Smrt si říká Engelchen

Expresivní válečné drama o skupině česko-ruských partizánů, jehož tvůrci od prvních minut zejména skrze černobílou kameru a hudbu Zdeňka Lišky usilovně budují tísnivou a skličující atmosféru. Retrospektivně vyprávěný příběh nabídne několik silných scén, výborného Jana Kačera v hlavní roli, přesvědčivě relativizuje dobro a zlo (postavy partizánů mají daleko k jednorozměrným šlechetným hrdinům), zcela postrádá jakýkoliv patos, nemístný patriotismus, a úlevnou katarzi v závěru také raději nečekejte. Menší problém mám jen s poněkud rozvláčným tempem, kvůli němuž už tak poměrně dlouhý film bohužel subjektivně působí ještě delší. I tak ale Smrt si říká Engelchen souhrnem všech svých kvalit s přehledem strká většinu novodobých českých a slovenských filmů do kapsy... 80 % (13.08.2018)

Vzhledem k době vzniku pozoruhodně ideologicky nezatížené válečné drama, které může diváka prahnoucího po přímočarém příběhu o zlých nacistech a hodných partyzánech frustrovat vršením těžko zaškatulkovatelných charakterů: sekretářka, která spí s německými důstojníky a zároveň vyzvídá pro odboj, němečtí dezertéři ochotní střílet do vlastních lidí, partyzán, jenž se vyžívá v mučení zrádců a a tak dále. Po zhlédnutí zůstává mnoho otázek ohledně nespravedlnosti, jíž se ve válce, byť by byla nutná a jakkoliv by člověk bojoval na té správné straně, často nelze vyhnout. Film končí v létě po osvobození, ústí však do nesmířenosti. Janu Kačerovi role zklamaného mladého muže jde – zkusil si ji ještě ve skvělém Schormově dramatu „Každý den odvahu“. (09.11.2011)

Po první půlhodině to bylo takový celý divný ani se mi to nechtělo dokoukat, ale říkal jsem si, když zbývá ještě tolik do konce tak chvilku ještě vydržim. A to co přišlo bylo hodně napínavé a akční, až sem se dost divil, že tohle u nás mohlo vzniknout. Ani mě nepřekvapuje, že podle csfd je tohle na pátý nejlepší československý válečný film. Škoda začátku pak by bylo jasně plný hodnocení. (10.10.2011)

,,Za statečnost pod nepřítelem se žádné medaile nedávají''... Engelchen je tak trochu jiný typ válečného filmu. Zajímavá je nejen kamera (líbil se mi její častý pohyb zejména u bojových scén v běhu, kde na čas předběhla nejeden z pozdějších filmů) ale i to podání více méně retrospektivního vyprávění celého příběhu z nemocničního lůžka. Mladý Kačer se špaginem vypadal jako skutečný akční hrdina ! Film je celkem drsný a s Němci se ve filmu partyzáni dvakrát nepářou. Zároveň ale na to celé jejich nasazení nahlíží snímek i lehce kritickou optikou. Víme dobře, že zejména na Slovensku pár pochybných akcí mělo za následek brutální vyhlazení celých osad atd... Tady je to podobné. Film mi dlouho unikal, ale nakonec jsem Engelchena přeci jen dostihl... 4 pancerfausty. * * * * (04.02.2015)

Excelentní a drsné válečné drama! Partyzáni jsou vykresleni trochu jinak, než podle bolševické propagandy. Proto film musel být odklizen do trezoru. Dvě dějové linie se nenásilně prolínají a dávají vyniknout skvělé psychologii námětu Ladislava Mňačka. Jan Kačer jako postřelený Pavel, Martin Růžek jako jeho ošetřující lékař, Blažena Holišová v roli sestry Alžběty, Eva Poláková (obrovská škoda, že zemřela tak brzy) v roli partyzánům pomáhající Marty. Vlado Müller velitel partyzánů Nikolaj, Otto Lackovič jeho nástupce Ondra. Geniální obsazení, nemám slov. A jako třešnička na filmovém pásu je opět mimořádná hudba Zdeňka Lišky. Tento film je pro mě těžká srdcovka. (06.02.2023)