Režie:
Philip KaufmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Mark AdlerHrají:
Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche, Lena Olin, Derek de Lint, Erland Josephson, Pavel Landovský, Donald Moffat, Daniel Olbrychski, Stellan Skarsgård (více)Obsahy(1)
Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)
(více)Recenze (222)
Docela mě překvapilo, když se část filmu odehrává v Ženevě, jak všichni mluví anglicky. Opravud všichni kdo v 68 emigrovali, uměli perfektně německy, aby se ve Švýcarsku bez problému domluvili? ()
I přesto, že se jedná o událost kterou popsal Milan Kundera jde o velmi dobře natočený snímek i přesto,že nebyl natočen naší produkcí nýbrž cizí. Film doporučuji vidět, protože diváka může zavést do doby vlády komunismu. Můžete si, tedy udělat svůj vlastní obrázek o události ruské invaze na naši zem. ()
Je to zvláštní film. Nudný, utahaný a přece skvělý! Jedno vím jistě - už jej nemusím vidět znova. Je zvláštní, že to Češství tolik dýchá i z filmu, který český není. Asi je to předlohou, Kunderou. A klobouk dolů pane Kaufman, že jste to dokázal přenést na plátno. Bohužel mi pan Milan Kundera nikdy svým stylem a příběhy nepřirostl k srdci, a tak i když vím, že jsem viděl skvělý film, nemohu jej hodnotit víc, jak na 70% = 3+/5. Historické pozadí bylo zvládnuto dokonale a ústřední dvojice svoje role jakbysmet. Film stojí za shlédnutí, už jen kvůli Lanďákovi. ()
Možno som si mal z filmu odniesť niečo viac, ale v hlave mi zostane najmä fotenie aktov. Pri týchto a podobných scénach tvorcovia neurobili chybu, pričom zobrazenie dobovej reality socializmu zostalo nejako v pozadí. Asi o to ani nešlo, a tá ľahkost bytia spočiva v tom, ako ľahko sa ženy vyzliekajú a nechajú vyzliekať od Casanovu z krajiny slabých. ()
Takovej trošku nezvyklej film, vidíme naši zemi, naši historii, ale herci jsou cizí a celý film mi přišel jako by z ciziny jako by se nás to ani netýkalo, prostě jsem to těm amíkům nějak nebaštil. ()
Složitý příběh úspěšného a oblíbeného mladého lékaře, nadějného neurochirurga Tomáše, pečlivě zasazený do autentických souvislostí s dobovými socialistickými reáliemi a emocionálně vypjatou atmosférou v tehdejším Československu během velmi krátkého, jen několikaměsíčního období vymezeného dramatickými událostmi před a po srpnu 1968, s prudce se vyvíjející situací od počátečního celkového a s velkým nadšením přijímaného společenského uvolnění, přes postupně stále nemilosrdnější konfrontaci s vyššími mocenskými zájmy, až po tragické vyvrcholení momentem násilného obsazení země sovětskými vojsky, na takovém dramatickém pozadí překotných politických změn pak s hlavním protagonistou prožíváme jeho osobní, lehkovážné, veskrze povrchní a nevázané milostné vztahy, v nichž on obratně vždy využívá své, pro ženy tak přitažlivé přednosti a ony mu stále neodolatelně podléhají, výborně herecky obsazené a propracované milostné drama, bohužel ve srovnání s vynikající literární předlohou mnohdy diváky s rozpaky a rozporuplně přijímané filmové dílo. ()
Kunderov román podľa môjho názoru patrí k vrcholom svetovej literatúry, čítam ho takmer pravidelne každý rok, každý krát ma dokáže prekvapiť, idea ho sfilmovať je nielen odvážna ale priam samovražedná- tá kniha sa sfilmovať nedá, ibaže by ste boli možno Jiří Menzel alebo Stanley Kubrick, alebo možno ešte Anthony Minghella. Tie myšlienky sa preložiť nedajú, film je mocné médium ale obrazy ktoré Kaufman vytvoril sú nepreniknuteľné, cez to všetko ak si ten film pozriete nezávisle od knihy, iba ako niečo čo je tým inšpirované, tak to funguje. a nič to nemení na tom, že Lena Olin tu podáva oscarový výkon a je presne tou Sabinou, akou som si v knihe predstavoval, to sa stane málokedy. ()
To se nedá zfilmovat. A pokud ano, tak ne v Americe. ()
Umělé. Nepřirozené. Ne, ne. Už jen ta scéna, kdy se Tereza poprvé miluje s Tomášem je víc než trapná. Zatímco v knize je jednoduše zkrácena do jedné věty, za kterou si každý může představit celkový průběh - "Milovali se ještě téhož dne." Ve filmu je to vyobrazeno až příliš komicky. Zmateně a nevášnivě poskakují přes celý jeho byt a všechno kolem shazují a rozbijí. Mám pocit, že postavy nejsou vyobrazeny zcela správně, jak by být měly. Tomáš přes přílišnou snahu stále působí víc směšně než svůdně. Jeho "Svlékni se." vyvolá spíš smích než touhu. A Tereza na mě pro změnu působí jako úplná blbka, která za celý život přečetla jen Annu Kareninu. A proto jsem zklamaná. Ovšem tomu kdo knihu nečetl, přijde film jako průměrná romantika. ()
Koniec 60tych rokov, to bol krásny slobodný život, bol som dieťa, ale dosť si pamätám, bola to krása: hudba na ktorú sa nedá zabudnúť, filmy na ktoré sa nedá zabudnúť, ale aj"oslobodenie" na ktoré by sa nemalo zabudnúť......75%. ()
Poměrně dlouhý film z pera Čecha viděno okem cizince. Historické události srpna 68 a období následující v tomto pojetí mi vůbec nic nesdělovaly, nemělo to tu šťávu. Milostný příběh naštěstí ano, D.D. Lewis s J. Binoche zahráli krásný a sympatický pár. Jejich vztah vyjadřoval onu nesnesitelnou lehkost bytí, zejména Tomáš a jeho vzrušující sexuální hrátky bez jakékoli vázanosti a závazků. Ubližoval na potkání, jeho hormonální bublání a výbuchy čišely z jeho očí. Mefisto s Kareninem byli odzbrojující a roztomilí. ()
Film jde sice jen po povrchu literární předlohy, ale jak asi jinak adaptovat prakticky bezdějovou knihu... Vizuálně perfektní, jen mi vadil přízvuk neanglofonních herců (tj skoro všech). ()
Předně je třeba říct, že Kunderova Nesnesitelná lehkost bytí patří mezi mé nejoblíbenější knihy. A právě v tom je ten hlavní problém. Jako kdyby film sám o sobě neměl dost s čím bojovat (což teda sakra má), v každým jeho momentu se mi do mysli vkrádalo srovnání s knihou. A v něm snímek neobstál ani za mák. Vlastně kdybych nevěděla o tom, že byl natočen podle Kunderovy knihy, řekla bych, že jde jen o pokus natočit něco na její pouhé motivy. Kde byl Nietzsche, kde Beethoven, nicota, lehkost, tíže? Nikde. Stokrát rádobyumělecky ztvárněný sex myšlenku knihy nenahradí, stejně tak ani v mých očích prazvláštní dialogy. Pocitově jsem se nalézala prostě úplně jinde, než při četbě knihy. Chybí mi v tom taková česká citlivost a jízlivá ironie v jednom, štiplavost, pochopení i nesoulad s postavami, chybí mi v tom výrazné emoce, jde jen o ploché vyprávění nějakého příběhu, a to ještě ne zrovna v mých očích správně zpracované. Vždycky říkám, že pro mě knihy mají vrstvy - nejde jen o příběh samotný, ale taky o to, co se skrývá pod ním, co si pod ním najdeme, o emoce, které vyvolává, a o myšlenky, ke kterým nás vede. A zrovna v Nesnesitelné lehkosti byti nejde o jednu skrytou věc, jeden význam, který by se proléval celou knihou, ale o celou řadu toho skrytého, u něhož vlastně člověk neví, jestli to tam dodal Kundera, nebo jestli my sami na základě nějaké zkušenosti. To skryté je zároveň zjevné, i když to mnohokrát není řečeno, ale kolikrát se k tomu musí dojít. A zdánlivé detaily se propojují ve smysluplný celek. Jenže tenhle film jede celý jen v jedné vrstvě, a to ještě ne ideálně uchopené. A do toho bojuje se spoustou dalších problémů. Umělý Československo, atmosféra, do níž se neumim ponořit, Tereza, jejíž charakter ve směsici celku úplně zapadnul, nedokreslení Sabina i Franz, a navrch Tomáš... Day-Lewis je určitě výbornej herec, ale Tomáše v něm prostě nevidím. Celkově jsme se s timhle filmem nepokamarádili a zas si opakuju, že některá díla by měla zůstat nezfilmována. ()
Tak tohle je film u kterého opravdu nechápu jak se to někomu muže líbyt. Je to velice, ale velice nepovedená adaptace. Největší chybou je podle mne obsazení Daniela Day-Lewise, já mu prostě nevěřím, že je čech. To je největší problém tohoto filmu nerealičnost. ()
Jednou za čas se Američanům podaří v té jejich nadprodukci vyrobit skutečnou kulinářskou lahůdku. A to je přesně Nesnesitelná lehkost bytí s Day-Lewisem a Binoche. Tady je vidět, co všechno se dá vytřískat z jednoho obyčejného vztahu muže a ženy. ()
Mylím,že Kundera se tady docela snadno pozná,jeho styl občas na povrch vypluje a pro jeho čtenáře není těžké poznat,kdy to je. Výborně je zachycená atmosféra událostí tehdejšího Československa,u sledování černobílých záběrů-některých autentických-mi běhal mráz po zádech. Ovšem velký problém jsem měla se ztvárněním role Tomáše v podání Daniela Day-Lewise,já mu totiž vlastně vůbec nic nevěřila a to je u herce asi docela podstatné. ()
Tenhle film miluji. Herecký koncert obou hlavních protagonistů, zoufalství a naděje filmařsky podaná bezkonkurenčním způsobem, možná lepší než kniha. Možná by Čech zpracoval film jinak, ale pochybuji, že lépe. A rolička Landovského je úžasná. Prostě bez chybičky. ()
Ač uznávám, že kdyby to zfilmoval původně navržený Forman, jež nabídku bohužel odmítl, bylo by to jistě uspokojivější pro Kunderu. ()
Shodou okolností jsem film viděla pár dní po dočtení jeho knižní předlohy, která mě nadchla, inspirovala a zanechala velmi mnoho k přemýšlení. Chápu Kunderu, že se mu film nelíbil. On je tvůrce a sám si to představoval určitě o dost jinak. Navíc napsal filozofický román, což je samo o sobě prakticky nezfilmovatelné. Já osobně se domnívám, že režisér se opravdu hodně snažil. Ač Američan, české reálie a postavy vykreslil věrohodně. Knihu nepoužil jen jako předlohu, ale snažil se věrně opisovat celý děj, dokonce celé dialogy. Kunderovy myšlenky cituje ústy hlavních hrdinů. Navíc jsem si při čtení knihy tyto postavy představovala skoro totožně, jako jsem je později viděla na filmovém plátně (zejména Sabinu). Co bych však vytkla - zdálo se mi, že se to celé celkem nesmyslně táhlo, kdybych knihu nečetla, dost možná bych se nudila. Přitom materiálu na "zakčnění" snímku by bylo dost - proč nebyl dovyprávěn příběh Franze? Proč nebyla vysvětlena Terezina nenávist k nahotě? Erotické scény byly zbytečně prodlužovány, i když esteticky do díla zapadaly. Škoda taky je, (SPOILER), že na rozdíl od knihy film udělal z Terezy pouhou oběť, aniž by naznačil, že to dost možná byla především její slabost, kdo působil ve vztahu agresivně, jelikož potřebovala nové a nové důkazy lásky, a proto nutila oba k neustálému stěhování. Také nic o stárnutí Tomáše a jeho ztrácení síly. Co ale musím opravdu vychválit je to, jak si filmaři poradili se závěrem filmu. Tleskám. A myslím, že je vážně škoda, že Kundera další adaptace svých děl zakázal. ()
Je zajímavé sledovat jak si zahraniční tvůrci představovali Československo té doby, je příjemné sledovat překrásnou Binoche a skvělého Landovského. Co není příjemné, je fakt, že film není zrovna nabitý dějem a přesto trvá téměř 3 hodiny. ()
Reklama