Modré stíny

Půlce dialogů jsem nerozuměl (opravdu skvělá zvukařská práce!), druhé půlce jsem snad ani nechtěl rozumět. Něco tak ubohého jsem už dlouho neviděl, takový scénář by si zasloužil nejednu anticenu. A to raději ani nezmiňuji formu, především obraz, na který se ani nedalo pořádně koukat... napadá mě jen jedna otázka, jejíž odpověď by autoři asi měli připojit k samotnému seriálu: Co tohle mělo být? (08.06.2016)

A máme tu další detektivku, jejíž přidanou hodnotou je to, že v tom nehraje Donutil. Opět se nám tu setkává známý team headhunterů v klasické sestavě : morous - Krobot, akční velitelka Melíšková, sexy vyšetřovatel Majer (pro dámy) a sexy vyšetřovatelka Voříšková (pro pány). Celkem to tak nějak šlape, do toho se nám vloudil v celkem netradiční roli hajzlíka David Novotný. Zatímco bych řekl, že Melíšková to celé tak nějak táhne, Voříšková tam jen je. A kdyby se na ní nedalo tak dobře koukat, tak by tam byla úplně zbytečná... A tak tu máme další kriminálku o korupci, provázanosti podnikatelského prostředí s politikou atd... Kolik toho ještě bude? Kdy už přijde někdo s něčím originálnějším? Třeba i s tím, že vrahem je zahradník? * * (07.03.2016)

Zatím nehodnotím celek hvězdičkami, jen konstatuji. Zvuk je příšerný. Herci huhňají, v chrámu s ozvěnou tomu není vůbec rozumět. Krobot si mele cosi nesrozumitelného pod fousy, a týká se to ostatně všech. Herci, copak jste se na Damu neučili jasné a srozumitelné výslovnosti? Asi ne, co? Jo, kdysi, ... to se dělal dodatečný dabing nebo alespoň se mikrofon podsunul herci co nejblíže, vy všichni tvůrci, ... a zvuk byl perfektní, ale dnes? Asi bych to natočil stejně (ne)kvalitně svým chytrým telefonem. Co více k tomu napsat? Vždyť i v předcházejícím seriálu Případ pro exorcistu to bylo totéž. A ta kamera? To by snad stačilo jen barvoslepému, ale JÁ ROZLIŠUJI PLNOU ŠKÁLU LIDSKY ROZEZNATELNÝCH BAREVNÝCH ODSTÍNŮ. Proč mě okrádáte, a ještě tak neuměle rozmazaně žlutě? S tímto jdete na trh? Jo, ... a troufalko, nemusím čekat na konec seriálu, když je mi jasné, že zvuk se nezlepší a barvy budou stále na úrovni nočního vidění speciálním přístrojem. A to mám FULL HD TV. Neboj troufalko, dokážu ohodnotit opravdu dobré, ale dokážu i po právu kritizovat. Když mi někdo nabídne zvukově nesrozumitelné dílo, je to jako by mi někdo podsunul knihu, kde chybí celé věty či dokonce celé textové stránky a navíc natištěnou na jakémsi zamlženém žlutém papíru. (04.03.2016)

Pro samou živou debatu nad nestravitelností formy či naopak svěží vodě v zatuchlých veřejnoprávních vodách se poněkud zapomnělo na to, zda je to vůbec forma odpovídající látce. Což není. Sýkorovy kriminálky jsou kvalitní tuctové žánrové řemeslo, které po přečtení pouštíte z hlavy jakmile v knihovně jeho titul vracíte a naslepo mezi stovkami krimi vytáhnete nemlich tu samou jen s jiným zasazením a jmény. Na to naroubovat mrtě svébytnou "éterickou" estetiku (od snímání, svícení, vedení herců, výstavby, rámování obrazu, prací se zvukem), která je důsledná ve svém záměru, to je jako jít na mravence se silnou lupou s těmi nejlepšími úmysly se na něj podívat zblízka, ale neuvědomit si, že jste pod přímým odpoledním sluncem čili mu žádnou službu rozhodně neprokazujete. Velký problém je, že předloha o nějakých čtyři sta stranách neutáhne stopáž blížící se pěti hodinám. Navíc to trpí syndromem NPC, kdy mnoho postav se vyskytuje jen na jednom místě jako by neměli žádný život, vždy k dispozici a bez práce, se stejným oblečením napříč několika dny. Vedle toho rozhašená časová posloupnost před finále, závěrečná střela, která je čistou popravou, navíc mířenou ve směru kolegů, klíčovou informaci si Výrová jak z blesk z čistého nebe vyvodí mimo obraz, není toho málo. Nemalé problémy plynou i z předlohy (všichni svorně tvrdí, že zavražděný měl jednu vlastnost, která ho definovala a kterou proti sobě poštvával kde koho, jeden již i tak z jiných důvodů podezřelý o zavražděném tvrdí něco v přímém rozporu s tímto a nikdo to nereflektuje, nikdo se na to nezeptá, prostě nic). Dále se to snaží po vzoru moderních kriminálek o přesahové adresování tuzemských kostlivců ve skříni, zde konkrétně STBáci po revoluci a korupční svět vyšší politiky (nejen) devadesátkového "kompra řeší vše, na každého se něco najde a já na bráchu brácha na mě". Ovšem je to příliš na první dobrou a nic moc z toho krom dvou či tří silných scén. Nad vodou to drží detektivní parta a nejedno lehké dilema vycházející z vyšetřování dotýkajících se jich osobně. Dále většina výkonů, opakuji většina (aneb kdo Taušovi povolil obsadit sebe sama je na vyhazov, točit umí, hrát opravdu ne). Ve výsledku je to nesporně zajímavé pozornost budící formou (ať už ji skousnete či nikoli), bohužel nikoli i (ne)žánrovými kvalitami. (06.02.2021)

Možná, že kdyby to nemělo tak strašně bizarní (rozuměj: otravnou, nepřirozenou a ze sledování příliš často vytrhávající) kameru, hodnotil bych (o něco) vstřícněji. Možná... Každopádně takhle si českou "quality tv" opravdu nepředstavuju. Snahu cením, ambice sálají snad z každé vteřiny, ale výsledek je pro mě po všech stránkách nedotažený, prapodivný a okázale (tj. nestravitelně) "umělecký". (26.03.2016)