Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Veselohra o mladom dedinskom dievčati, ktoré sa stretáva s novými životnými skúsenosťami vo veľkej továrni. Pomaly si zvyká na nové prostredie aj na nových ľudí a z dedinskej naivky sa stáva mladá žena s novými ideálmi. (oficiální text distributora)

Recenze (41)

argenson 

všechny recenze uživatele

Snažil jsem se tenhle film sledovat jako první režijní práci pozdějšího oscarového režiséra, z tohoto pohledu ovšem velká slabota. Jasně, daní době je všudypřítomné nadšení, agitace a překračování plánů. Jenže to měla být i komedie, ovšem směšné mi přišlo spíš to, co se tvářilo vážně. Navíc chápu, že v té době se nenosily herecké hvězdy, nicméně veškerá snaha učinit jí Boženu Obrovou (za zmínku stojí, jak byla vždy o několik tříd lépe oděná než ostatní rozjuchaná děvčata) se nezdařila a všechny slovenské údernice, zvláště ve flanelových pyžamech, působily maximálně asexuálně. A nakonec, buď jsem sledoval málo pozorně nebo jsem vážně antitalent, ale ten zlepšovací návrh se žárovkou jsem nepochopil... ()

Biopler 

všechny recenze uživatele

Násilná verbovačka o zlepšovákoch, ktorá posiela do outu chabým scenárom romantickú líniu, ktorá by pri krásnej Katke bola zaujímavá, lebo trojuholník Pántik-Obrová-Dibarbora bol sľubne zložený. Dočkáme sa však jasného vymedzenia dedina, zaostalosť, drina na poli vs mesto, rozkvet, fungujúca fabrika prekračujúca plány jedna radosť. Dal by som 3*, ale štvú ma dialógy mladých, ktorí namiesto toho, aby sa bavili o sebe a zblížili sa, riešia kraviny, že z Košíc je to ďalej do Prahy ako z Prešova do Brna. ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Agitační komedie Katka, jejíž titulní hrdinku sice lapila za pačesy až nemilosrdná mašina, zatímco její zapíranou duši si již dlouho předtím přisvojila – podobně jako v obludných cukrovarnických prózách Matěje Anastázie Šimáčka – sama fabrika, mě ani tak neoslovila jako spíše pobavila - tím, jak se v ní život a svět s nevídanou nežitou plynulostí rozpadají a skládají (jako by vše náleželo k nějakému stroji), aniž by tomu kdokoliv z pracujících věnoval pozornost. Jedna nekonečná halucinace socialistického štěstí (v níž chybí jen, aby tovární rozhlas vysílal živý přenos soudního přelíčení s Miladou Horákovou, k čemuž zřejmě došlo o rok později, kdy již asi Kadár chystal Únos...). ()

P. J. D. 

všechny recenze uživatele

Upřímně mi vadí ta ne-jednoznačnost. Je to film o lásce, o pracujícím režimu alá konstruktivismus, nebo o feministickém marxistickém pojetí, které nás nutí uznat, že i ženy zde mají své místo a právo na solidní postavení? Film na to přímo neodpovídá a to je škoda. Herecké výkony jsou totiž docela obstojné, kamera sice místy zlobí, ale to lze odpustit vzhledem k tomu, že byla slovenská kinematografie ještě v plenkách, ale to, co nejde odpustit je režie. Na snímku je vidět, že režisér byl zatím nezkušený, a proto si nedokázal pohlídat všechny složky tak, aby výsledný dojem dával smysl. Například scénář samostatně není špatný, ale pro tento snímek je velice rozvleklý a matoucí, což podstatně škodí. Snímek by mohl být mnohem lepší, kdyby zde fungovala také lépe práce střihačů. Takhle bohužel průměrný snímek. Tři hvězdičky. ()

Karamanlis 

všechny recenze uživatele

Dnes už úsmevne a možno aj trochu infantilne pôsobiaca socialistická propagandistická komédia, plná proletárskych výrazov ako stachanovci či úderka, ktoré v priebehu rokov stratili svoje miesto a opodstatnenie v bežnom hovorovom slovníku. Humor je tu príznačne dobový, povojnoví šviháci v podaní Ďusa Pántika či Ferka Dibarboru dnes pôsobia skôr karikatúrne a pointa príbehu, týkajúca sa nadšeného prekonávania pracovných noriem je súčasníkovi vzdialená. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (21)

  • Autorom prvej verzie námetu bol novinár František Petro. Na výslednej podobe scenára sa mali podieľať aj Ivan Osvald a Pavel Blumenfeld, ale v titulkoch filmu neboli uvedení. [Zdroj: filmovyprehled.cz] (Raccoon.city)
  • Režisér Ján Kadár o filme povedal: „Pre Katku som musel preč zo Slovenska. Boli v tom aj osobné veci, ale predovšetkým sa cez noc zmenil kurz, usúdilo sa, že už netreba nabádať ľudí k odchodu z vidieka do priemyslu, ale skôr naopak. Ale hlavne: film nebol dosť národný, dosť folkloristicky slovenský. To sa potom nazývalo ,buržoázny pohľadʻ.“ (Raccoon.city)
  • Film vyvolal veľkú politickú a spoločenskú diskusiu, k ohlasom z tlače a rozhlasu sa pridalo aj vystúpenie Jána Kadára na diskusii v Klube robotníkov a spisovateľov. Tam Kadár priznal že, si s problémom nevie rady a nevie k zobrazenému zjavu zaujať stanovisko. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama