Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (222)

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Z jedné strany jde o zajímavé téma, příběh se mi líbil (knižní předlohu znám jenom podle názvu) a přestože nebyl nijak objevný, výjimečný, tak se mě nečím dotkl a hlavně se docela dobře trefil do mého duševního rozpoložení v době sledování filmu. Oceňuji také to, že obraz Československa podle američanů mě neuráží (i když to Landovského prase, no... ) a také slušný casting (kromě Day-Lewise, který sice hraje dobře, ale do své role mi ani trochu nesedí). Na druhou stranu by ani trochu neškodilo sestříhat film pod 2 hodiny a dostat do něj nějakou hlubší myšlenku, místy mi přišel dost prázdný. Škoda, mohl být výborný, takhle jde o dost velký průměr. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Nesnesitelná nuda dívání. Ne že by česká hymna zpívaná Američany neměla své kouzlo, ale mě prostě ten příběh absolutně nezaujal. Nevím, jestli je na vině Kundera sám nebo filmoví tvůrci, každopádně jsem se nevýslovně nudil, naprosto mě to nebavilo a postavy filmu nezajímaly (jak je to ostatně u drtivé většiny filmů o "intimitě"). Shrnul bych to do konstatování že on mrdá kdekoho, oba jsou na sobě svým způsobem závislí a končí špatně, protože takové je umění. ()

Reklama

monolog 

všechny recenze uživatele

Můj vztah ke Kunderovi jako spisovateli je velice problematický. V první řadě původně komouš, kterej později zanevřel na svou zemi a její zřízení a teď zakazuje svá díla překládat do svého rodného jazyka (nebo aspoň pokud vím zakazoval). Na druhé straně světově uznávaný autor, přestože co jsem četl, mě nijak moc nezaujalo. A ještě mnohem míň tenhle film než ty knížky. Je příliš zdlouhavý, "erotické" scény jsou jaksi na sílu přinejtovaný, srovnání Jeanne se Vzpomínkami na Afriku je co se mě týká naprosto mimo. U Vzpomínek jsem byl nadšen, tady mě to naprosto znudilo a to nejen dlouhou stopáží, ale i vlastně dějem o ničem, nereálným a příliš nepřesvědčivým příběhem a hlavně děláním z Čechů opět jen blbce. Navíc mám raději sebereflexi, než "objektivní" pohled z venku. ()

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Zaujímavo natočený film, z ktorého sa absolútne nedozviete o čom všetkom bola kniha. Viac porovnávať nebudem, nemám síl a ani by som nevedel kde začať. Ale prečo nebol aspoň využitý rozprávač? Mohol veľa opomenutých myšlienok zachrániť. Hlavne na konci, ten záber na zmoknutú cestu si to vyslovene pýtal. A kľudne na úkor hudby. Tá predsa nie je podstatná keď toľko malo byť vypovedaného a nebolo. Niekomu kto nečítal knihu sotva pomôžu občasné symboly. ()

asLoeReed 

všechny recenze uživatele

Nejrozporuplnější film... Román Milana Kundery, tou dobou již Francouze pocházejícího z Československa, popisující příběh chirurga a fotografky z Prahy, kteří se po Srpnu 1968 vydají za přítelkyní do Švýcarska, byl obsazen mladou Francouzkou Juliete Binoche a Britem Danielem Day-Lewisem, ale i jinými - Dánem Stellanem Skarskardem, Čechem Pavlem Landovským, Holanďanem Derekem de Lintem a Švédy Erlandem Josephsonem a Lenou Olin, v kameře Bergmanova (a Tarkovského či Allenova) Svena Nykvista, při scénáři (Formanova, Bunuelova, Schlöndorfova, Wajdova) Francouze Jeana-Clauda Carriéra i výpravě Francouze Pierra Guffroye (od Bunuela, Bressona, Polanskeho), a všude zní dost Janáčka, ale výsledek je v produkci (sice Formanova) Američana Saula Zaentse po vzoru režiséra Phillipa Kauffmana až moc americký... Složitě se o tom uvažuje. Nikdy to nepochopím. Moc slavných jmen je na škodu. Výsledek je asi v tom, že vyhrál Kundera, protože jeho text se nedá vyrovnaně zfilmovat. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (19)

  • V roce 1989 byl film poprvé promítán v Rusku. Tyto projekce se konaly o půlnoci a i přesto film zhlédlo 3 000 lidí a další tisícovka se otočila u dveří kina. Většina Rusů viděla záběry z invaze roku 1968 z pohledu Sovětského svazu a toto bylo poprvé, co ji viděli z druhé strany pohledu. (Cheeker)
  • Film je adaptací Kunderova stejnojmenného románu. (contrastic)
  • Jedním z adeptů na post režiséra byl i Miloš Forman.  Jan Němec projevil zájem o post režiséra. Nakonec při natáčení fungoval jako poradce. (Cheeker)

Související novinky

Festival íránských filmů

Festival íránských filmů

13.01.2016

5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)

Reklama

Reklama