní rozjuchaná děvčata) se nezdařila a všechny slovenské údernice, zvláště ve flanelových pyžamech, působily maximálně asexuálně. A nakonec, buď jsem sledoval málo pozorně nebo jsem vážně antitalent, ale ten zlepšovací návrh se žárovkou jsem nepochopil... (22.08.2009)

Násilná verbovačka o zlepšovákoch, ktorá posiela do outu chabým scenárom romantickú líniu, ktorá by pri krásnej Katke bola zaujímavá, lebo trojuholník Pántik-Obrová-Dibarbora bol sľubne zložený. Dočkáme sa však jasného vymedzenia dedina, zaostalosť, drina na poli vs mesto, rozkvet, fungujúca fabrika prekračujúca plány jedna radosť. Dal by som 3*, ale štvú ma dialógy mladých, ktorí namiesto toho, aby sa bavili o sebe a zblížili sa, riešia kraviny, že z Košíc je to ďalej do Prahy ako z Prešova do Brna. (05.05.2020)

Agitační komedie Katka, jejíž titulní hrdinku sice lapila za pačesy až nemilosrdná mašina, zatímco její zapíranou duši si již dlouho předtím přisvojila – podobně jako v obludných cukrovarnických prózách Matěje Anastázie Šimáčka – sama fabrika, mě ani tak neoslovila jako spíše pobavila - tím, jak se v ní život a svět s nevídanou nežitou plynulostí rozpadají a skládají (jako by vše náleželo k nějakému stroji), aniž by tomu kdokoliv z pracujících věnoval pozornost. Jedna nekonečná halucinace socialistického štěstí (v níž chybí jen, aby tovární rozhlas vysílal živý přenos soudního přelíčení s Miladou Horákovou, k čemuž zřejmě došlo o rok později, kdy již asi Kadár chystal Únos...). (24.04.2014)

Upřímně mi vadí ta ne-jednoznačnost. Je to film o lásce, o pracujícím režimu alá konstruktivismus, nebo o feministickém marxistickém pojetí, které nás nutí uznat, že i ženy zde mají své místo a právo na solidní postavení? Film na to přímo neodpovídá a to je škoda. Herecké výkony jsou totiž docela obstojné, kamera sice místy zlobí, ale to lze odpustit vzhledem k tomu, že byla slovenská kinematografie ještě v plenkách, ale to, co nejde odpustit je režie. Na snímku je vidět, že režisér byl zatím nezkušený, a proto si nedokázal pohlídat všechny složky tak, aby výsledný dojem dával smysl. Například scénář samostatně není špatný, ale pro tento snímek je velice rozvleklý a matoucí, což podstatně škodí. Snímek by mohl být mnohem lepší, kdyby zde fungovala také lépe práce střihačů. Takhle bohužel průměrný snímek. Tři hvězdičky. (23.02.2015)

Dnes už úsmevne a možno aj trochu infantilne pôsobiaca socialistická propagandistická komédia, plná proletárskych výrazov ako stachanovci či úderka, ktoré v priebehu rokov stratili svoje miesto a opodstatnenie v bežnom hovorovom slovníku. Humor je tu príznačne dobový, povojnoví šviháci v podaní Ďusa Pántika či Ferka Dibarboru dnes pôsobia skôr karikatúrne a pointa príbehu, týkajúca sa nadšeného prekonávania pracovných noriem je súčasníkovi vzdialená. (01.04.2018)