Zlaté časy rádia

Krásné filmové pohlazení s velkou dávkou humoru, kde na mě neuvěřitelnou silou dýchala pohodová atmosféra těch dávných "rádiových" let. Pohodlně si sedněte a nechte se unést vyprávěním o prstenu maskovaného muže, o Sally s Rogerem, rybách, ruských, komunistických hranolkách a například historka o tom, jaký byl Kyrby Kyle vám vyloudí nejeden úsměv na rtech. Bude vám k tomu hrát příjemná dobová hudba a možná vám bude taky tak fajn tam někde uvnitř vás, jako mně...... (29.11.2013)

Tenhle film si natočil Allen pro sebe. Nahozené, nenáročné historky týkající se radiového vysílání nejdou Allenovi zdaleka tak dobré (ne všechny jsou povedené, ne všechny jsou vypointované) jako jeho obvykle silné dialogy a pro ty, kteří nemají v lásce hudbu 30.-40. let může být navíc těžké vyslechnout si všechna hudební čísla. To ale bude Allenovi asi jedno a přívětivě naladěnému divákovi také, všechno v tomhle filmu je totiž podřízeno budování atmosféry doby, kdy radio bylo na soumraku jazzového věku králem a samotřejmou součástí života, jako dnes internet a mobilní telefon. Prostě ohlédnutí do dětství do brooklynské čtvrti Rockaway, kde Allen vyrůstal. Kdo má Allena rád, bude mít rád i tenhle film, ostatními si nejsem jistý. (24.04.2020)

Ja som si seriózne myslel, že v tomto filme nám Woody predstaví niečo ako oslavu vývoja rádia (v prvom rade) prostredníctvom nejakých menších stories. Ono sú to nakoniec menšie stories a na ich pozadí je oslava rádia. Rádio ako činiteľ, ohlasujúci napríklad vstup USA do vojny, ale hlavne zdroj zábavy a radosti. Čiže Allen nám ponúka ďalšiu zo svojich mozájk plnú rôznych charakterov, postavičiek a figúrok. No a práve tu mi všetci pripadali skôr ako figúrky, kdežto vo väčšine jeho filmov sme svedkami niekedy až psychologicky prepracovanejších postáv. Je tu zopár exkluzívnych fórikov, kopa nostalgie a pohodová atmosféra, film je to však pre mňa ľahko a rýchlo z hlavy vyfučiteľný. Ak to má autobiografické črty, tak má Woody u mňa zopár bodov navyše. (14.01.2015)

Krištálově geniální pohled do doby, ve které bylo středobodem každé americké rodiny rádio. S rádiem lidé vstávali, s rádiem usínali, rádio podněcovalo jejich fantazii a spojovalo je se vzdáleným i blízkým světem. Vlastně tak suplovalo dnešní funkci televize a počítače, ale bylo mnohem kouzelnější a romantičtější. Opravdu krásný a nostalgický výlet podbarvený nesmrtelnými jazzovými a swingový šlágry, které byly i životním stylem. Nebo si myslíte, že je dnes možné, aby si někdo na bruslení vyrazil oblečen v dokonale padnoucím obleku, s tak tehdy typickým kloboukem na hlavě? Ne, a proto bychom měli být vděční za snímek, který tak dokonale evokuje "časy prachem dávno zaváté" a je schopen nás vytrhnout na hodinu a půl z reality dnešního světa. Opravdu skvělá záležitost a rozhodně z Allenovy tvorby mému srdci nebližší. (29.11.2005)

80. léta Allenovi svědčila, sázel tehdy jednu pecku za druhou. Nejsem si jistý, jestli Zlaté časy rádia je jeho nejlepší snímek a po pravdě řečeno o tom pochybuji (např. Lásku a smrt mám radši), ale zcela jistě jde o jeho nejosobnější film, ve kterém vyznal lásku ke všemu, co formovalo jeho dětství a dospívání. Trochu podobné Amarcordu nebo naší Obecné škole, přinejmenším v rovině nostalgického ohlédnutí za časy dávno minulými. Allen dovedně mixuje realitu s fikcí, na svět se dívá očima trochu romantického a trochu rošťáckého kluka, který zkouší, co mu okolí dovolí. Skvělé je vyobrazení rodinných příslušníků, které si zahráli Allenovi oblíbení a dobře sehraní herci. Zvlášť part Miy Farrow a její legendární prodavačky Sally je famózní a výborná je i Dianne Wiest v roli vdavekchtivé tety. Allenovo ohlédnutí do minulosti je milé, druhá světová válka tvoří pouze okrajové pozadí a osudy hrdinů ovlivní spíš zákeřný útok Marťanů ze slavné rozhlasové hry Orsona Wellese. Zlaté časy rádia, to je skvělé retro, výborné herecké obsazení a v neposlední řadě i úžasná hudba. Celkový dojem: 85 %. (09.11.2009)